Rozmanitosti není nikdy dosti

Rozmanitost kulturních rostlin je základem naší obživy a našeho života — stejně tak jako čistý vzduch nebo voda. Zajišťuje, že se naše zemědělství dokáže přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, novým nemocem nebo škůdcům. Z dnešního pohledu nemůže člověk říct, které druhy rostlin, popřípadě genetické zdroje se jednoho dne stanou opravdu podstatným zdrojem obživy. Musíme tedy uchovávat rozmanitost i vědomosti, dále je rozvíjet, a především také zpřístupňovat.

V centru dění spolku Arche Noah stojí od počátku nový přístup ke kulturním plodinám na poli, v zahradách i kuchyni. Domácí zahradníci a zemědělci začínají z vlastní iniciativy s údržbou mnoha starších, stále více ohrožených místních odrůd. Mnoho z nich zažilo, jak některé tyto druhy zmizely z trhu i ze zahrad.

Pohled na pavilon v zahradách. Foto: Rupert Pessl.

Arche Noah rychle proslavily trhy s mladými rostlinami, prodej osiva a vydané příručky starých odrůd. Stejně jako další činnosti, například veřejně přístupná zahrada v dolnorakouském Schilternu u Langelois, vzdělávací programy a nadregionální politické angažmá. V roce 2017 též spolek založil nadaci k dlouhodobé ochraně a uchování svých sbírek semen. Se 16 tisíci členy a podporovateli dnes Arche Noah představuje jednu z největších organizací tohoto druhu v Evropě.

Semenný archiv

Z prvních sbírek pionýrek Nancy Arrowsmith a Reinhild Frech-Emmelmann z roku 1990 vznikla díky přetrvávající mezičlenské výměně, dalším sbírkám a místnímu pátrání jedna z největších evropských soukromých semenných bank kulturních plodin. Tento archiv uchovává semena, hlízy či mateřské rostliny zhruba 5500 ohrožených druhů zeleniny, obilovin a polních plodin, zhruba 300 v živých polních sbírkách. V ekozahradách (ekologické zemědělství je v Rakousku častým a dobrým standardem mnoha zahrad a hospodářství — pozn. překl.) pracovníci Arche Noah archivní semena zasévají, ošetřují a při zachování typických vlastností vypiplávají až do zralosti. Právě pravidelná a odborně správná regenerace osiva zajistí zelenině a obilí dlouhodobou rozmanitost.

Archiv semen a obilovin. Foto: Simona Horká.

Ovocné sbírky

Díky dlouhověkosti ovocných stromů mohlo mnoho místních odrůd přežít až do dnešních dnů. V průběhu jejich života jim nikdo nepřičítal velký význam. Většina z nich už je však dnes prastará a urgentně potřebuje „potomky“. Pomologové — tak jsou nazýváni odborníci přes ovoce — Arche Noah je zkoumají a dokumentují, ale i šlechtí, aby zamezili hrozící ztrátě starých odrůd. Vedle luk se stromy a keřů bobulovin obsahuje sbírka ovoce Arche Noah také takzvanou Ovocnou banku s více než devíti sty odrůd na 3500 zmapovaných stromech.

Není jablko jako jablko. Foto: Simona Horká.

Široká síť — decentrální uchování odrůd

Arche Noah též úzce spolupracuje s takzvanými strážci — členy a členkami spolku, kteří ve své domácí zahradě nebo na poli rozmnožují jak odrůdy ze semenného archivu Arche Noah, tak druhy nasbírané v sousedství. Jejich motivace pro pěstování starých odrůd spočívá v zamezení ztrátě rozmanitosti, dosažení potravinové soběstačnosti nebo ve sběratelské vášni. Míra zapojení se různí — nováček, patron, množitel nebo mentor — a určují si ji sami zahradníci. Někteří získají osivo jen pro vlastní potřebu, jiní pro archiv semen, další nabízejí druhy a vědomosti prostřednictvím příruček.

