Nová dohoda: lepší a bezuhlíkový život pro všechny

25. října 2021 / ,
foto: archiv F
Klíčovou otázkou dokumentu Nová dohoda je, jak při přechodu na bezuhlíkovou budoucnost zajistit lepší život pro všechny a zároveň zabezpečit, aby se stav naší planety zlepšoval.

V dokumentu Nová dohoda, který jsme již představili v minulém čísle, se zabýváme především propojením potřeby co nejrychlejšího odklonu od fosilních paliv se zvyšováním kvality života pro všechny bez rozdílu.

Toto propojení vede k otázce, co to lepší život vlastně je a jaké jsou jeho atributy v bezuhlíkové společnosti. V duchu knihy britské autorky Kate Soper Post-Growth Living, která se věnuje právě promýšlení nových (nebo zapomenutých) kvalit dobrého života v kontextu nerůstové ekonomiky, opouštíme v dokumentu představu dobrého života postaveného na materiálním bohatství a neustálé spotřebě. Naopak přesouváme svoji pozornost k hodnotám, jako jsou dostatek volného času, přístup ke kvalitnímu bydlení, větší možnosti zapojit se do veřejného dění nebo lepší přístup k různým formám sdíleného vlastnictví. Kate Soper změnu této hodnotové orientace nazývá alternativní hédonismus čili nalezení potěšení v nemateriálních věcech, které jsou navíc energeticky málo náročné. V tomto duchu jsme se v první části dokumentu snažili formulovat politiky nutné k podpoře tohoto obratu.

Od tlaku kapitálu k pohodě pro všechny

Lidé v České republice tráví na evropské poměry nadprůměrné množství času v práci a oproti situaci před osmi lety se podle dat Svazu zdravotních pojišťoven zvýšil počet užívaných antidepresiv na trojnásobek. Spolu s tím eskaluje bytová krize a zejména ve větších městech rostou ceny nájmů. Je čím dál složitější sehnat si kvalitní, levné a ekologicky udržitelné bydlení. Celoevropský skokový růst cen energií způsobený hlavně naší závislostí na fosilních palivech pak zvyšuje u většiny lidí obavu o budoucnost. Jinými slovy, současná společnost zaměřená na zisk a ekonomický růst za každou cenu nutně nepřináší kvalitní život pro všechny.

Dokument Nová dohoda volí raději opačný přístup. Podle nás bychom měli opustit tlak na zvyšování pracovních i jiných výkonů a spíše si položit otázku, jak by měl vypadat lepší život pro všechny. Pokud nechceme, aby vedla energetická transformace k dalšímu prohlubování společenských nerovností a polarizace, musíme se touto otázkou vážně a celospolečensky zabývat. Již nyní můžeme pozorovat, jak se společnost na tématu klimatické krize štěpí. Postupně narůstá prostor pro autoritářsky laděné populisty a krajní pravici, kteří těží ze strachu lidí o budoucnost. Jak navrátit lidem pocit bezpečí a jistot? Podle nás právě zajištěním základních potřeb a navrácením možnosti ovlivňovat dění ve svém okolí.

Skutečnou demokracii pro všechny

Právě proto je rozšiřování demokracie důležitou linkou Nové dohody. Navazujeme na jeden z hlavních étosů sametové revoluce, vtělený do manifestu Demokracii pro všechny sepsaného Hnutím za občanskou svobodu a požadujícího co největší zapojení lidí do veřejného dění. Třicet let po revoluci se však ukazuje, že přístup k rozhodování o směřování společnosti se zvyšuje s velikostí bohatství, případně s množstvím vlastněných akcií ve velkých společnostech.

Jako první nezbytnou věc přitom vnímáme nutnost vyrovnat socioekonomické podmínky, které různým lidem brání aktivně se podílet na rozhodování. Vedle omezení vlivu lobbistů korporací proto také navrhujeme například zrušení soukromých exekutorů a zkrocení exekučního byznysu či přísnější finanční pravidla pro vedení politických i jiných kampaní.

foto: archiv F

Nedílnou součástí je i proměna mediální krajiny, a zejména omezení vlivu oligarchie na tuzemské noviny. Nástrojů, jak zapojit lidi do rozhodování, známe hodně. Inspirovat se lze například v Barceloně, která nabízí participaci lidem na všech možných úrovních: od sousedských rad přes městské rady občanů a občanek, participativní rozpočtování, občanská shromáždění až po různá referenda. Velký potenciál k zapojení lidí nabízí také digitální platformy, které bychom se měli naučit kreativně využít za účelem zapojení lidí do rozhodování. Jinými slovy, cílem Nové dohody není pouze bránit demokracii před autoritáři, ale také ji oživit ve prospěch všech.

Méně práce, více péče

Takovýto prostor pro zapojování se do veřejného dění však teprve musíme vybudovat. Množství času, který trávíme v práci, nám neumožňuje věnovat se dalším věcem včetně rozhodování o podobě místa, v němž žijeme. Proto je jedním ze zásadních požadavků Nové dohody snížení pracovní doby a zavedení třídenního víkendu. Volný čas, který tak získáme, můžeme vložit do péče o své blízké, do koníčků, osobního rozvoje nebo politického organizování.

