Zrod cyklokultury v Brně

Jízdní kolo je staronový trend. Provází nás již více než 150 let a v Evropě zažívalo rozkvět do konce první poloviny 20. století. S pokročilou industrializací a nárůstem bohatství jej však začaly vytlačovat automobily, čehož jsme svědky dodnes. Obzvláště z velkých měst kola téměř zcela zmizela a prostor města byl uzpůsoben pro pohyb automobilem. Důsledky vidíme každý den: paralyzovaná centra měst, znečištěné ovzduší a z něj vyplývající nemoci dýchacích cest a celkově snížená kvalita života všech obyvatel. V této situaci se znovuobjevuje jízdní kolo jako jednoduchý a levný prostředek nápravy.

Z jednoho na šest procent

V této nelichotivé situaci bylo a stále je Brno. Působily zde sice různé skupiny propagující cyklodopravu, ty však podporu širší veřejnosti nezískaly. Cyklojízdy směřující k propagaci cyklodopravy a zviditelnění lidí jezdících na kolech trpěly slabou účastí od několika desítek lidí po maximálně tři sta. Jízdní kolo zůstávalo na okraji zájmu. Loni se však z brněnského podzemí vynořil NAKOLEON odhodlaný naplnit svou vizi světa jezdícího na kolech. Zmobilizoval 1050 věrných, kteří se s ním vydali na bezprecedentní jízdu za podporu cyklodopravy. Letošní nakoleonská cyklojízda přilákala dokonce až 1400 lidí, a stala se tak největší tuzemskou cyklojízdou tohoto roku.

Podle údajů Sčítání lidu, domů a bytů jezdilo v roce 2001 do práce či do školy na kole pouhé 1 % Brňanů a Brňanek. O deset let později podíl cest do práce a školy narostl na necelá 3 %. V roce 2012 činil podle průzkumu Odboru dopravy podíl jízdního kola na přepravě v Brně již 4 %. Podle průzkumu mezi účastníky cyklojízdy NAKOLEON začal každý třetí z nich jezdit po Brně na kole letos nebo loni. V současnosti můžeme reálný podíl jízdního kola na „přepravní práci“ v Brně odhadnout na 6 %. Proč obliba kola tak dynamicky roste?

Magistrátu navzdory

V Nizozemí jednají podle zásady, že pokud lidem nabídnete cyklistickou infrastrukturu (například cyklostezky a cyklopruhy, parkování pro kola a tak dále), lidé ji začnou používat. Tato zásada se jim v 60. a 70. letech velmi osvědčila a dnes o ní nikdo nepochybuje. Lidé se chovají podle toho, jakým prostředím jsou obklopeni. Souvisí tedy rozvoj cyklodopravy v Brně s výstavbou cykloinfrastruktury? To lze skoro jistě vyloučit. Brno v posledním desetiletí investovalo pouze do výstavby rekreačních cyklostezek podél řek Svratky a Svitavy. V posledních čtyřech letech, kdy zaznamenáváme rozkvět cyklodopravy, se žádné významné cykloopatření nezrodilo.

Brněnská cyklojízda NAKOLEONA 20. září 2014, foto: Martina Koštanská.

Rozpočet města Brna sice na dopravu každý rok vyčleňuje 2,5 miliardy korun, do konkrétních cykloopatření dosud šly pouhé statisíce korun ročně. Za tyto peníze město například vymalovalo cyklopruhy na Kounicově, nešťastně řešilo cyklopiktokoridory (bílé cyklosymboly na silnici upozorňující na zvýšený pohyb jízdních kol) na Vídeňské či zobousměrnilo pro kola zhruba tucet jednosměrek. Jednotlivé kroky se bohužel koncepčně nedoplňují a stále platí, že v Brně vedou cyklopruhy odnikud nikam. Třešničkou na dortu a celorepublikovou bizarností je stále platný zákaz vjezdu lidem na kolech do centra města v denních hodinách. Brněnská cyklodoprava se tedy nerozvíjí díky magistrátu, ale v lepším případě navzdory jeho nečinnosti, v horším případě navzdory jeho proti-cyklistické politice.

