Jednou z možností je sběr a výsev semínek trav a bylin místní provenience. Vhodnou příležitostí k otestování této techniky se stal dvouletý projekt Obnova druhově bohatých travních porostů na místech bývalých akátin v NP Podyjí pomocí regionálních směsí osiv, finančně podpořený unijním projektem BESTbelt. Realizuje jej malá brněnská nezisková organizace Pozemkový spolek Hády (člen ČSOP) ve spolupráci se Správou NP Podyjí.
Proč sbírat semínka?
Sběr a výsev semen volně rostoucích druhů vyžaduje značné úsilí. K čemu takové ochranářské semenářství vlastně může být dobré?
Například k regulaci invazních druhů. Někdy se nevyhnete situacím, kdy po odstranění problémového druhu (akát, pajasan, křídlatka, janovec aj.) vznikne plocha s obnaženou půdou. Takové místo bývá náchylné k opětovné invazi. Toto riziko můžeme snížit výsevem semen nebo zamulčováním zeleným senem. Hustý travní drn je nejlepším pomocníkem. Aktivním výsevem semen můžeme také urychlit obnovu přirozených společenstev na místech bývalých akátin. Podrostu zde často desetiletí dominuje třtina křovištní či jiné druhy, které blokují návrat původních rostlin.
Regionální směs semen pomáhá i při zakládání krajinných prvků. Při zatravňování komerčními směsmi je přínos pro podporu druhové rozmanitosti poměrně nízký. Vhodnější je pro založení „louky v polích“ využití materiálu místního původu. Aktivní výsev výrazně sníží riziko rozvoje ohnisek nežádoucích druhů.
Zároveň se průběžně mění – degraduje – řada původně pestrých luk, z nichž zůstává chudý porost složený téměř výlučně z travin. Bez cíleného obohacení se druhové složení samo nezlepší.
A konečně lze speciálně vytvořené směsi použít ve volné krajině i v intravilánech ke zvýšení potravní nabídky pro hmyz. Výsevem můžeme ovlivnit druhové složení, omezit výskyt nežádoucích druhů, a především zvýšit úživnost založeného porostu pro opylovače.
Je důležité si uvědomit, že kontrolovaný přenos semen může pomoci podpořit biodiverzitu a odolnost vegetace nejen v chráněných územích, ale i v našich obcích.
Nesený kartáčový sběrač semen při práci. Foto: Archiv PS Hády.
Výběr lokalit a způsob sběru
Cesta ke kýženému druhově bohatému porostu má několik fází. Základem je pečlivý výběr vhodné zdrojové lokality. Zde pak musíme co nejefektivněji nasbírat semínka. Plochu určenou k osetí ale musíme na výsev také připravit. A nakonec je třeba rostoucí vegetaci ještě monitorovat a případně zasáhnout.
Semínka je žádoucí sbírat v blízkosti ploch budoucího výsevu, aby byly podmínky co nejpodobnější a zachovali jsme místní genetický materiál. Sběr je potřeba správně načasovat s ohledem na zralost semen a počasí. Zatímco rok 2025 byl pro úrodu velmi příznivý, letos spoustu zdrojových ploch sežehnula vlna letních veder.
Semínka lze získávat různými způsoby. V rámci projektu byly vlastnoručně vyvíjeny a testovány dva typy kartáčových sběračů. Výsledkem je ručně vedený (tlačený) sběrač vhodný pro větší plochy. Při cíleném sběru menších porostů nebo i jednotlivých trsů se pak osvědčil kartáčový sběrač nesený na upraveném křovinořezu. Některé druhy bylin je vhodné sbírat prostě ručně, což je ovšem práce mimořádně pracná a časově náročná, zvládnutelná v podstatě jen se zaškolenými dobrovolníky.
Nasbíraný materiál je potřeba dočasně uskladnit, k čemuž se hodí velmi jemná síta v rámech naskládaná na sebe podobně jako při sušení ovoce.
Tlačený kartáčový sběrač semen s nasbíraným materiálem. Foto: Archiv PS Hády.
Příprava cílových ploch a výsev
I když se může zdát výsev jednoduchý, semínka nelze na určenou plochu jen tak vysypat. Nejdůležitější zásadou je, že semena sejeme jen na dobře připravené plochy s holou, co nejlépe odplevelenou půdou. Jako když doma pěstujete zeleninu na zahradním záhonku.
V projektu BESTbelt jsme se zaměřili na obnovu vybraných ploch na Havranickém vřesovišti, kde dříve rostl akát. Často šlo o silně degradované porosty s vegetací velmi vzdálenou přirozenému stavu. Díky projektu jsme mohli vyzkoušet i poměrně razantní způsoby obnovy stanoviště. Plochy jsme před výsevem upravili odstraněním nejen samotného akátu, ale také bujného podrostu vysokých travin a ostružiníků. Kombinovali jsme ruční přípravu ploch pomocí ručních nástrojů se strojovým stržením porostu a pařezů pomocí bagru až na holý půdní povrch. Snahou bylo odstranit také mocnou humusovou vrstvu, která je pro akátiny typická.
Náročné, ale významné
Ověřili jsme si, že výsev směsi semen rostlin místního původu je vhodnou metodou obnovy degradovaných biotopů. Je však třeba počítat s tím, že jde o poměrně pracnou a časově náročnou činnost. Za jednu až dvě hodiny kartáčování semen z vegetace může člověk získat kilogram osevního materiálu. To stačí k osetí cca 200 m čtverečních volné plochy.
Cílem je vytvořit na místech po akátu ostrůvky s výskytem stanovištně odpovídajících druhů travin a bylin, odkud se mohou diaspory šířit do okolí. Sbírali a vysévali jsme například semínka stepních rostlin smolnička obecná, kokrhel menší, jetel malokvětý, krvavec menší, kostřava žlábkatá, čistec přímý, ovsíř luční, smělek štíhlý nebo kostřava walliská. Důležité je pak nově založené prvky udržovat.
Odměnou za naše úsilí jsou plochy přírodě blízké vegetace, které lákají velké množství hmyzu a mohou mít významný lokální dopad.
Druhově bohatá louka v Havraníkách. Foto: Robert Stejskal (NP Podyjí).
Projekt Obnova druhově bohatých travních porostů na místech bývalých akátin v NP Podyjí pomocí regionálních směsí osiv je realizován s finanční podporou projektu BESTbelt Evropské unie.
Tento článek byl vytvořen s finanční pomocí Evropské unie prostřednictvím projektu BESTbelt. Za obsah tohoto článku nese výhradní odpovědnost PS Hády ve spolupráci s NP Podyjí a nelze jej za žádných okolností považovat za vyjádření postoje Evropské unie.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář