Časopis Sedmá generace vznikl původně pod názvem Poslední generace na samém počátku 90. let. Prošel obdobím velkých ekologických nadějí. Mnozí se tehdy domnívali, že hlavní prioritou českých vlád se stane péče o přírodní prostředí a kvalitu života v nejširším slova smyslu. Vývoj šel však jinou cestou a časopis prožil i období, kdy se z ekologických aktivistů začali dělat veřejní nepřátelé, kdy začali být vydáváni za extremisty a poté dokonce za ekoteroristy. Časopis se dočkal doby, ve které, podle předlistopadových slibů, se měla Česká republika stát evropským hospodářským tygrem. Odsunutí starosti o životní prostředí na druhou kolej bylo po dlouhou dobu zdůvodňováno právě nutností vybudovat napřed prosperitu. Dneska má Sedmá generace dvacet let a dožila se časů, v nichž o prosperitě pro všechny nemluví už ani ti největší mystifikátoři. Přitom ochrana životního prostředí klesla na žebříčku priorit vládců až tam, kde byla v časech normalizace. Pracuje se na omezení účasti veřejnosti v procesu EIA, ruší se pořad Nedej se!, ministerstvo životního prostředí je obsazováno lidmi, jejichž hlavní kvalifikací je nedotčenost znalostmi z oblasti ekologie a ochrany přírody. Časopis Sedmá generace je jednou z posledních vzpomínek na dobu, kdy se věřilo, že existují hodnoty důležitější než peníze. Každý z jeho čtenářů a předplatitelů tak přispívá k záchraně dalšího z kriticky ohrožených druhů.
Jan Keller, 13. června 2011
Související články
Foto: archiv Jana Kellera
Jeden komentář: “Jan Keller ke dvacetinám 7.G”
Napsat komentář
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Na co ten stesk? Stoupají snad saze z komínů továren? Jsou externality výrobních procesů horší jak za komunistů? Nejsou.
Je enviromentální ideologie brzdou hospodářského růstu? ANO.
A co je skvělé. Že díky své megalomani se solární panely zapíší jako stigma všech zelených na dlouhou dobu. A to dokonce i pro běžného levičáka – Tondy z fabriky který čte blesk a kouká na po večerech na novu.
Ale jako lekce to bylo hodně drahé. Přečíst si pár statí o dopadech intervencionismu (at už motivovaného přírodou či jiným) by ušetřilo mnoho prostředků.
Snad alespoň ta zelená jizva vydrží v paměti. Za tu cenu by mohla…