Muži v oblecích i holky na závodničkách

Není tato kritika magistrátu přehnaná? Některé jednosměrky už přece na kole projedete oběma směry, přibývají stojany na kola, čas od času se někde vymaluje nový cyklopruh… Ve spolku Brno na kole každé opatření pečlivě zaznamenáváme a máme z něj opravdu radost. Jsme totiž v podobné situaci, jako kdybychom se celí žízniví plazili po vyprahlé poušti, a každé cykloopatření je pro nás osvěžující kapkou vody, za kterou jsme neskonale vděční. Zároveň však nezapomínáme na možnost pít plnými doušky či vyměnit vyprahlou poušť za osvěžující jezero plné průzračné vody. Jinými slovy, v Brně se v tomto ohledu děje pouze minimum možného a rozvoj cyklistické sítě má ohromný, dopravním odborem magistrátu dosud systematicky zanedbávaný potenciál.

Přesto spousta lidí v Brně na kolech pravidelně jezdí. U hlavního nádraží nenajdou stojany na kola, a proto je zábradlí před jeho hlavním vchodem někdy až obsypané jízdními koly — ta někdy stojí už i různě po nástupištích. V ulicích můžete na kolech zahlédnout nejrozmanitější typy — dámy v šatech, muže v oblecích, mladistvé festkaře (jezdci na kolech s pevným převodem), holky na závodničkách, sportovce v dresech na celoodpružených kolech, rodiče s dětmi a další. Začínají se objevovat nákladní kola a nelze opomenout v Brně velmi častou českou specialitu, jízdu na koloběžkách. Co je ale nejdůležitější, kolo se už docela jistě vymaňuje z vlivu specifických subkultur a stává se běžným doplňkem každodennosti, k němuž se nijak zvláštně neoblékáte.

Brněnská cyklojízda NAKOLEONA 20. září 2014, foto: Petr Vozák.

Kde tedy můžeme hledat příčiny zdejšího cyklistického boomu? Jednoduše odspodu u „obyčejných“ lidí, kteří tak předhánějí postoj magistrátu. Ten udržitelnou městskou mobilitu sice zpracovává formou různých generelů a studií, podle nich ale následně stejně nepostupuje. Šedivá je teorie generelů, zelená se však strom brněnského cykloživota. Jaké jsou kořeny tohoto stromu? Jedná se o rekreační cyklistiku, subkultury hipsterů a festkařů, kampaň Do práce na kole, působení brněnských univerzit a činnost spolku Brno na kole.

Rekreanti, firmy, messengeři i hipsteři

Na rekreačních cyklostezkách podél Svratky a Svitavy rejdí zejména rekreační cyklisté — o hezkém víkendu jich tam denně projede až deset tisíc. Tyto cyklostezky vedoucí mimo město Brno slouží k přepravě osob jen minimálně. Město si investicí desítek milionů za budování pásů asfaltu podél řek odškrtlo podporu cyklistice, nezamýšleně však přispělo k vytvoření početného zástupu lidí jezdících (byť jen rekreačně) na kole. Z této populace ale zároveň raší budoucí městští cyklisté, kteří budou chtít používat kolo nejen pro rekreaci či sport, ale také jako dopravní prostředek.

Inspirací k užívání kola jako dopravního prostředku se od roku 2012 stala i v Brně každoroční celorepubliková kampaň Do práce na kole. Kampaň povzbuzuje zaměstnance a studenty k utvoření týmů, v nichž budou během května společně dojíždět na kole do práce či školy. Brněnská účast stabilně roste — od 300 účastníků v roce 2012 po téměř tisícovku letos (v celé republice letos přilákala 5768 účastníků). Zaměstnance v dojíždění na kole podporuje mnoho brněnských firem a jiných zaměstnavatelů, jelikož tak ušetří za parkovací místa pro automobily, kterých je tradičně v Brně silný nedostatek. Navíc tito zaměstnanci jsou díky pravidelnému pohybu zdravější a živější. Zaměstnavatelé se tak v Brně stávají silným partnerem rozvoje cyklodopravy a i uvnitř firem, úřadů, nemocnic, škol a různých jiných organizací dochází k přerodu rekreačních cyklistů na městské.

