shopaholic

Shopaholic vs. vegan style

28. března 2017 /
foto: MarcoDelTorchio (vše)

Takže ahoj, já jsem Rézi a vítám vás u dnešní challenge, kterou jsem slibovala fakt hodně dlouho. Ještě se chci omluvit, že tu mám trochu bordel, což je právě kvůli tomu, že nestíhám, protože jsem pořád točila buď hauly, nebo pranky, o který jste si psali. No ale mám velkou výhodu, že ten bordel nevidíte! — střih —Což mi teď dochází, že je vlastně i dost nevýhoda, protože kromě tohohle textu nevidíte vůbec nic… — střih —

Jestli máte divný pocit, možná to nebude jen tím, že k vám nepromlouvá vystajlovaná dívčina z obrazovky, nýbrž „pouhý“ text, ale zkrátka proto, že jako čtenář/ka Sedmé enerace nejste zvyklý/á na podobný projev, ať už v jakémkoli médiu. Počítám, že vedle Sedmé generace budete odebírat třeba ještě Veronicu nebo Respekt, ale desítky kanálů na YouTube to nebudou. Proč vlastně?

Jsem jedna z vás — a kdo je víc?!

Nóóóó… jak bych vám to řekla? Prostě YouTube může dělat každej! Stačí vám chytrej telefon a chytrá hlava. Nebo třeba hezká. Chichichi… — střih —

Zatímco blogy najdete i pod hlavičkou zavedených mediálních značek, takzvané vlogy, tedy blogy soustřeďující se na audiovizuální obsah, pocházejí především od solitérních uživatelů internetu. Videa jsou obvykle krátká, jednoduchá a autentická — přesně to, co si žádá dnešní rychlá doba a její děti. Těžkopádným hvězdám z televizních obrazovek pomalu odzvonilo, hvězdy se rodí vedle vás v lavici. Tvůrci obsahu už zkrátka nejsou jen elity nebo ti elitami dosazení — stávají se jím sami uživatelé, ať už vlastním vstupem do virtuálního prostoru, nebo „jen“ tím, že sami rozhodují, koho a kdy budou sledovat.

O YouTube, který se stal ideální, a nejspíš proto nejužívanější platformou pro vloggery, se mluví jako o komunitě — tvůrci videí nabádají ostatní uživatele, aby jejich videa sdíleli, hodnotili a komentovali, sondují, co dalšího by měli natočit a na většinu komentářů poctivě osobně odpovídají. „Nad dopisy diváků“ si poprvé někdo skutečně láme hlavu.

Něco šílenějšího by tam nebylo?

Tematická šíře youtuberů je závratná. Mezi enormně populární patří třeba videa, kde lidé rozbalují kindervajíčka. Nebo kosmetiku. Nebo elektroniku. Nebo vlastně úplně cokoliv. Když jsem se pokoušela nalézt něco, co se nerozbaluje, a zadala „unboxing philosophy“, narazila jsem na španělský kanál, kde sice nerozbalují právě doručené balíčky, ale dostala jsem díky němu jasnou zprávu, že na YouTube naleznete opravdu vše. Jestli už vás nebaví Prostřeno, můžete se podívat, co vznikne, když vaří opilá blondýnka; jste-li destruktivní jedinec, určitě oceníte týpka, který všechno, co začne (celkem zdárně) dělat, nakonec rozmlátí; nové trendy ve výchově pochytíte od Krutého otce nebo můžete dětem před spaním místo Princezny na hrášku pustit nejnovější YouTube fenomén: přespávání v IKEA. A jestli vás to alespoň relativně baví a pořád ještě nemáte nic lepšího na práci (či na prokrastinaci), možná se budete za chvíli dívat z monitoru vy sami — psaní tohoto článku je vážně velkým tréninkem vlastní youtuberské (z)vůle.

Existují ale i videa a youtubeři, kteří se dlouhodobě zabývají něčím serióznějším — značné popularitě se těší návody na hraní počítačových her, kanály, kde si můžete „doityourselfovat“ téměř cokoli, nebo mé oblíbené fashion a beauty vloggerky.

Shopaholic style

Co že to vlastně je? To si vám takhle holčina sedne na pěkně ustlanou postel s roztomilým plyšákem a začne předvádět, co všechno si za poslední týden koupila. To jsou ty slavné hauly, pro vás jeden „Gigantický“ od Shopaholic Nicol:

„Takže ahoj, vítám vás u dnešního videa, a dnešní video bude nákupní haul, mám tady strašně moc věcí od strašně moc značek, takže tohle bude strašně dlouhý video… — střih — První věc, kterou tady mám, tak je z Fashion arény ve Štěrboholích z výprodeje, je to z outletu Manga a já jsem tady na to tílko už koukala jedno léto, ale ňák jsem si ho jako nekoupila, protože bylo za plnou cenu, asi za 600, a já jsem si říkala, že je to zbytečně drahý. Ale koupila jsem ho za tři stovky právě v tom outletu a je strašně moc hezký. Eště jsem ho teda neměla na sobě, protože jsem si ho kupovala asi dva dny, tři dny zpátky, takže eště nebyla šance, ale přemýšlím, že dneska si ho právě vezmu a moc se mi to líbí…“

