Zavřete oči, odcházíme: krize bezobalů

Pandemie jak známo dostala do potíží celou řadu obchodů. Problémy se nevyhnuly ani těm bezobalovým, zdá se ale, že ty největší trable přišly paradoxně až v době největšího rozvolňování. „Ze začátku koronakrize úbytek byl, když lidé nevěděli, co bude. Ale nějak se to stabilizovalo a fungovalo to. S přelomem května a června minulého roku přišlo rozvolnění před létem a s tím z týdne na týden spadly tržby třeba o dalších padesát procent,“ vypráví Jakub Karásek z brněnského NOsáčku.

Podobné situace zažíval také bezobal Krok v Trutnově, jak potvrzuje jeho majitelka Kristýna Wernerová: „Úbytek zákazníků jsme pocítili v úplně první vlně covidu na jaře 2020, kdy lidé nevěděli, co nás čeká, a s tím přišel velký strach. Ale pak nakonec tržby vzrostly tím, že lidé vyhledávali menší obchody. Takže stručně řečeno, při nouzovém stavu jsme měli více zákazníků než normálně.“

A stejné informace znějí také z bezobalového obchodu z Vysočiny: „Většina bezobalů v tom největším lockdownu, kdy byly zavřené okresy, měla největší tržby. Děti byly doma, lidé vařili více. Pokles začal až po lockdownu. Prázdniny byly celkem slabé,“ říká jeho majitelka, která si nepřála být jmenována.

Kombinace pandemie a běžného sezónního poklesu se tak pro mnoho bezobalových obchodů ukázala jako klíčová — od té doby už velká část z nich pouze přežívá. Podle článku Anny Píškové z blogu WASTEmANKA, v němž reflektuje výsledky svého dotazníku na stav bezobalových prodejen ze září minulého roku, není situace 20 z 28 dotazovaných obchodů dlouhodobě udržitelná. Sezónnost zaúřadovala i v případě obchodu Navažto Klatovy, ale trochu jinak: „Při tvrdém lockdownu jsme paradoxně zaznamenali vyšší tržby, po rozvolnění nám šly prodeje pod průměr, ale dorovnaly nám to Vánoce, kdy byly prodeje pěkné. Snažili jsme se z nich dostat co nejvíce a pracovali jsme na kampaních.“

Krize nekrize

V několika nedávných textech na toto téma se uvádí, že bezobalovým obchodům průměrně poklesly tržby o třicet procent. Nebyl to nicméně případ všech z přibližné stovky obchodů — našly se i takové, kterým se navzdory všemu vede dobře. „V době pandemie jsme pokles zákazníků nezaznamenali, spíše se setkáváme s tím, že chodí ještě raději. Jejich odůvodnění je často podobné větě, kterou vyslovila jedna ze zákaznic: ‚Tady je svět ještě normální…‘ Lidé si v době takzvané pandemie jdou nejen pro sto gramů oříšků, ale taky pro vřelé slovo a pohled z očí do očí,“ vysvětluje Zuzana Lavičková z příbramské prodejny YESBez.

Tržby rostou také bezobalu z Vysočiny: „Zaznamenali jsme úbytek, ale zároveň i spoustu nových zákazníků. Náš obchod měl hodně pomalý a vyčerpávající start, byli jsme jedni z prvních v České republice. U nás je to tak, že nám tržby stále rostou — sice pomalu, ale rostou. Ale v závislosti na tom, jak se náš obchod za poslední dva roky rozšířil, bych si zákazníků představovala více. Nejsem úplně v existenční krizi, mám na nájem, který je poměrně vysoký, na brigádnice i nějaké peníze pro sebe.“ 

NOsáček, Brno, foto: NOsáček.cz.

I v této krajně nejisté době se navíc našli odvážlivci, kteří otevřeli nový bezobalový obchod. Například brněnský Zero Way v Brně otevíral v dubnu 2021. „Proces otevírání už jsme měli rozběhnutý a už jsme v tom měli hodně peněz i času, nevyplatilo by se nám čekat. Mluvila jsem s ostatními bezobaly už předtím a někteří nám říkali, že krize tam je, jiní říkali, že tržby pořád narůstají a že si myslí, že ten trend bude pokračovat. Takže zprávy byly různé a nelze říci, že bych věděla, že ta krize opravdu je. Ale byly tam nějaké varovné signály, to ano,“ vysvětluje jeho majitelka Blanka Machová. 