Brněnská cyklojízda NAKOLEONA 20. září 2014, foto: Petr Vozák.

V kontrastu k těmto spíše pragmatickým impulzům stojí jízdní kolo jakožto symbol subkultury. V Brně lze rozlišit nejméně dvě: jednak klub Fixed Beer Brno vycházející z hodnot a životního stylu rychlých messengerů na kolech s pevným převodem. Jeho typickým představitelem je mladý silný muž s úzkými řídítky, proplétající se vysokou rychlostí hustým automobilovým provozem velkoměsta; v brněnském podání v něm však potkáte také mnoho dívek. Za druhou subkulturu lze považovat takzvané hipstery, urbánní kulturní styl úzce spojený s hledáním autenticity s přívlastkem „vintage“ (zastaralosti), jehož součástí se stalo i jízdní kolo, v českém podání ideálně eska nebo favorit. Obě tyto subkultury přispěly k tomu, že jízdní kolo začalo být chápáno jako něco kultovního, šmrncovního a sexy, co má hodnotu samo o sobě a co je důležité mít.

Vysokoškolská avantgarda

Brněnského cyklistického boomu bychom se však velmi pravděpodobně nedožili bez místních univerzit. Moravskou metropoli totiž obývá až osmdesát tisíc vysokoškolských studentů, z nichž mají mnozí zkušenosti ze zahraničí a chápou kolo jako samozřejmý dopravní prostředek. Lidé s vysokoškolským vzděláním tak tvoří brněnskou cyklo-avantgardu: průzkum mezi účastníky poslední nakoleonské cyklojízdy naznačuje, že přibližně polovina aktivních brněnských cyklistů má vysokoškolské vzdělání. V neposlední řadě působí univerzity jako spolutvůrci infrastruktury, když ve svých areálech nastavují vysoký standard budováním kapacitního parkování pro kola.

Brněnská cyklojízda NAKOLEONA 20. září 2014, foto: Alexandr Reznic.

Všechny výše uvedené faktory se snaží propojovat spolek Brno na kole, například při organizaci zmíněných cyklojízd. Shromáždění masy tisíce a více lidí na kolech, ať už se jedná o sportovce, hipstery nebo rodiny s dětmi, již nelze politicky a společensky ignorovat. Politici a úředníci zodpovědní za rozvoj cykloinfrastruktury vidí, že je po ní poptávka, na niž je třeba reagovat. Téma cyklodopravy a městské mobility obecně se díky masovým cyklojízdám také účinněji dostává do médií, a zabírá tak důležitější pozici v místním veřejném mínění. V neposlední řadě jsou cyklojízdy mohutným povzbuzením pro všechny uvažující nad užíváním kola jako dopravního prostředku. Člověk vidí, že kolo je normální a jezdí na něm mnoho Brňanů a Brňanek, ke kterým se potom nebojí přidat.

Nikdy nebyla větší šance

Říjnové komunální volby přinesly Brnu nové radní, z nichž mnozí — včetně nastupujícího primátora Petra Vokřála (ANO) — se zúčastnili letošní nakoleonské cyklojízdy a deklarovali podporu cyklodopravě. Pro emancipaci jízdního kola tudíž nebyly v Brně nikdy lepší podmínky. Město má silnou, živou a rozvíjející se cyklokulturu a nové motivované vedení města. Pokud bude zrušen zákaz vjezdu kol do centra města, nové cyklopruhy propojí městské části s centrem a jednosměrky začnou být pro jízdní kola masivně zobousměrňovány, může se do čtyř let každá desátá jízda po městě odehrávat na kole. Brno je na dobré cyklo-cestě, ale až následující měsíce a roky ukážou, kolik z tohoto potenciálu dovedeme přetavit v realitu.

Autor působí ve spolku Brno na kole. Fotogalerii z cyklojízdy Nakoleona najdete tady. 

Článek vznikl za finanční podpory Statutárního města Brna.