Semena pod lupou

První kontrola kvality osiva začíná důkladným prohlédnutím. U malých semen se doporučuje výpomoc lupou. Dvojnásobné zvětšení pomůže zpozorovat jak tvar semen, tak znečištění nežádoucími semeny (takzvanými cizími příměsmi). Ideální jsou botanické lupy s desetinásobným zvětšením. U kulatých semen (například zelí či ředkvičky) by mělo být zrno napnuté a plně vyvinuté. Hranatá nebo svraštělá semena avizují špatné oplodnění nebo nedokonalé vyzrání.

Váha a vzhled

Semena tykvovitých rostlin (například hokaido, cuketa, okurka, cukrový meloun) by měla být vyvinuta stejně dobře: v ideálním případě jsou lehce vydutá, plná a při stisknutí dvěma špičkami prstů se nepoddají. Tímto způsobem se může rozlomením zjistit, zda jsou semena tykvovitých hluchá. Nejsou-li totiž plody sklizeny zcela zralé, může se stát, že semena v plodu ještě několik týdnů dozrávají. Jádro semena (tedy děložní lístky a embryo) vyplňuje semennou schránku jen zčásti a semeno není plně vyvinuto. Nezralá nebo sterilní semena jsou nápadně lehká, když je vezmeme do dlaně. Postupem času a s nabytými zkušenostmi už však váhu zralých semen poznáme. Nevyvinutá tykvovitá semena mohou ještě klíčit, ale na to se nemůžeme spoléhat, neboť semena nejsou dlouho uchovatelná. Jejich klíčivost je tak snížená.
Také u jiné plodové zeleniny je důležité odebrat zralé plody, abychom získali dobrá semena. Například u pokusu s plody rajčat, které dozrávaly v místnosti, vypadají semena znatelně menší a jsou nápadně méně klíčivá.

Čisté osivo brukve zelné.

Test klíčení

Vcelku praktické je udělat si test klíčení u osiva určeného pro přímý výsev. Můžete si tak předběžně vyzkoušet, jestli mají přeskladněná semena ještě naději na dobré klíčení. Testy klíčení se též osvědčily u starší šarže osiv — díky nim se rozhodlo, které odrůdy mají být vybrány pro množení a přednostně pěstovány. Chceme-li takto získané klíčky použít přímo pro pěstování mladých rostlin, je vhodné je ve velmi časném stadiu přesadit do země, dokud ještě nezapustí kořeny na papíru. Určitá míra rizika zůstává i tak. Přímý výsev do země tak může být výhodnější.

Zkoušku klíčení pro domácí použití můžete provést velmi jednoduše na navlhčeném kuchyňském papíru v uzavíratelných plastových dózách nebo na talíři zakrytém salátovou mísou. Oproti pěstování v zemi nepotřebujete žádný další substrát. Semena leží na papíře a obvykle nemusí být zakryta.

Abychom dosáhli vypovídajících výsledků, měli bychom použít nejlépe 50 až 100 semen, minimálně však 20. Důležité je udržovat stejnoměrnou vlhkost, a použít proto uzavíratelné nádoby. Velkým semenům musíme přidávat na vlhkosti, abychom umožnili úplné bobtnání. Jelikož hodně luštěnin bobtná až na 200 procent svého původního objemu a nabírá svou hmotnost ve vodě, musíme mezi semeny udržovat odstup minimálně dvojnásobku původní velikosti. Přidávanou vodu ale musíme odměřovat, aby semena během trvání testu klíčení neležela ve „stojaté“ vodě, jinak uhnijí. Po jednom až dvou týdnech můžeme naklíčená semena spočítat a určit procentní skladbu. Jako naklíčené se počítá takové semeno, které má kompletně vytvořené a dobře vyvinuté všechny orgány důležité pro přežití — klíční kořínek, základ stonku a lístky.
Vedle procenta klíčivosti semen se určuje také rychlost klíčení a vývojové stadium osiva. Pomalé klíčení — za jinak příznivých okolních podmínek — může být projevem slabé vitality semene, způsobené buď špatně uzrálým, nebo přestárlým semenem či nemocemi. V takovém případě je semeno špatně vybaveno pro nepříznivé povětrnostní podmínky. Chlad nebo nadměrné vlhko mohou klíčení a vzcházení v půdě silně poškodit, takže pak osivo v přirozených podmínkách vzejde špatně, nebo dokonce nevzejde vůbec.

