Na začátku roku 2023 jsem se na čtyři měsíce přesunula do španělské Valencie, letos oceněné jako Evropské zelené město. Proenvironmentální přístup města, jež však nedá dopustit na tradiční a neekologický festival příchodu jara Las Fallas, jsem se snažila přiblížit v reportáži z loňského května. Vyvrcholením festivalu je zapálení všech monstrózních alegorických sousoší, která po několik dní zdobí ulice města. Nejen kvůli tomuto prapodivnému zvyku jsem zvažovala nazvat text Valencie — zelené město v plamenech. V té době se valencijský region potýkal s řadou požárů — zima nabízí srážek jen skromně a během měsíců, kdy jsem ve Valencii žila, nepršelo ani jeden den. Letos na podzim se však region Valencie ocitnul pod vodou a záplavy připravily o život přes 200 lidí.
Spoušť z vnitrozemí
Na tomto místě je důležité připomenout, že tragické záplavy z minulého měsíce přímo Valencii jako město nepostihly — apokalyptické záběry lidí a aut unášených rozbouřenými toky, zběsile se valícími před pár týdny ještě vyprahlými ulicemi, pocházejí z okolních vesnic a měst valencijského regionu. Valencie zažila devastující záplavy před více než sedmdesáti lety a v jejich důsledku vedení města proměnilo řeku Turii ležící blízko centra města v park, aby tak zabránili další záplavové pohromě. Dnes je tento prozřetelný krok obzvláště ceněný.
Přímo ve městě Valencie ležícím při pobřeží téměř nepršelo (spadlo zde v úhrnu okolo pěti milimetrů srážek) a podobně na tom bylo i městečko Paiporta — hojně se objevující v médiích jako ilustrace zkázy velké vody. To leží jen pár kilometrů jihozápadně od Valencie a následky bouří zde byly vskutku děsivé, a to i přesto, že v samotném městě téměř nepršelo. Spoušť způsobila voda, jež do města přitekla z oblastí hlouběji ve vnitrozemí. Kvůli tomu zde byl také vysoký počet obětí. Voda, která dorazila, místní zaskočila při klidném počasí.
V Chivě — dalším z nejvíce postižených měst — naměřila meteorologická stanice během osmi hodin téměř 500 milimetrů — to podle AEMETu (Národní meteorologická služba Španělska) odpovídá ročnímu srážkovému úhrnu.
Pláž v Malaze po povodních 2024, foto: Kristýna Kousalíková.
Teplejší moře i atmosféra
Podmínky pro extrémní srážky způsobil ve Španělsku známý jev označovaný jako DANA, k němuž dochází na podzim a v zimě. Vzniká tehdy, když se oblast nízkého tlaku vzduchu oddělí od hlavního toku jet streamu neboli tryskového proudění vzduchu ve výškách pět až deset kilometrů nad povrchem, které odděluje chladnou masu vzduchu, běžně uvězněnou v oblasti Arktidy, od teplého vzduchu na jihu. Oddělený systém nízkého tlaku vzduchu pak vytváří vhodné podmínky pro vydatné bouřkové srážky, jelikož takto izolovaná masa vzduchu zůstane viset nad danou oblastí i několik dní, během nichž často přináší déšť.
Nicméně k tomu, aby došlo k tak intenzivním bouřkovým srážkám, samotná existence tohoto jevu nestačí. K intenzitě bouřek v tomto případě významně přispěla vyšší teplota Středozemního moře. Když se totiž studený vzduch vysoko v atmosféře střetne s teplým vzduchem ze Středozemního moře, bouřková činnost zesílí.
A právě koncem října výšková tlaková níže (v podobě balíku studeného vzduchu) sestoupila z Britských ostrovů a severovýchodního Atlantiku do oblasti mezi Španělskem a severní Afrikou, zatímco kolem ní proudil do oblasti Valencie teplý a vlhký vzduch ze západního Středomoří. Při postupu na pobřeží Valencie se tento teplý a vodou nasycený vzduch střetával se studeným vzduchem nad pevninou. K tomu všemu tento vlhký vzduch od moře musel překonávat pohoří, které se nachází v oblasti jihozápadně až západně od Valencie. Při tomto nuceném výstupu se ještě více ochlazoval a začalo docházet k rychlé tvorbě bouřkové oblačnosti. Výsledkem kombinace výše zmíněného byly přívalové srážky, jež díky takzvanému řetězovému efektu (anglicky train effect), kdy bouřky opakovaně postupují přes stejné území, způsobily nebývalou spoušť.
Podobný řetězový efekt způsobil bleskové povodně také v roce 2009 v oblasti Nového Jičína, tehdejší množství srážek se však pohybovalo jen okolo 120 milimetrů během dvanácti hodin. V některých oblastech regionu Valencie to bylo až čtyřnásobně více během pouhých osmi hodin — například v již zmíněném městečku Chiva, kde za tuto dobu napadlo 491 milimetrů neboli téměř 500 litrů na každý metr čtvereční.
