paroboty

Do „postapo“ Lachlandu za přátelskými paroboty

14. března 2024 /
foto: Žaneta Gregorová
Ještě pár dní hostí Villa Pellé na pražských Hradčanech výstavu kreslíře Adolfa Lachmana. Tvůrce grafiky Samorosta 3 a Machinária, známých českých počítačových her ze studia Amanita Design, naplnil tři patra a schodiště hyperrealistický plátny, precizními kresbami tužkou a propiskou, kresbami s digitální postprodukcí, digitálními malbami a sochami.

Strom vyrůstající ze starého zrezlého tanku, parobot vyvalený na louce pod hradem nebo alfadaněk v říji jako zástupce nových živočišných druhů. Šestačtyřicetiletý umělec, jehož vášní jsou už od studijních let motory, vás přenese do romantické krajiny v okolí Řípu, Sečské přehrady nebo Kunětické hory, kde se místo pastýřů prohánějí paroboti a jiná rezivějící individua postapokalyptických časů. Ty zatím nezažíváme, ale podle Lachmana bychom se na něj měli začít připravovat. Upgradovat na budoucnost se můžete na výstavě do 24. března, ve středu 20. března dokonce s komentovanou prohlídkou.

Adolf Lachman pochází z Pardubic, vystudoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a Akademii výtvarných umění v Ateliéru klasických malířských technik Zdeňka Berana. Už šestnáct let je členem herního nezávislého vývojářského týmu Amanita Design, kde se jako grafik podílí na vývoji počítačových her. Mimo tvůrčí činnost také hraje v kapele Rovná záda, zachraňuje hrad Lanšperk nebo plní svůj obrovský archiv fotek.

Lachmanova vlastní verze postapokalyptického světa (kterou sám nazývá „postapo“) přichází po okamžiku megazmaru, který následoval po časech, kdy lidstvo nerespektovalo a ničilo své vlastní prostředí (takže dnešek?, pozn. aut.). Příroda si ale s nepřítomností člověka poradila, a my ji tak vidíme opět v rozkvětu. Asi proto svět mechů, motorů a rzi nepůsobí tísnivě, ale naopak radostně. S novými strojovými živočišnými druhy, které jsou chytřejší než lidé, dokáže naše planeta podle tvůrce žít v lepší symbióze. Zkoumání propracovaných detailů této romanticko-robotické vize vás vtáhne na hodiny a hodiny.

Z výstavy Lachland, foto: Žaneta Gregorová.

„Balancování na hraně fikce žánru sci-fi a reality romantické krajiny mi připadá nejzajímavější. Divák může tápat, jestli ten parobot patří do minulosti nebo budoucnosti, a začne si klást otázky. Pro mě je v tom bezčasí. Pa ve slově parobot může být ze slova Pardubice, paryba, pára i paradox,“ řekl Lachman pro Český rozhlas Vltava. Obrazy mnohdy vznikají náhodou a souvislosti se rodí často experimentálně.

Tak jako je v této zemi zbytečný spěch, protože není proč se honit, i vy se můžete ponořit do světa, kde se biostroje rodí a pomalu, mírumilovně se potulují světem, kde je umělá inteligence všudypřítomná a kde se vozidla s kořeny prorostlými karoserií prohánějí krajinou. Nebo si na výstavě můžete zkusit objevit všechny autorovy verše skryté v zádveří a na svítidlech lamp. Anebo si můžete v podkroví pohovět při hraní dvou v úvodu zmiňovaných videoher.

Další informace k výstavě Lachland — svět apokalyptického romantika Adolfa Lachmana naleznete ZDE.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.