Za Helou Vlašínovou

16. června 2017 odešla výjimečná lidská bytost, jejíž životaběh se vyznačoval neobyčejnou skromností, sebekázní a pokorou — Hela Vlašínová. Milující manželka svého muže Mojmíra, vzorná matka Světlanky a Ondry, laskavá babička čtyř báječných vnoučat. Pro spoustu nejbližších přátel, ale i známých a studentů, byla nedostižným vzorem poctivosti v profesním i soukromém životě. Člověk čistý, plný lásky, ohleduplnosti a dobré vůle pomáhat komukoliv, kdo pomoc potřebuje.

Helina vědecká a učitelská dráha na Mendlově univerzitě započala už v roce 1986. Na Agronomické fakultě se po léta věnovala především experimentům v oblasti explantátových kultur rostlin, jejich hodnocení pomocí mikroskopických metod, analýzy obrazu a také studiu transportu fytohormonů.
Vyučovala zde řadu předmětů, například Rostlinné explantáty, Morfogeneze in vitro, Mikroskopické metody, podílela se na výuce předmětů Ekologie a Fyziologie růstu a vývoje, nově prosadila a od roku 2013 učila volitelný předmět Permakulturní techniky.
Posledně jmenované téma široce přesahovalo i do jejího soukromí. V něm byla vedle chovatelky koz a slepic také nadšenou a úspěšnou zahradnicí, která principy permakultury dokázala propagovat nejen slovy a texty, ale především praxí vlastní zahrady, kterou s manželem Mojmírem dokázali vybudovat na ploše původního rumiště tak dobře, že se stala jednou z prvních certifikovaných ukázkových přírodních zahrad v České republice.

foto: archív Sedmé generace

Mnoho energie věnovala Hela také vzdělávání zájemců o permakulturu, respektive o permakulturní design, který je založený na pozorování a ohleduplném využívání přírodních látkových koloběhů i přirozených vazeb mezi organismy a jejich prostředím. Pro brněnský Ekologický institut Veronica pořádala Hela pravidelná Setkání přátel přírodní zahrady a na témata související s budováním a využíváním přírodních zahrad publikovala dlouhou řadu článků, například v časopisech Klíčová dírka a Zahrádky a zahrady.
Ve školském zařízení environmentálního vzdělávání Lipka několik let vedla Klub aplikované botaniky. Jejím nejúspěšnějším publikačním počinem však byla knížka Zdravá zahrada, ve které shrnula i pro laiky srozumitelným způsobem řadu rad a doporučení, jak na zahradě hospodařit bez chemie, co jsou smíšené kultury, co je dobré vědět o léčivých a jedlých plevelech, jak se přátelit s drobnými i většími zahradními živočichy, a hlavně jak vytvořit a udržet půdu zdravou. O zcela mimořádném zájmu o tuto publikaci nejlépe svědčí její trojí vydání a další dotisky.
Hela byla žena nesmírně statečná. I se svou těžkou nemocí, která ji léta sužovala, bojovala mlčenlivě, trpělivě, s vírou a nadějí. Všem nám, kteří jsme ji měli rádi a bylo nám dopřáno se s ní v životě potkávat, je smutno. Převelice smutno, ale jsme vděčni, že jsme jí směli být nablízku. Pokud by bylo na světě víc lidí tak dobrých jako Hela Vlašínová, bylo by kolem nás mnohem víc porozumění, úsměvů, lásky a radosti. Máme Ti tolik zač děkovat, Heli, i když už jsme Ti to nestačili povědět.

Napsáno s přispěním Petry Štěpánkové. Poprvé vyšlo v Deníku Referendum.