Podobně popsaných věcí vystupuje ve videu asi dvacet. Zajímavěji strávených patnáct minut aby člověk pohledal. Což se stalo důvodem ke vzniku tohoto článku. I když už jsem viděla obdobných videí desítky, znova a znova mě fascinují. A i když přistoupím na tuto hru, stejně se nemůžu zbavit pocitu, že je v této zábavě cosi shnilého…

Srdce ekologovo jistě poskočí, ne však radostí, ale zármutkem nad tím, jaký životní styl a hodnoty tahle děvčata podporují. Jistě vám došlo, že haul nenatočí youtuberky jednou za rok, ale třeba dvakrát do měsíce. Mluví se sice o postmateriální společnosti, stále tu jsou ale výrazně více slyšet hlasy, které dovedly materialistický koncept k této zrůdné dekadentní dokonalosti. Nejde samozřejmě jen o propagaci materiálního života, ale především o propagaci toho, že právě tento život je hodnotný a hodný následování.

Nemohu se ubránit myšlence, kterou starší a „normální“ generace používá často ve vztahu k pro ni nepochopitelným činnostem a snahám generace mladší. Dnes to může být třeba starost o ekologickou stopu („Kdybys měla pět dětí, byla bys šťastná za Pampersky!“) nebo duševní rozvoj („Měl bys bejt rád, že jsi normální, a ne vyhazovat tisíce za to, že tě někdo zavře do špajzu!“). Taková argumentace je samozřejmě absurdní. Je stejně absurdní i můj podiv nad YouTube světem?

Kdosi se mě snažil obalamutit, že ty vlogy jsou tak blbé, protože je všichni dělají jenom pro prachy. Nutno zmínit, že youtuberský průmysl přináší úspěšným tvůrcům tučnou výplatu. Část z reklamy, která automaticky běží u každého videa, část díky spolupráci s konkrétními firmami. Ty si totiž nemohly nevšimnout, jak velký dopad a potenciál youtubeři mají. Zatímco Old Spicem navoněné hezounky zjevující se uprostřed televizních pořadů dávno nikdo nebere vážně, skuteční a autentičtí youtubeři disponují slovem, které platí. A platí se za něj hodně. Což je v současnosti jedna z motivací, proč s YouTube začít. Někdo ale začíná z jiných důvodů…

Veganstyle

„Ahoj, protože jsou dneska všichni tak zaneprázdnění, vysvětlím vám, jak funguje mléčný průmysl, jen za pět minut. Jako samičky všech savců, i krávy produkují mléko, pouze pokud jsou těhotné nebo krmí mládě. Takže mléčný průmysl inseminuje, neboli oplodňuje krávy starší dvanáct měsíců znovu a znovu a znovu, aby stále tvořily mléko. Je to docela rutinní proces. Průmysl nejdřív vyhoní pár býků. Občas použijí ruce nebo si pomůžou elektrickým ejakulátorem, což je v podstatě velký vibrouš, který má býk v zadku, dokud se neudělá. A získané semeno se vloží krávě do vagíny dlouhou trubičkou a obvykle je u toho uvězněná v něčem, co průmysl nazývá „znásilňovací rampa“. Někdy strkají té krávě do zadku celou pěst. Však víte, aby trochu uvolnily tu oblast, aby celý proces byl co nejefektivnější.“

Erin Janus, autorka videa s tímto komentářem, se evidentně snaží do světa vyslat trošku jinou informaci, než že její poslední outletové tílko je prostě boží. Videa s obsahem, za který by se nemusela stydět ani 7.G (byť forma je kapku jinde), nejsou až takovou kapkou v moři. Konkrétně veganek běhá po YouTube docela dost (nejspíš bude hrát roli, že veganství je teď víc trendy než kdy jindy — a to hlavně u mladé generace).

Najdete tu též spoustu již zmíněných DIY videí, v nichž se kromě nejrůznějších blbovinek vytvářejí i výrobky každodenní potřeby v takzvané zero waste verzi. Poučení čtenáři a čtenářky pravděpodobně již slyšeli o projektu norských novin Aftenposten Sweet shop, v němž se čtyři fashion bloggeři vydali na „výlet“ do Kambodži. Nechodili ale po plážích a buddhistických chrámech, nýbrž po textilních továrnách, které vyrábějí oblečení pro firmy jako H&M či Nike. Vymóděná mládež, která do té doby neměla na práci nic víc než nakupovat nové hadry a vyprávět o tom na svém kanálu, si vyzkoušela nejen práci místních dělníků, ale i přežít s jejich platem. Nyní tahle čtyřka bojuje za férovější oblečení. Paralelně přibývá módních vlogů, které svým odběratelům radí, jak opravdu koupit jen to, co potřebujete a využijete — koukněte například na kanál Jenny Mustard.

Takže tahle výzva byla o tom, že prostě vám, kteří o youtuberech možná nikdy neslyšeli, timhle tim videem, teda textem, trochu vysvětlim, kdo jsou ty youtubeři zač. Že jsou dost divný a dost přiblblý, ale že nějaký jsou vlastně dost fajn. Nóóóó… tak já nevim, jestli se mi to podařilo a jestli vlastně to vůbec mělo ňákej obsah, to asi musíte posoudit vy. Každopádně budu ráda za vaše reakce, takže určitě komentujte, sdílejte a pište mi nápady, co byste chtěli příště. Doufám, že se vám to líbilo, těšim se na vaše odpovědi a 7 mezigeneračních pus posílám!!!

Vaše EkoVložka.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.