Druhou pobočku otevřel také brněnský NOsáček: „Doufali jsme, že budou noví zákazníci. Po zkušenostech s prvním obchodem jsem zjistil, že zákazníci si úplně bezobalové obchody nevyhledávají a nedojíždějí za nimi. Spíš jsme dokázali přesvědčit lidi v okolí, aby začali bezobalově nakupovat, i takové, které by to dřív vůbec nenapadlo. Proto mi přišlo rozumné zkusit otevřít další menší pobočku, dávalo mi smysl mít po Brně rozesetých více menších bezobalů. Zdálo se mi, že je to dobrý způsob, jak myšlenku rozšířit,“ přibližuje svůj záměr Jakub Karásek.

Kdo za to může

Zkušenosti z pandemické dvouletky jsou tedy různé, v jednom se však majitelé bezobalových prodejen shodnou: zákazníků je méně, než očekávali, a obchod je tak většinou neuživí. Obvykle z tržeb zaplatí sotva nájem a případně výplaty zaměstnanců, oni samotní jsou ale často bez peněz. „Já jsem za ty dva nebo tři roky doufala, že se bezobal rozjede a někoho uživí, ale to pořád úplně neplatí. Stále počítám, jestli zvládneme všechno zaplatit. Čekali jsme, že se situace bude zlepšovat, ale ona se pořád nezlepšuje. Že třeba po roce porostou tržby. Zákazníci se k nám vracejí, fungujeme, ale není to tak, aby nás to uživilo,“ dosvědčuje Dana Kucharčíková z Bezobalu Vlašim.

Podobně to vnímá také majitelka obchodu Beskydy bez obalu Jitka Gajdošíková: „Měla jsem představu, že to bude lepší. Ale tím, že ve Frýdlantu nad Ostravicí jsou bezobaly hned dva, není to zas až tak hrozné. Ovšem kdybych se měla spoléhat jen na obchod, aby mě uživil, tak by se to nestalo.“

Navažto, Brno, foto: Navažto.cz.

Na otázku, co za krizí bezobalových obchodů stojí, se odpovědi už dosti různily. Samozřejmě nelze opomíjet pandemii a strach lidí z nákazy — raději zvolí k nákupu supermarket, kde mohou mít větší odstup od lidí a potraviny koupí balené. Daleko častěji ale od majitelů i zákazníků zaznívá jiný důvod: nedostatek financí. Snížení příjmů a stoupající ceny způsobily, že velká část lidí začala šetřit a už se tolik neohlíží na kvalitu potravin. Tím pádem se proměnil také sortiment, který nakupují. „Každého pandemie nějak zasáhla, lidé nakupují jinak a nakupují méně. Hodně z mých zákazníků mi říká, že musí šetřit — dřív se třeba prodávalo hrozně moc ořechů, ale dnes nakupují spíš základní potraviny,“ popisuje Jitka Gajdošíková.

Vedle výše zmíněného stojí proti bezobalům také změna denního režimu — zákazníci byli zvyklí nakupovat po cestě z práce nebo ze školy, nyní je ale mnoho z nich na homeofficu. Zároveň chtějí strávit nakupováním co nejméně času, čemuž příprava nutná k bezobalovému nakupování často překáží. Objevil se ale ještě jeden zajímavý názor na problémy bezobalů — nedostatečné zkušenosti majitelů, ať už s krizí, či s podnikáním jako takovým. Nároky kladené na majitele jsou navíc obrovské a mohou vést k vyhoření i v době bezproblémového fungování obchodu.

Existuje řešení?

Cesta z krize sice existuje, jenže ta nejpřímější závisí na (potenciálních) zákaznících, kterých se, zdá se, nedostává. Každý obchod tak bojuje po svém. Kroku Trutnov pomáhá rozšíření činnosti: „My máme jednu velkou výhodu, máme s bezobalem spojenou pekárnu, kde si pečeme vlastní kváskové a sladké pečivo. Když vidím, že nám má něco procházet, tak z toho napečeme. Navíc se u nás díky pečivu otočí spousty lidí, kteří si k tomu něco vezmou. Kdybychom měli mít čistě bezobal, tak se neuživíme,“ přiznává Kristýna Wernerová. Brněnský Zero Way chce ušetřit na pracovní síle: „Momentálně budeme nabírat lidi, kteří tady budou pracovat na bázi dobrovolnictví — s tím, že tu budou mít velkou slevu na nákup a budou moci nakupovat v podstatě za nákupní cenu. Je to spojené s odchodem kolegy, není to úplně reakce na krizi. Ale bude pro nás důležité, že ušetříme na prodejní síle.“

V průběhu pandemie zkoušely některé bezobalové obchody zprovoznit e-shopy a rozvážet potraviny, avšak tyto koncepty příliš nefungovaly. Rozvoz v Bezobalu Vlašim nevyužil doposud nikdo, na druhou stranu jim ale funguje e-shop s doplňkovým prodejem, například knih či her. Podobnou zkušenost mají i ostatní bezobaly. „Rozvozy nabízíme, řekla bych, opatrně. Nedávno jsme zprovoznili náš e-shop, jsme schopni zboží dovézt v případě potřeby, ale tato služba není zatím nijak extra žádaná. K nám si lidé raději zajdou osobně,“ potvrzuje Zuzana Lavičková z YESBez. Rozvoz potravin se navíc vymyká filosofii bezobalového nakupování, a proto majitelé hledají různé jiné cesty — v NOsáčku například rozváželi na kole.

