Vaše ohlasy

24. srpna 2020 /
foto: Markus Lompa
Co jste nám v poslední době napsali?

Kristýna Hájková — V pasti unáhlených rozhodnutí (7.G 3/2020)

Autorka odmítá zobecnění typu: „Řidička nabourala při parkování do popelnic, tudíž jsou všechny ženy špatné řidičky“. Ano, podobné generalizace jsou nedomyšlené diskusní fauly. Ale když autorka kategoricky odmítá stereotypy a zjednodušení, a nabízí vědu a statistiku jako „nejlepší nástroj, který zatím máme“, naskakuje mi varovný majáček. I stereotypy a zjednodušení mají svůj význam: pomáhají nám utřídit si komplikovanou skutečnost. A i věda a statistiky mohou být zavádějící. Každá věda vychází z určitých, často nevyřčených předpokladů, které zabarvují otázky, které si klade, metody i interpretaci výsledků. Genderové obory například (s výjimkou ekofeminismu) často vycházejí z předpokladu, že rozdíly mezi muži a ženami jsou minimální. Z mého pohledu je ale důležité přistupovat i k vědě obezřetně a vedle odborných textů pozorně sledovat i realitu kolem sebe. Z mého celoživotního pozorování reality se zdá, že ženy a muži jsou v průměru dosti odlišní v mnoha směrech. A domnívám se, že to není nic špatného. Co chybí, je společenské ocenění tradičně ženských vlastností, jako je schopnost přemýšlet v širších souvislostech, empatie či intuitivní uchopení skutečnosti. Pokud by tyto „ženské“ přístupy byly dostatečně oceněny v naší převážně „mužsky“ orientované společnosti, byla by na tom i příroda o hodně lépe.  Naďa Johanisová, Brno

Pavel Houdek — Veganství a životní prostředí: ďábel se skrývá v detailu (7.G 3/2020)

Autor správně upozorňuje, že veganství by nemělo být jen antropocentrické (pro mé zdraví) a biocentrické (pro záchranu zvířat), ale i ekocentrické (pro ochranu prostředí), neboť nadměrný chov zvířat má škodlivý vliv na různé složky životního prostředí. Ovšem důležitá je i kvantitativní stránka, neboť i vegan může být nezřízeně obézní. Historik a vegan Yuval Noah Harari například ve své knize Homo deus: stručné dějiny zítřka uvádí, že na Zemi nyní žije asi sedm a půl miliard lidí a s nimi asi čtyři sta miliónů psů, ale jen dvě stě tisíc vlků, šest set miliónů koček, ale jen čtyřicet tisíc lvů, jeden a půl miliardy krav a dvacet miliard kuřat. Podle řady odhadů tvoří 96 procent všech savců jen lidé a jejich zvířata! Máme-li jako lidstvo omezit nadměrnou spotřebu jídla a hlavně masa, můžeme tak učinit naráz, nebo lépe postupně. Pokud u nás za týden sníme v průměru asi 1,6 kilogramu masa, dosáhnout snížení na jeden kilogram je jistě reálné. Já se zatím vejdu do asi 120 gramů za týden. Miroslav Patrik, Brno

Petr Frinta — Létání jsou ti druzí I (7.G 3/2020)

Dobrý den, dovolte mi ve stručnosti zareagovat na několik faktických nepřesností v článku Létání jsou ti druzí I, které do očí praštily i mě coby leteckého laika:
1) Nárok na kompenzace vzníká pochopitelně i u zpožděného vlaku, byť jsou pravidla trochu jiná než u letadel. Paradoxně mohou ale kompenzace u cesty vlakem být striktnější, například stačí zpoždění jedna hodina oproti třem hodinám u letadla.
2) Modelový výpočet s prázdným letadlem do Budapešti je více než dvacetkrát nadsazený. 2,25 milionu Kč za smluvní pokuty předpokládá více než 330 vyplacených kompenzací za dvouhodinové zpoždění. Kapacita strojů běžně nasazovaných na středně dlouhé lety po Evropě je zhruba poloviční, navíc dle studie Evropské komise z roku 2013 žádost o náhradu podává jen 5—10 procent cestujících. Očekávaná výše kompenzací je tedy 50—100 tisíc Kč, ne 2,25 milionu, a to ještě uvažujeme let, který se podařilo aerolince celý obsadit a vyprodat. Uváděná čísla zkrátka nesedí a roli muselo hrát něco jiného — třeba očekávání toho, že se zpoždění nebude bourat ještě tři
další dny a že cestující stihnou návazné spoje.
3) Přepočítávat ekologickou stopu cesty podle letových hodin je nepřesné, spotřeba paliva závisí do velké míry i na počtu vzletů a přistání. Problematika je komplikovanější, do hry vstupují kalkulace ekonomiky provozu („kde se vyplatí tankovat“) a mnoho dalších faktorů. S pozdravem Jan Kundrát

Barbora Bakošová — Porazit nacionalismus v době klimatické krize (7. G 2/2020)

Výborný text — ale jen do chvíle, než začne komentovat hlubinnou ekologii. Tam se dopouští zásadního pochybení. Autorka vidí problém v tom, že hlubinná ekologie „přichází s vytvářením přísné duality mezi neposkvrněnou přírodou a civilizací“. To je naprostý nesmysl. Je tomu přesně naopak, a nemusíme ani studovat texty Arne Naesse a dalších autorů této filosofie, stačí nahlédnout do Wikipedie: „Hlubinná ekologie je směr environmentální etiky, holistický způsob nazírání na přírodu jako na součást člověka a na člověka jako součást přírody. Dualita klasické etiky „já — svět“ je nahrazena jedním velkým Já, které zahrnuje celý ekosystém Země, živé bytosti i jejich prostředí.“ Barbora Bakošová píše, že hlavními představiteli hlubinné ekologie byli Arna Naess a Petti Linkola s tím, že Linkola inspiroval ultrapravicové autory až ekofašisty. Osobně jsem jméno Petti Linkola předtím neslyšel, a ani teď jsem jej nedohledal mezi obvykle nejvíce citovanými představiteli hlubinné ekologie. Každopádně myšlenky vyčleňující člověka z přírody inklinující k násilné redukci lidské populace jdou proti myšlenkám hlubinné ekologie. Hlubinná ekologie je naopak jedna z mnoha cest, které nás mohou dovést k vnímání jednoty s okolním světem, a v tom je i naděje, že dokážeme naše chování na planetě změnit. Jaromír Bláha, Dobříš

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2022 vychází v 2. polovině prosince.