Vaše ohlasy

Tereza Bálková — Z Petriho misky až na konec světa (7.G 5/2020)

Opravdu nic překvapivého, ta nízká transparentnost. A uvědomme si, že jde v přeneseném slova smyslu o každého z nás. Nebo téměř. Mohli bychom vyjmenovat celou řadu skandálů největších hráčů na tomto poli, zatajování důležitých informací, kvůli kterým utrpěly desítky tisíc lidí poškození zdraví, ba i úmrtí. Namátkou Vioxx skandál, jeden z největších. Jiné to není ani s vakcínami. Přesto jsou stále ti, kteří na tato rizika upozorňují, diskreditováni, dehonestováni (a nálepkováni „anti-vax“ v případě vakcín), aby byla znemožněna svobodná diskuse. U velké části veřejnosti to bohužel působí. Byznys až na prvním místě, že. Lukáš Pechan

Štěpán Jindra — Spasitel plast (7.G 5/2020)

Neradi potvrzujeme domněnku Štěpána Jindry, vyslovenou v aktuálním čísle Sedmé generace, že invazní odpadkouš druhu ústenka obecná (Faciem larva vulgaris), byl zaznamenán i v Krkonošském národním parku, a to dokonce v #TundravSrdciEvropy, těsně pod vrcholem Sněžky. Jakub Kašpar, KRNAP

Denisa Reimannová — Recyklovat nestačí, drahoušku (7.G 5/2020)

Velmi důležitý článek upozorňuje na nepopulární a ne moc rozšířenou informaci, že nemalá část našich pečlivě vytříděných plastů skončí ve spalovnách komunálního odpadu. Pro úplnost je vhodné dodat, že výstupem onoho spalovnářským newspeakem řečeného „zařízení pro energetické využití odpadu“ je po spálení zbylých až 40 procent reziduí v pevném skupenství (struska a popílek), z nichž část je toxická a většinu je stejně nutné skládkovat. Často nastolované dilema spalovat, nebo skládkovat je tak značně iluzorní. Se závěrem autorky vyzývajícím k nahrazení jednorázových plastů znovupoužitelnými obaly se tak lze jedině ztotožnit. Pro řešení otázky plastů na globální úrovni však individuální uvědomělé chování některých spotřebitelů budou muset doprovodit systémová opatření, a ta nebudou přijímána s nadšením. Martin Hyťha, Brno

Vzdělávat mladé ekozemědělce — rozhovor s Jiřím Prachařem (7. G 5/2020)

V rozhovoru mě zaujaly hlavně aktuální údaje o biodynamickém způsobu hospodaření, neboť jsem se o něm poprvé podrobně dověděl již na seminářích v roce 1989, které zorganizoval průkopník ekologického zemědělství v ČSSR Richard Barták. Na první pohled vypadá pěstování plodin a chov zvířat podle filozofie a praktik Rudolfa Steinera jako těžká magie, nicméně dobré výsledky již od 20. let minulého století jsou prokázané. Je proto dobrou zprávou, že někdo má znalosti i zkušenosti „zvenku“ i „od nás“, a navíc založil Farmářskou školu. Horší zprávou ovšem je, že loni každý obyvatel ČR snědl rekordních 797 kilogramů potravin, tj. více než dvě kila jídla denně. Dokonce každý v průměru ročně sníme osmdesát tři kilogramů masa, ačkoliv je doporučeno padesát. Z hlediska příjmu energie jíme minimálně dvakrát více, než je vhodné, a navíc většinou konvenční potraviny. Kvantita jídla válcuje kvalitu. Ale chápu, že pro mnohé lidi může být jídlo jedním z posledních potěšení na této planetě. Miroslav Patrik, Brno

Veľmi dobrý text. Vďaka. Tomáš Rajnic

Roman Klecker — Pěší pouť z Řípu do Říma (2/2005)

Ahoj Romane, krásnej příběh, i když je to už tak dávno. Chystám se na podobnou cestu a hodně obdivuju tvých 28 dní. Myslel jsem, že pod 40 se to nedá zvládnout. Chtěl bych přes Alpy, někdy příští rok. Kdybys měl chuť, můžeme dát někde pivko a probrat to. Jan Hlaváček

Vzkazy redakci

Dnes jsem vás objevila a padá mi brada. Naprosto skvělé články, nekomerční. Řečeno vše bez cenzury. Takže jsem vás jen chtěla pochválit, protože sama moc dobře vím, jaká to je náročná práce. Moc děkuji za takový prostor. Sandra Franerová, Opava

 Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.