Foto: Laura Mitulla.

O něco lépe se ujala možnost předobjednání potravin. „Je pár lidí, kteří dělají vždycky jednou týdně velký nákup. Ráno mi dovezou nádoby se seznamem, já jim vše nachystám a oni si to po cestě z práce vyzvednou. Někteří si na to zvykli a pro mě je to taky pohodlnější, protože nákup nachystám v klidu, když mám volno,“ objasňuje Jitka Gajdošíková z Beskyd bez obalu.

Úspěch a odezvu mají také různé doprovodné aktivity, jako jsou přednášky či ochutnávky. Obvykle sice primárně neslouží k nalákání nových zákazníků, vytvářejí ale celkový obraz projektu. V obchodě YESBez slouží i jako preventivní opatření proti krizi, společně s pečlivým zvažováním poptávky a komunikací se zákazníky. Velice významně pak pomáhá propagace v online prostoru, na což poukazuje například Daniela Rubášová z Navažto Klatovy: „Propagace udělá své, práce se sociálními sítěmi, ale spíše organickou formou než placenou reklamou. Raději jsme si zaplatili fotografku a snažili jsme se o kvalitní obsah.“

Budoucnost bez obalu

Zda bezobalové obchody svůj boj s krizí vyhrají, se dozvíme až za nějaký čas. Bohužel je ale celkem jasné, že případná výhra se nebude týkat všech. Majitelé mají různé vize budoucnosti. „Myslím si, že bezobaly pomalu vymizí, už teď to jde vidět. Všem spadly tržby víceméně stejně, což je taky docela zajímavé, a myslím, že to většina zabalí. Možná to někteří budou táhnout dál, ale podle mě se rozšíří bezobalový sortiment v supermarketech a podobně. A ano, my také bohužel přemýšlíme nad tím, že to zabalíme,“ prohlašuje Jakub Karásek z NOsáčku. Na něco podobného jsou připraveni i v Navažto Klatovy: „Vzhledem k tomu, že bezobalový sortiment již začínají nabízet i velké markety jako Albert, snažíme se diferencovat a orientovat spíše na lokální menší výrobce, kteří v těchto gigantech nikdy nebudou. Jako rozjíždějící podnik nemůžeme říct, že bychom se vyrovnávali s krizí, ale jsme připraveni případně podnikání pustit nebo si k němu vzít další projekt.“ Podle některých zdrojů z facebookové skupiny bezobalů zaniklo v poslední době osm obchodů. 

Foto: Benjamin Brunner.

Poněkud odlišně vidí směřování bezobalů Zuzana Lavičková: „Myslím si, že má velký smysl bezobalové nakupování ve větších obchodech, stále specializovaných, ale s širokým sortimentem. Na druhou stranu u nás vznikají aktivity k transformaci bezobalových obchodů do komunitních prodejen. To je také další cesta, kudy se bezobalové nakupování může ubírat. My se v budoucnu budeme určitě jedním z těchto směrů vydávat, ale který to bude, ukáže čas.“ V komunitní orientaci leží potenciál i podle bezobalu z Vysočiny: „Bezobaly přeskočily nejen dobu, ale také svůj vývoj. Na začátku nebyly (nebo opravdu jen výjimečně) komunity, které by nakupovaly společně a které by se postupem času přetvořily na spolkové obchody. Mám strach, že se bude říkat, že tento směr nefungoval a že to nemělo smysl. A bude se to třeba považovat za slepou uličku, což si zase nemyslím. Pořád vidím v bezobalovém nakupování budoucnost, ale ne v tomto měřítku a určitě ne v rukou jednotlivců.“

V ostatních obchodech se majitelé snaží přistupovat k situaci více optimisticky. „Podle mě budou na bezobaly přecházet více supermarkety, ale nemyslím si, že by nás to úplně vyřadilo,“ soudí například Blanka Machová ze Zero Way. Nezbývá než doufat, že to takto skutečně dopadne…

Ovšem doufání může být k ničemu a jsou věci, které za nás ostatní nevyřeší. Takže máte-li problém s přemírou odpadů, popadněte pytlíky, krabičky nebo láhve a vyrazte na nákup!

Autorka studuje na Fakultě sociálních studií a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Kontakt: kajakupkova@seznam.cz. Navazující text si můžete přečíst ZDE.