Město by si mělo nechat své podivnosti

28. dubna 2021 /
foto: Ladislav Zedník
Na zdi vedle pražské silnice vedoucí podél Vltavy najdete Artwall, jednu z mála galerií přístupných i teď, během pandemie. Od ledna do března zde řidiči míjeli básnické texty architektky a urbanistky Anny Beaty Háblové. Výstavou Nevýslovný upozorňovala na rezistenci veřejnosti vůči informacím o klimatické krizi. Vedle čtyř sbírek poezie napsala Anna Beata také dvě knihy teoretické: jednu o tom, co nákupní centra dělají s městy, druhou o takzvaných nemístech, tedy místech ve městě, která vznikají mimo urbanistický plán.

Celý text je přístupný pouze předplatitelům a předplatitelkám. S předplatným získáte přístup nejen k tomuto článku, ale i k tisícům dalších, publikovaných v 7.G od roku 1991. Roční e-předplatné stojí od 210 Kč a zahrnuje i přístup k 7.G číslům ve formátech pdf, epub a mobi. Roční předplatné tištěné verze můžete získat od 360 Kč. Podrobnosti najdete na www.sedmagenerace.cz/predplatne. Děkujeme za podporu.

Jeden komentář: “Město by si mělo nechat své podivnosti

  1. Zdeněk napsal:

    V zásadě bych souhlasil. Jen bych dodal, že člověk, který nedokáže žít bez auta a je na něm závislý, nemůže mít opravdovou úctu k přírodě. Jsou to jen výmluvy, ale upřímně se vzdát těchto zbytečných věcí má jen málokdo. A pokud se takový městský člověk přestěhuje za město či vesnici, dopadá to tak, jak paní popisuje. Ono je důležité netahat si sebou své myšlení pěstované ve městě. Znám spoustu komunit jak v Evropě, tak mimo ni, kde lidé žijí v horách, bez elektřiny, domečky splácané z přírodního recyklovatelného materiálu, mají pouze přírodu kolem sebe a nevidím, že by tím trpěla sama příroda. Naopak, je hrdá na své probuzené spokojené děti. Je pravdou ale, že člověk musí první změnit myšlení. Já bych zase nemohl žít v městském hluku, energiích, smogu a do toho splachovat záchod pitnou vodou. Tohle mě dohnalo k tomu, že jsem odešel a teď naprosto spokojený v “chatrči” u lesa objevuji opravdovou krásu a podstatu života. A nepotřebuji ani auto, splachovací záchod ani sprchu. Nemohl bych žít, někde, kde si nemůžu vypěstovat, alespoň částečně přes sezónu své plodiny, protože o tom ten život je. Čím je jednodušší, tím je krásnější a svobodnější.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 1/2022 vychází v 2. polovině února.