Librarium

Markéta Braun Kohlová: Cesty městem. SLON, listopad 2012

Tramvají, autem, trolejbusem, autobusem, na kole, pěšky a v Praze i metrem lze cestovat městem. Každodenní přepravovací rituál je v této knize předmětem několikaletého sociologického výzkumu. Autorka ale nezůstává jen u suchých dat, ve světle sociologických teorií přemýšlí o racionalitě cestování a nabízí nejen její důkladnou analýzu a kritiku, ale i způsoby, jak například omezit objem automobilové dopravy, a zpříjemnit tak život ve městech. V případě, že cestováním trávíme více než hodinu denně (což je český průměr), nám pak Cesty městem poskytnou nejen dost odpovědí, ale i mnoho otázek k zamyšlení.

Vladislav Dudák — Zdenko Pavelka: Agroturistika v České republice. Novela bohemica, prosinec 2012

Je libo dovolenou s lamou, nebo kozami? Raději v horách, nebo u rybníka? Ať tak, či onak, v tomto knižním průvodci plném farem, rančů a statků si na své přijde každý, kdo se trápí každoroční otázkou „Kam na dovolenou?“ a chtěl by vyzkoušet něco neobvyklého. Dojení kozy, projížďku na koni, klid a čerstvý vzduch totiž v rušných přímořských letoviscích zpravidla nenajdete. Kniha se sice palčivé otázky, proč vůbec na dovolenou jezdit, dotýká jen okrajově, nicméně jasně dokládá, že agroturistika už žije i v Česku. Podle autorů jde o „moderní způsob trávení volného času“ a v době, kdy se podle mnohých dětí na horách pasou fialové krávy, i způsob velmi smysluplný.

Zdeněk Justoň: Ekonomie přírodních národů. Dauphin, prosinec 2012

Je až překvapující, jak čtivě a srozumitelně dokázal Zdeněk Justoň předložit tak obsáhlé antropologické téma. Ekonomie přírodních národů je rozsáhlým zdrojem informací o životě mnoha různorodých etnik, o jejich tradicích, zvycích a především ekonomii, přičemž ekonomií je myšlen vztah mezi člověkem a přírodou — způsob hospodaření s přírodními zdroji. Na tomto půdorysu se dozvídáme i mnohé o původním postoji člověka k přírodě. Nadto zjistíme, jakými znaky se lidé od přírody odlišují, jak vznikala domácnost a co pro přírodní národy znamenala sexualita, válka a obchod. A možná se podivíme nad tím, jak se chováme dnes my.

kolektiv autorů: Ochrana přírody z pohledu biologa. Dokořán, prosinec 2012

Jestli už se vám motá hlava ze všech možných sociálně a politicky laděných traktátů o ekologické krizi, je tato publikace ideální příležitostí, jak se posadit zpátky na zem. Populárně-naučného průvodce s podtitulem Proč a jak chránit českou přírodu? připravilo osm mladých přírodovědců původně pro řešitele Biologické olympiády. Autoři postupně pojednávají o příčinách změn biodiverzity, ochraně populací, péči o krajinu, ekologii obnovy nebo praxi tuzemské ochrany přírody. Kromě erudovaného, ale srozumitelného výkladu oživeného fůrou konkrétních příkladů jsou plusem i hojné mapky, fotky či obrázky. Aneb: poznej a chraň.

Bill McKibben: Zeemě. Paseka, leden 2013

Autor, podle časopisu Time „nejlepší zelený novinář na světě“, patří od vydání varovné prognózy Konec přírody (1989) mezi stálice americké environmentální publicistiky. Kromě psaní a učení založil vlivnou iniciativu 350.org, koordinující tisíce přímých akcí proti liknavosti v mezinárodní klimatické politice. Proč Zeemě? Protože pro Zemi masivně proměňovanou člověkem potřebujeme nový název. Jak na naší nové nehostinné planetě přežít? Najít společnou vůli k zásadní proměně našeho chování směrem k vyšší úspornosti i účelnosti. Jen tak můžeme probíhající negativní změny alespoň částečně zmírnit. Kniha naléhavá, polemická, čtivá.

Daniela Brůhová, Táňa Fischerová: Táňa Fischerová — Nežít jen pro sebe. Portál, listopad 2012

Sice už máme (bohužel) po prezidentských volbách, ale tento knižní rozhovor, v původní verzi vyšlý před deseti lety, si stojí za to přečíst i dnes — jakkoli leckdo může řadu názorů Táni Fischerové považovat za příliš „ezo“ nebo „naivní“. Ukázka, přibližující dlouholetou péči o zdravotně znevýhodněného syna: „Ty mlčenlivé lidské duše zazděné do fyzického těla, které nefunguje, mám strašně ráda. Jak jim rozumím, i když třeba mluvit nemohou. Co je v nich za poselství. To se pak rozšířilo i na svět další, jak na svět bezmocných lidí, tak i na svět zvířat i na přírodu. To už se potom nezastaví. Ten proud se potom zastavit nedá, ten valí.“