Věda a pěstování

Podpora rozmanitosti spočívá nejen v uchování druhu, ale také v jeho dalším pěstebním rozvoji. Cíle — zachování prostřednictvím využití — dosáhne Arche Noah jen v případě, že odrůdy budou dále pěstovány, prodávány a využívány. Kvůli dnešním klimatickým podmínkám a různým nemocem nebo konkrétním požadavkům zákazníků (typicky chuť) však nemusí být vždy vhodné odrůdy z předchozího století pěstovat. Aby se i takové druhy dále rozvíjely, zhodnocuje spolek tyto odrůdy ve spolupráci se zemědělci, výzkumnými pracovišti a svazy.

Organizace nezahálí ani politicky. Musí odrůda s názvem Císař Friedrich abdikovat? Tato fazole je totiž jednou z rarit ve sbírce semenného archivu Arche Noah a podle evropské legislativy není dostatečně standardizovaná, aby se mohlo její osivo nabízet k prodeji. Přitom je rozšíření takových odrůd velmi důležité: industrializace zemědělství zavedla standardizaci ovoce, zeleniny a obilí na úkor rozmanitosti. Tu vedle zákonů ohrožují také patenty a nové pěstební technické prostředky. Spolek Arche Noah se tudíž zasazuje o nové zákony nejen v Rakousku, ale i v Bruselu, aby zajistil nejen rozmanitost a zdravou výživu, ale hájil též práva malých pěstitelů.

Na evropské úrovni fungují iniciativy za zachování tradičních osiv různě. Spojuje je však návrat rozmanitosti do zahrad a na pole, nebo jejich zachování tam, kde ještě nějaká zbyla. Staré odrůdy zažívají renesanci zejména v zemích postižených hospodářskou krizí. Tucty iniciativ spolupracují a učí se navzájem právě v oblastech lobbingu, dokumentace a vzdělávání. Konkrétně Arche Noah nabízí řadu praktických vzdělávacích kurzů v oborech ovocnářství, semenaření, zahradnictví, samozásobitelství či biozahrádkaření, ale i jednodenní semináře věnované pěstování na balkoně nebo jednotlivým plodinám. Jen k tématu ovocné rozmanitosti poskytuje více než 200 popisů starých odrůd — obsahují nejdůležitější odpovědi na otázky týkající se výběru odrůdy, péče a využití.

Víceleté rostliny odpočívají ve sklepě. Foto: Simona Horká.

Zahradu Arche Noah navštíví každý rok přes 30 tisíc návštěvníků a 1. května se zde pravidelně koná jedna z největších a tradičních akcí: ekojarmark s mladými rostlinami.

Ovocné stromy pod patronátem

Arche Noah provozuje sbírky vzácných ohrožených užitkových rostlin, pěstovaných a množených v podmínkách ekologického zemědělství. Budovat sbírky ovocných dřevin začal v roce 2000 a o patnáct let později 2015 veřejně představil model patronátu. Vychází z toho, že za měsíční příspěvek ve výši 16 eur (asi 400 korun) se může kdokoli stát patronem nebo patronkou ovocného stromu na speciální louce. Tento příspěvek umožní Arche Noah pronajímat plochy, pěstovat, starat se o stromy a také zajistit následný výzkum. Část sumy pak organizace investuje do hledání dalších ohrožených druhů.

Patron/ka za své peníze obdrží listinu o svém patronátu, může se bezplatně účastnit jednodenního kurzu na téma ovocnářství, najde u stromu cedulku se svým jménem a může strom kdykoli navštívit. Samozřejmostí je pravidelné informování o novinkách v ovocných sbírkách. Jakmile začne strom plodit, může si jej patron sklidit. Na první úrodu však musíte čekat v průměru sedm až deset let. Aktuálně má svého patrona 500 stromů.

Budování sbírky ovocnářství

Jak budování ovocnářské sbírky Arche Noah vlastně probíhá? Než se její odborníci rozhodnou předběžně či napevno přijmout nalezenou odrůdu do své sbírky, čelí daná odrůda vedle zjištění pomologické totožnosti celé řadě dalších posuzovaných kritérií. Cílem procesu je vytvořit jedinečnou více či méně původní sbírku odrůd se silným vztahem k Rakousku. Nebere se tudíž ohled na odrůdy dostatečně zabezpečené v jiných (národních, mezinárodních) sbírkách či na druhy ovoce, které se dostaly do Rakouska ojediněle nebo náhodou. Důvodem k odmítnutí jsou i extrémní náchylnost ke škodlivým organismům nebo podstatné vady na kvalitě.

