Archiv
6/2008
Téma: Na shledanou v pomalejších časech
Jak zpomalit život v uspěchaných moderních společnostech? SG přináší vedle současných trendů také britské zkušenosti s takzvaným downshiftingem a bere si na mušku známé heslo „čas jsou peníze“. V dalších textech porovnává spotřebu pěti českých environmentálně uvědomělých domácností s běžnou populací, zkoumá, jak pomáháme těm, kteří nemají co do úst, analyzuje klady i zápory ekologické daňové reformy, představuje věhlasného ekonoma Johna Stuarta Milla a na příkladu kauzy CzechTek přibližuje vznik takzvané morální paniky. V kulturní zahradě uzrál rozhovor s irským písničkářem Paulem Tiernanem, recenze dokumentů z jihlavského filmového festivalu a reportáž z obnažené krajiny bývalé hnědouhelné pánve. Pěknou tečkou za tím naším případem pak je rozhovor se spisovatelem Jaroslavem Rudišem o železnicích, třídění odpadu, Straně zelených, tichu a roztěkanosti.
5/2008
Téma: Ekopsychologie: o lidech a jiných zvířatech
Jakým způsobem ve svém nitru prožíváme ne/přítomnost přírody a jak se chováme vůči životnímu prostředí? Právě těmito okruhy se zabývá ekopsychologie, obor v posledních letech zakořeňující i v českém prostředí. Allan T. Durning napsal, že „ekopsychologie si klade otázku, zda lidské štěstí nevyhnutelně znamená konflikt s potřebami planety“ — toto klíčové dilema si můžete připomínat i při četbě environmentálního atlasu Afriky, podob zdejšího novošamanismu nebo rozhovorů s ochranářem Zenonem Kruczyńským, kytarářem Františkem Furchem a filozofem Josefem Šmajsem.
4/2008
Téma: Labyrint eko-světa
Kdo nebo co může zachránit tento svět před vyčerpáním? Kvůli odpovědi na tuto otázku se Komenského poutník opět vydal do světa, aby prošel ohnisky současné eko-naděje. „Tento svět má být zachráněn,“ konstatuje publicista Ivan Hoffman. „Zbývá zkušenost, že pro Boha nic není nemožné…“ David Abram vidí východisko v tom, že „si uvědomíme svou naprostou závislost na bezpočtu jiných organismů, s nimiž jsme se společně vyvíjeli“; a Hazel Hendersonová sází na „ekonomiku“ přírody a lásky. Mnoho naděje naopak neskýtá vraždění strážců přírody, holosečná těžba, intenzivní bio nebo třeba kulturicida. A jak si v tom všem stojí regionální média?
3/2008
Téma: Čindie: východní vítr je krutý?
Čína a Indie mílovými kroky dohánějí bohaté země. Nějaký problém? Třeba jej najdeme pod kapotou nejlevnějšího auta na světě Tata Nano, pod mediálním svícnem čínských ekologických protestů, pod horkou pokličkou s jihočínskými divokými zvířaty nebo pod listy asijských větrníků. A jelikož nejen Čindií je našinec živ, dozvíte se, proč Brňáky stále bolí ŽUB, proč Česká republika stále otevírá dveře nákupním řetězcům nebo proč se Res publica proměnila na public relations. Nějaká naděje? Christopher McCandless ji spatřil v divočině a E. F. Schumacher v technologii s lidskou tváří. O naději, která je zdrojem bytí, mluví také biskup Václav Malý.
2/2008
Téma: Alternativy globalizace po 10 letech
Pokud patříte mezi přátele alternativ, pak při probírce desetileté historie „střetu globalizací“ si možná s Komenským povzdechnete „marnost nad marnost“. Podle Charly Poppeho totiž došlo hned k trojí krizi evropských organizací prosazujících spravedlivý obchod a náš dávný dopisovatel Ivo Bělohoubek ústup „zlaté éry občanské společnosti“ z přelomu století raději obrací v žert. Ale nemalujeme si Globalizátora na zeď? Nepřichází právě teď, čtyřicet let po studentské revoltě a po rozvolněné generaci X nová, s globálními i lokálními poměry nesmířená generace Proč? Proč (sebe)vražedně měníme klima planety, proč pleníme další kusy pralesa, proč tak rapidně vymírají naši spoluživočichové, proč neinvestujeme naše peníze etičtěji, proč opomíjíme ekonomickou lokalizaci, proč vedeme preventivní války, proč vidíme v islámu nepřítele? Realita je možná docela jinde, než jak ji vidí Ed Hamer s Jon Hughesem i jiní autoři a autorky čísla — samotné pomyšlení na onu bájnou novou, lepší generaci ale spolehlivě zahřeje u srdce všechny zklamané. Aspoň na chvíli.
