Čtenářské ohlasy

24. června 2023 /
foto: Jan Kondziolka.
Co jste nám v poslední době napsali?

Matěj Žabčík — Budoucnost Brna: uran, odpadky a štěpka (7. G 2/2023)
Sice jsem si články o „ezo“ přečetl se zájmem, zvláště když Helena Houdová byla kdysi členkou Dětí Země, nicméně za důležitější považuji údaje o dalších investicích Brna. Článek správně upozorňuje na novou brněnskou bláznivou bizarnost, a to na plán Tepláren Brno postavit za sedm let z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna horkovod s nákladem asi 450 milionů korun na kilometr. Připomínám, že na podzim se má po čtyřech letech prací zprovoznit horkovod z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, který je asi o čtyřicet procent kratší, přičemž náklady jsou jen 70 milionů korun na kilometr. Brněnský horkovod je tedy spíše pohádka pro voliče. A jak si vedou jiné budovatelské plány Brna? Zatím bídně. Nejasný osud má atletická hala (1 miliarda Kč), Janáčkovo kulturní centrum (2 miliardy Kč) či multifunkční aréna (6,8 miliardy Kč). A ještě připomínám, že v roce 2028 se má v Brně údajně začít stavět odsunuté nádraží a město má na něj utratit 2,6 miliardy Kč. Takže další pohádky. Aspoň tedy, že na stránce cestina20.cz existuje definice pojmu „ezošmejd“. Miroslav Patrik, Brno

Adéla Fischerová — Za temnější budoucnost (7.G 2/2023)

Nedávno jsem měl rozhovor se starostou Chrástu u Plzně kvůli montování studených lamp v rekreační oblasti. Snažil jsem se mu vysvětlit problém, který vzniká instalací těchto lamp v otevřené krajině, kde navíc nejsou parcely a domy určené k trvalému bydlení. Bohužel, žádný jiný argument z jeho strany kromě bezpečnosti mi nebyl schopen odpovědět. Jeho arogantní způsob odpovědi mě utvrdil v tom, že dokud budou v čele lidé, kteří vyrůstali v minulém režimu, není šance s tím nic moc co dělat. Beton, asfalt, světla a hmotné bohatství pro ně totiž znamená pokrok civilizace. Takhle totiž byli vychováni. Zdeněk Krejčí, sidoniote@gmail.com

Luděk Čertík — Zkrocení pandorské hranice (7.G 2/2023)

Zajímavá recenze, za mě ale velice nekritická. Jistě je fajn, že Avatar 2 dál poukazuje na destruktivní dynamiku kapitalismu a kolonialismu a na hodnotu mimolidského světa, kterou náš západní svět tak rád přehlíží. Zvolit si ale pro takový příběh jako hlavní hrdiny bílého spasitele Sullyho a jeho „nukleární rodinu z amerického sídliště“, která je obarvená na modro a přenesená do nesmírně estetických kulis Pandory? Děti, které vyrostly v domorodém světě Na’vi, ale mluví slangem teenagerů, je přitom to nejmenší. 

Přehlížení a romantizace Sullyho toxických vzorců výchovy už je o dost problematičtější. Skutečně je na místě tleskat v roce 2023 téměř nekritickému zobrazování rodiny stylem, kdy si otec plete roli rodiče a vojenského velitele?

A v neposlední řadě, chceme li vidět Avatar: The Way of Water jako kritiku destruktivní a utlačující dynamiky vlastního světa, kam se poděl patriarchát? Proč z nekonečna mimozemských společností, které si mohl James Cameron vymyslet, vidíme opět stereotypně patriarchální kulturu, kde vládnou muži, ženy jsou zobrazené divně sexualizovaným způsobem a nemají ve filmu téměř žádné smysluplné linky a vlastní motivace? Maximálně se líbí mužským hrdinům?

Svět Avatara je v některých ohledech více kritický než řada jiných „mainstreamovek“, nedokáže nebo nechce se ale vymanit z kulisy ohraného amerického rodinného dramatu, které do kulis „domorodé“ kultury staví „bílou“ nukleární rodinu, namísto aby dal skutečně slovo jiným kulturám, nebo aspoň ženám. Marek Soška, Brno 

Eliška Bartošová — Muž, který rozdával rukavice (7.G 1/2017) 

Spíše mi chybí v evropské přírodě více prostoru k přirozené improvizaci. My Evropané máme pořád nějakou úchylku do všeho „strkat nos“, vše zastřihávat, sekat, upravovat a jinak přizpůsobovat k vizuálnímu uspokojení. Sice je to oku lahodící, ale ne vždy je to pro životní prostředí prospěšné. Mám rád přirozenou divokost, a to aplikuji i na zahradě a louce. Zdeněk Krejčí, sidoniote@gmail.com

Marie Drahoňovská — Waldorf: dobrý a silný zážitek (7.G 4/2016)

Nádherný článek, miluji otevřenost dětí z waldorfských škol. Nikdy se nestydí za svůj postoj, názor a ani chybu. Moc děkuji za Váš příběh a přeji, ať se daří 🍀. Petra Zemanová, petrunda11@gmail.com

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, 602 00 Brno. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.