Auditorium I: eko-podcasty

Dozvídat se informace v čistě zvukové podobě není pro většinu z nás novou ani neobvyklou zkušeností — rozhlasové vysílání funguje už nějakých sto let, většina novin dnes nabízí audio verzi svých článků, a ani moji babičku už moc nepřekvapí, když si k vaření pustím audioknihu. Podcasty se ale dostávají do povědomí až posledních pár let, či možná spíše měsíců. Od rádia se přitom liší hlavně tím, že jsou nahrávané dopředu, čímž vzniká větší prostor pro různé postprodukční úpravy.

Moje první setkání s podcastem proběhlo zhruba před osmi lety a pamatuji si, že šlo ještě o mp3 soubory, které jsem si stahovala z webu. Pokud na podcast dostanete chuť dnes, bude už mnohem jednodušší porozhlédnout se na některé z podcastových platforem, které jich nabízejí velké množství. V následujícím výběru najdete tři české, tři anglické a jeden slovenský podcast, které se různými způsoby dotýkají environmentálních témat.

Skoro bezodpadový život můžeme považovat za volné pokračování blogu Czech Zero Waste, který se — nikoliv překvapivě — zabýval tématy souvisejícími s odpadem, a to hlavně v kontextu osobní zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. A přestože se témata podcastu s těmi blogovými mnohdy překrývají, autorky našly v audio formátu prostor jít více do hloubky. Vedle čistě praktických rad tu tak mnohem častěji zaznívá, že environmentálně odpovědný život neznamená jen prázdný odpadkový koš, ale že způsobů, jak ho žít, je na výběr hned několik — a žádný přitom nemusí být ten jediný správný.

foto: Podhoubí, Český rozhlas

Podhoubí je jeden z pořadů Radia Wave, připravovaný Ondřejem Šebestíkem. Jednotlivé díly mají formu rozhovorů s odborníky na dané téma, ostatně jako velká většina environmentálních podcastů. Netradiční je naopak lokace příspěvků, které vznikaly v letních měsících přímo v terénu. Podcast tak sice přišel o studiovou kvalitu zvuku, tu ale více než dostatečně vyvažuje autenticita jednotlivých vstupů. Vždyť kde jinde než v pořadu o přírodě chceme vedle zajímavých informací poslouchat také bzučení včel, šumění potoka nebo kroky v trávě?

Za podcastem Trhlina stojí občanské hnutí Limity jsme my, které se angažuje především v otázkách konce těžby a spalování uhlí v Česku. Podcast začal vycházet letos během dubnového nouzového stavu, a i svým názvem k pandemii koronaviru odkazuje — podle autorů je jakousi trhlinou v prostoru, tedy krizí, která nás může donutit k zamyšlení nad fungováním našeho světa, a snad i jeho změně k lepšímu. V podcastu přitom nejde jen o filosofování nad abstraktními pojmy, ale především o to, jak je možné tuto změnu reálně uskutečnit. Dozvídáme se tudíž nejen o aktivitách hnutí Limity jsme my, případně jeho německé inspirace Ende Gelände, ale i obecněji o ekologickém aktivismu a jeho různých podobách.

Minúty ticha vznikly pod slovenským projektem Ako znie krajina, který mapuje zvukovou stopu různých míst především na Slovensku a částečně i v Česku. Pokud už máte dost vážných debat nad klimatickými problémy nebo se vám — stejně jako mně — jenom stýská po zvucích víkendového kempování a prázdnin u prarodičů, není od věci tento trochu netradiční podcast vyzkoušet. Každý díl obsahuje nahrávku jednoho místa v přírodě, označeného konkrétními GPS souřadnicemi, takže si jej v případě zájmů můžete dohledat i na mapě. Nahrávky se tak na první poslech liší od automaticky generovaných „zvuků přírody“, v nichž neuslyšíte štěkajícího psa, vlak projíždějící kolem parku Stromovka nebo zvony, svolávající někde na středním Slovensku věřící do kostela.

Force of Nature (Síla přírody) je série devíti rozhovorů, které vede klimatická aktivistka Clover Hogan. Jejich účelem přitom není ani tak předat posluchačům fakta o klimatu, jako spíš vyprávět inspirativní příběhy lidí, kteří se ke klimatickým problémům postavili aktivně. Celý podcast tedy můžeme s trochou nadsázky vnímat jako rychlokurz klimatického aktivismu. Rozhovory ale stojí za poslech i v případě, že se se zrovna nechystáte stát aktivistou či aktivistkou. I kdyby jen ve jménu duševní hygieny, občas může být příjemné poslechnout si inspirativní příběhy ekologického hrdinství a všechna „ale“, která nás při poslechu pravděpodobně napadnou, si nechat na později.

Sustainababble nejde asi do češtiny přeložit jinak než jako blábolení o udržitelnosti. Pokec mezi kamarády je přitom, vedle rozhovorů s inspirativními lidmi, jednou z nejčastějších forem podcastu. Kluci ze Sustainababble se nás přitom nesnaží o něčem poučit nebo k něčemu velkému inspirovat, ale hlavně pobavit. O úplné blábolení tu ale přece jenom nejde. Mezi proudem vtipů, ironií a neustálým glosováním svých vlastních nápadů zvládají Ol a Dave otevírat tak složitá témata, jako je environmentální úzkost, budoucnost dopravy nebo demokracie. Možná za to může i fakt, že ve světě podcastů není tato britská dvojice žádným nováčkem. S prvním díly přišli už v roce 2015 a namluvili jich už téměř dvě stě. Jestli se vám ale jejich povídání bude nakonec líbit tak jako mně, záleží hlavně na osobních sympatiích a sdíleném smyslu pro humor.

Název podcastu TILclimate odkazuje na populární internetovou zkratku Today I Learned, v doslovném překladu do češtiny tedy Dnes jsem se naučil/a. Zkratkou TIL se přitom nejčastěji označuje krátká zajímavá informace, na kterou daný člověk ten den narazil na internetu. Při poslechu TILclimate proto nemůžete čekat komplexní rozbory konkrétního tématu ani hodinové rozhovory s odborníky. Podcast nabízí krátká shrnutí nejpodstatnějších informací o (převážně) technických tématech, autoři se však nevyhýbají ani společensko-politickým problémům spojeným se změnou klimatu. Vedle informační smrště o fosilních palivech nebo změně oblačnosti se tak můžeme v necelých patnácti minutách zamyslet třeba nad pocity strachu a nejistoty, které mnoho lidí v souvislosti s klimatickou krizí zažívá.

Autorka studuje psychologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Kontakt: tereza@tereza.net.