Myslíme si, že je nutné znovu promýšlet podoby pracovního trhu tak, aby opět sloužil lidem, ne kapitálu. Potřebujeme se zbavit levné a nedůstojné práce, která vrhá velkou část české společnosti do nejistoty. Oproti tomu by měl stát podporovat tvorbu zelených pracovních míst a bezemisní podoby práce, které mohou zahrnovat jak péči o krajinu, tak péči o sebe navzájem. A také u práce můžeme mluvit o rozšiřování demokracie — tím, že podporujeme různé formy podnikání od malopodnikatelů po družstva a rovněž umožňujeme zaměstnancům a zaměstnankyním účast na rozhodování v podnicích.

Důraz na péči je v dokumentu klíčový. Máme-li možnost pečovat o druhé, vytváří se kolem našich vztahů jemné, ale pevné předivo důvěry a pocitu bezpečí. Zajistit, že o nás bude postaráno v jakékoli situaci, by proto měl být nejdůležitější společenský úkol. Teprve pak se mohou rozvíjet další aspekty našeho života.

I pandemie nemoci covid-19 ukázala, že klíčovou složkou společnosti jsou lidé pracující ve zdravotnictví, školství či sociálních službách, ale i v neplacených pozicích při péči o děti, domácnost či životní prostředí. Není od věci zmínit, že tuto opomíjenou práci vykonávají v naší společnosti většinou ženy. První z cest, jak dát péči váhu, jakou si skutečně zaslouží, je proto její výrazně lepší finanční ohodnocení a zlepšení tristních pracovních podmínek panujících v této oblasti.

Dále pak je třeba podpořit odborové organizování v tomto sektoru nebo dát pracujícím silnější hlas při tvorbě legislativy. Pro neplacenou pečovatelskou práci je dobré zavést plošné odměny, rozšířit a zvýšit příspěvek na péči, nastavit vhodnější podmínky rodičovské dovolené pro muže i ženy a také podpořit terénní služby pro lidi, kteří péči vykonávají v rámci rodiny.

Větší důraz na péči navíc pomáhá i ochraně klimatu. Většina pracovních míst v pečovatelském sektoru je zelených a vzniká při nich minimum emisí. Orientovat ekonomiku na péči namísto neustálé výroby nových nepotřebných a rychle se kazících zbytečností dává smysl i z ekologického hlediska.

Mít střechu nad hlavou

Pocit bezpečí se pojí i s jistotou domova. Bytová krize a nárůst cen nemovitostí posledních let nám vzaly přístup k levnému a důstojnému bydlení. Čím dál více lidí nedosáhne na vlastní bydlení a musí se kvůli tomu stěhovat na vzdálenější místo. Z nemovitostí se stal předmět spekulací a investic. V dokumentu mluvíme o potřebě vnímat bydlení jako základní právo jednotlivce. Proto je podle nás důležité omezit moc developerů a spekulantů na realitním trhu, například formou progresivního zdanění nemovitostí. Dalším způsobem je podpora výstavby obecního nájemního bydlení a zastavení privatizace obecních bytů. Dále je důležité chránit nájemníky před zvyšováním nájmu a rychlým vyhazovem nebo podporovat různé formy alternativního bydlení, včetně komunitního a demokratického, například nájemné syndikáty nebo „baugruppe“ — skupiny lidí, kteří si společně navrhují a stavějí komunitní bydlení.

S důstojným bydlením se pojí i kvalitní životní prostředí, proto v dokumentu mluvíme o potřebě udržitelného městského plánování, které připraví města na klimatickou změnu. Jelikož je velká část emisí oxidu uhličitého soustředěna do budov, bude potřeba jejich citlivá ekologická renovace, jež zamezí ztrátám tepla a zlepší hospodaření s dešťovou vodou a napojení na zelenou energii.

Lepší život hledáme společně

Nová dohoda načrtává obrysy budoucího lepšího života, nepřináší tedy úplný výčet jeho atributů a nutných změn. To by mělo být podle nás předmětem celospolečenské debaty. Naší snahou je tuto debatu tématy dostupné péče, lepší práce a práva na bydlení otevřít a klást otázky: co potřebuji, aby byl můj život naplňující? Co mi zajistí pocit bezpečí? V čem můžeme společně přispět ke zmírnění klimatické krize a zároveň to pro nás bude obohacující? Kolem těchto otázek jsme se snažili formovat politiky a tyto otázky by si měli klást politici každý den. Pojďme jim to připomenout.

Radek Kubala pracuje jako výzkumník a kampaněr v organizaci Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Kontakt: radek.kubala@re-set.cz. Barbora Bakošová působí v organizaci Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci a v družstvu Tři Ocásci. Kontakt: Barbora.bakosova123@gmail.com.

Článek vznikl díky spolupráci s Heinrich-Boell-Stiftung.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2021 vychází v 2. polovině prosince.