Oproti tomu semenáče jsou do sbírky začleňovány velmi dobře. Za tímto přístupem stojí úvaha, že převažující část dnes popsaných a oceněných odrůd ovoce tvoří právě náhodné semenáče, jejichž vývoj chápeme jako neuzavřený proces. Neznámé původy a semenáče jsou do sbírky předběžně přijímány pod pracovním názvem.

Tabulka zkušebních kritérií k přijetí nálezu odrůdy do ovocné sbírky Arche Noah.

Péče o údržbové louky

Arche Noah celkově hospodaří na deseti speciálních loukách s celkovým počtem 627 stromů a 364 druhy (vždy 1—3 stromy daného druhu). Jeden strom potřebuje k rozvoji zhruba 100 metrů čtverečních. Plochy s loukami jsou veřejně přístupné a označené. Pozemky si Arche Noah pronajímá nebo uzavírá dohodu o užívání s majitelem pozemku.

Čeští pomologové zkoumají staré rakouské odrůdy. Foto: Simona Horká.

Všechny druhy jsou nejdříve zušlechtěny na silně rostoucí podnoži a vysázeny jako jedno- či dvouleté špičáky. V nadcházejícím roce jsou zaopatřeny prostřednictvím minimálně tří stromů na různých stanovištích. Stromy pravidelně hodnotí odborný personál, nutné pečující práce jako řez stromu, ochrana rostlin nebo zavlažování zařizují spolupracovníci Arche Noah nebo zplnomocnění odborníci. Nejlepší zkušenost mají pochopitelně s těmi, kteří se starají, zajímají a angažují z vlastní vůle.

Pravé znojemské okurky a další rarity

Od roku 1900 z povrchu země vymizelo 75 procent druhů zemědělským plodin, a to zejména kvůli industrializaci zemědělství. Na vině jsou ale i zákony, chování spotřebitelů, katastrofy, válečné konflikty, mizení malých hospodářství a jiné faktory. Pouhá stovka druhů kulturních rostlin (z více než 4800 známých) tvoří 90 procent sklizně potravin. Ty ostatní zpravidla strádají. Uveďme namátkou několik příkladů:

Znojemské okurky byly od roku 1867 světovou značkou, jejich plné sudy se dovážely z jižní Moravy až do Ameriky a Indie. Dnes, i přes svou věhlasnou chuť, zmizely. Dominují hybridní druhy.

Téměř zmizely i letní hrušky, protože jsou malé. Mají ale nezaměnitelnou chuť.

Jablko „Jakobi“ se vyskytuje v názvech mnoha místních odrůd, zralých na svátek sv. Jakuba, tedy 25. července. Ve středověku se v tento den často konaly dožínky a ještě dnes jsou v Rakousku rozšířené zákonitosti počasí vhodné pro „Jakobi“.

Ovesné hrušky se mohou velmi různit, jejich společným znakem je, že uzrávaly v srpnu, kdy býval stříhán oves. Známé jsou například vídeňské ovesné hrušky, rostoucí na svazích vídeňského lesa a oblíbené na vídeňském trhu jakožto kořeněné hrušky.

V Rakousku též známe už pouze dva stromy s flamentinskými — tedy chutnými ranými — třešněmi. Jméno znamená „vlámská třešeň“ a vztahuje se k oblasti původu stromu v severní Francii.

Podrobněji se budeme starým odrůdám ovoce a zeleniny věnovat v příštím ročníku Sedmé generace. Věříme, že tento seriál přispěje k propojení zdejších pomologů a „staroodrůdářů“ a k založení podobného spolku, jakým je Arche Noah. I české, moravské a slezské ovoce, zelenina či obiloviny by měly být mnohem rozmanitější.

Z materiálů organizace Arche Noah přeložila a doplnila Simona Horká. Kontakt: simona.horka@hnutiduha.cz.

Článek vznikl za podpory programu INTERREG – Rakousko-Česká republika a Evropského fondu pro regionální rozvoj.