Dne 26. dubna 1986 se stala havárie přinášející neštěstí tak obrovského rozsahu, že o ní slyšel téměř každý. Černobyl patří k symbolům absolutního selhání lidské kontroly nad technologií a zároveň také představuje obrovský zdroj strachu. Strachu z toho, že se něco podobného stane znovu, neboť i navzdory tomuto neštěstí jaderné elektrárny stále fungují a stavějí se nové. Jedno je však jisté — od černobylské katastrofy přestala být jaderná energie bezmezně obdivována jakožto symbol pozitivního vědeckého pokroku.
Jednorázový nákup článku
Jeden komentář: “Modlitba za Černobyl”
Napsat komentář
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
"Při riskantním testovacím pokusu čtvrtého reaktoru došlo k jeho nečekanému přehřátí, což vyvolalo masivní explozi."
Testovací pokus by nebyl riskantní, kdyby byl proveden tak, jan byl naplánován. Jelikož plán nebyl dodržen, pokus se nepovedl a nemohl již být bezpečně opakován po několik dalších hodin. Velitel směny ale nařídil deaktivovat veškeré ochranné systémy a pokus opakovat. Přivedl tak vědomě reaktor do stavu, ve kterém se nedal kontrolovat. Jeho motivací bylo provedení testu za každou cenu, aby dosáhl kariérního postupu.
Autorka článku strach mít nemusí, protože elektrárny RBMK černobylského typu již nejsou v provozu a nové tohoto typu se nestaví.
Varné a tlakovodní reaktory díky negativní zpětné vazbě nemohou být do neovladatelného stavu přivedeny ani vědomou manipulací odborníka.