Zahradní lebeda s dobrou (vlevo) a slabou vitalitou (vpravo).

Pst! Semena ještě spí

U zkoušek klíčivosti na čerstvých semenech ze sklizně dbejte na to, aby některé druhy opravdu prodělaly dostatečné období klidu před klíčením. Testy prováděné bezprostředně po sklizni totiž mohou dopadnout zklamáním. Nenechte se ale zmást, kvalita semen není v žádném případě nedostatečná. Jen potřebují klid. Doba klidu před klíčením není obecně u kulturních plodin příliš dlouhá, jde o pár týdnů, nebo i méně. Například semena okurek však dosáhnou svého plného potenciálu ke klíčení často teprve po jednom roce až dvou letech.

Naopak předchlazení je metoda, která naruší klid na klíčení: rozložená a nabobtnalá (!) semena se skladují při 6—8 °C sedm nebo více dní v lednici a takzvaně se stratifikují. Už po sedmi dnech chlazení často uvidíte naklíčené kořínky. Hodně jedno- nebo dvouletých zahradních rostlin si vytvořilo chladem regulovaný klid na klíčení, takže snesou časné vysazení. K užitkovým plodinám oceňujícím chladné podmínky v prvních dnech klíčení patří bob obecný, polníček, salát, cibulové zeleniny, mák, ředkvička či ředkev.

Některé plody, například řepovité rostliny mangold, krmná a červená řepa, obsahují látky brzdící proces klíčení. Abychom tyto látky odstranili, oplachujeme semena dvě až čtyři hodiny vlažnou vodou, kterou několikrát vyměníme. Poté ihned provedeme test klíčení nebo při maximálně 35°C semena zpětně vysušíme pro pozdější vysetí.

Pevný obal semene

Formou klidu na klíčení je rovněž takzvané pevné osemení, které můžeme příležitostně vidět u luštěnin, například u hrachu, sóji, fazolí, jetele či lékořice. Tato vlastnost může být zapříčiněna konkrétním druhem nebo odrůdou, ale také schnutím a dlouhou dobou uskladnění. U testů klíčení jsou semena nápadná — nebobtnají, neboť nemohou přijímat žádnou vodu.

Testy klíčení u sóji s nenabobtnalými semeny.

Aby zlepšili polní vzcházivost přeskladněných fazolových semen, nasazují kolegové ve Velké Británii proti pevnému obalu semene překvapivě jednoduchou a drsnou metodu: ponoří semena na tři sekundy do vařící vody. Pro domácí použití doporučují semena vařící vodou přelít, krátce je v ní nechat a pak pod studenou vodou zchladit. Semena se nechají hned poté vysušit na teplém místě a mohou být později vyseta.
Také další druhy rostlin, například novozélandský špenát a některé druhy slézovitých, chrání svá semena robustním osemením. Pro usnadnění bobtnání můžeme tato semena oškrábat, nabodnout nebo obrousit brusným (skelným) papírem.

Z ekologického hlediska chrání klid na klíčení semena před povětrnostními podmínkami, popřípadě se tím vyhneme současnému vyklíčení společné semenné zásoby v půdě. Mnoho divokých rostlin (a také okrasné rostliny) proto při klíčení projevuje nepravidelné chování, zatímco kulturní plodiny — na základě výběru člověka — tuto vlastnost ztratily.

Autoři působí v Arche Noah, přeložila Simona Horká. Článek vznikl za podpory programu INTERREG – Rakousko-Česká republika a Evropského fondu pro regionální rozvoj.

———–

Semenný archiv Arche Noah, jeden z největších v německy mluvících zemích, archivuje 5500 různých druhů kulturních plodin. Zhruba 150 „uchovatelů“ rozmnožuje vybrané druhy ve svých soukromých sbírkách a získané osivo nabízí dále. Vedle bio sazenic a raritních osiv nabízí Arche Noah také semináře a workshopy, při kterých zpřístupňuje ekologické hospodaření a praktické poznání ovocných a zeleninových raritních odrůd. Spolek je aktivní také v osevní politice a stará se o druhovou rozmanitost, zdravou výživu a práva malých podniků.