Městečko Guardamar de la Safor jižně od Valencie, sucho v únoru 2023, foto: Kristýna Kousalíková.
Memento klima
Vliv klimatické změny na rozsah zkázy je nepopiratelný. Studie organizace World Weather Attribution (WWA) odhaduje, že množství srážek při povodních v regionu Valencie bylo kvůli změně klimatu asi o 12 % vyšší a že událost byla dvakrát pravděpodobnější ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí (při globálním oteplení o 1,3 °C). Tato zjištění vycházejí z historických dat a odpovídají základnímu fyzikálnímu pravidlu, podle něhož teplejší atmosféra „unese“ více vody, což zvyšuje intenzitu dešťů o 7 % na každý stupeň oteplení.
„V důsledku rostoucích teplot se zrychluje hydrologický cyklus. Atmosféra obsahuje více vlhkosti, což podporuje vydatné deště,“ přibližuje generální tajemnice Světové meteorologické organizace (WMO) Celeste Saulo. Rostoucí teplota — moří i atmosféry — tak zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémních srážek. Letos v srpnu se teplota Středozemního moře v okolí Španělska vyšplhala na 28,47 stupně a na konci října se teploty pohybovaly okolo 23 až 24 stupňů. Ve výsledku tak svět čelí rostoucím problémům buď s příliš velkým, nebo příliš malým množstvím vody.
Španělské povodně jsou jen jedny z mnoha extrémních projevů počasí, kterým letos čelí obyvatelé po celém světě. Z hlediska počtu obětí však byly jedny z nejhorších v Evropě za poslední půlstoletí. Španělsko spolu s dalšími jihoevropskými zeměmi Portugalskem, Itálií a Řeckem na vlastní kůži zažívají to, co klimatologové nazývají složenými riziky a kaskádovými dopady. Vlny veder spouští lesní požáry, jež dusí města kouřem, stále častější sucha vysušují půdu a brání jí, aby zadržela vodu, když přijdou silné srážky.
Linda Speight, lektorka na Katedře geografie a životního prostředí Oxfordské univerzity v rozhovoru pro Euronews upozorňuje, že již nejde o vzácné události. Podobný vzorec, kdy se v důsledku změny klimatu „mění struktura našich povětrnostních systémů, a vytváří tak podmínky, při nichž se intenzivní bouřky zastaví nad určitým regionem, kde přinášejí rekordní lijáky,“ podle ní vídáme stále častěji.
Řeka v Malaze pár dní po povodních 2024, foto: Kristýna Kousalíková.
Pravdivost těchto slov dokládá právě nedávné dění ve Španělsku, kde povodně udeřily během tří týdnů hned několikrát a na různých místech. Sotva pár dní po valencijských povodních si už pytle s pískem v očekávaném příchodu extrémních srážek připravovali obyvatelé Barcelony a dalších katalánských měst. A ani ne za dva týdny poté zasáhla blesková voda také další region při španělském pobřeží — Andalusii.
Shodou okolností jsem byla pár dnů po záplavách v Malaze, kde byly evakuovány tři tisíce lidí. Za hodinu zaplavily město téměř měsíční srážky. Ještě pár dní po nejsilnějších deštích neslo pobřeží otisk nedávných událostí v podobě hromad rákosí, kamenů a dalšího odpadu. Lidé se však již vrátili k normálu, někteří se mezi haldami rákosí opalovali, házeli si s naplavenými kusy odpadu, a celý obraz dotvářel traktor a skupinky dobrovolníků, kteří spoušť na pláži uklízeli.
Zkrotit klimatického zabijáka
S častějším výskytem povodní, sucha a požárů však hrozí i riziko, že projevy extrémního počasí lidem zevšední a konzumace tragických zpráv bude (nebo možná již je) s jejich rostoucím počtem stále více automatizovaná.
V době, kdy obyvatelé valencijské aglomerace sčítali oběti a uklízeli spoušť a kdy v Barceloně a Malaze chystali pytle s pískem a vyzývali občany k evakuaci, si ve Spojených státech občané znovu zvolili za prezidenta člověka, který označil klimatickou změnu za hoax. Popření problému — navíc v rozsahu globální výzvy — ovšem k jeho řešení ani odstranění nevede.
Na letošní klimatické konferenci COP29 v Baku zakončil španělský premiér Pedro Sanchéz svůj projev, v němž klimatickou změnu počastoval jako „zabijáka 220 jeho krajanů“, výzvou, že stejně důležité jako pomáhat obětem tragédie je přijmout taková opatření, která zabrání, aby se něco takového stalo znovu. Španělsko 2024 budiž mementem.
Kontakt: kousalikova.kristyna@gmail.com.
Článek vznikl díky spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář