Nová dohoda ukazuje cestu z krizí

25. srpna 2021 / ,
foto: Jaromír Kavan
V novém seriálu Nová dohoda představíme iniciativu formující Green New Deal pro Českou republiku.

Ocitli jsme se na historickém rozcestí. Pandemie nemoci covid-19 vyvedla společnost ze zajetých kolejí a ukázala nám, jakou podobu má krize, která zasáhla do našich životů, přinesla ztrátu zaměstnání a sociálních kontaktů, omezila naše možnosti pohybu i trávení času. A také ochromila zdravotnictví a další pečující profese. Odhalila, jak důležité je mít jasný a srozumitelný plán, jak postupovat a jaké kroky dělat, abychom pandemii dokázali úspěšně zvládnout.

Pandemii můžeme vnímat jako předzvěst mnohem hlubší a mnohem plíživější krize, krize ekologické. Její projevy jsme naposledy viděli v rekordních vedrech doprovázených požáry v Kanadě, kde se teploty zastavily těsně pod padesáti stupni Celsia, v obřích záplavách v Německu, Holandsku a Belgii či v děsivých bouřích v České republice, z nichž jedna vyústila až v ničivé tornádo o síle dosud ve střední Evropě nezaznamenané.

Pandemie také urychlila další z krizí, která nás provází už delší dobu — krizi sociální.

Nerovnost mezi chudými a bohatými celosvětově roste, podle organizace Oxfam pandemie přispěla k dalšímu nárůstu extrémního bohatství, stejně jako na druhé straně prohloubila chudobu. Stejná organizace zároveň ve svých analýzách dokládá, že právě nejbohatší desetina populace může za více než polovinu emisí skleníkových plynů, které způsobují klimatickou krizi. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové s názvem Život během pandemie pak ukazuje, že pandemie prohloubila sociální problémy i v České republice.

Čím dál víc lidí zažívá existenční problémy, ztrátu jistoty a kontroly nad svými životy či důvěru v příznivou budoucnost. V České republice vede tento proces, podpořený dezinformačními kampaněmi a sociálními sítěmi, k rozdělení společnosti do několika táborů a k celkové fragmentarizaci.

Analýza výzkumnické společnosti STEM, think tanku Masarykova demokratická akademie a nadace Friedrich-Ebert-Stiftung ukazuje, že jednotlivé názorové skupiny v České republice jen těžko hledají společnou řeč a v diskusích často vzájemně nerozumějí životním zkušenostem lidí s jiným názorem. Lidi rozdělují sociální nerovnosti, zvyšující se rozdíly mezi bohatými a chudými nebo přístup ke vzdělání.

Je tedy jasné, že Česká republika podobně jako celý svět prochází určitou fází nestability a nejistoty ohledně budoucího směřování. Na historickém rozcestí jsme se navíc ocitli bez vize, kudy se vydat dál, jak řešit nejdůležitější problémy 21. století a zároveň sjednotit rozdělenou společnost. Právě kvůli absenci pozitivní vize budoucnosti jsme se rozhodli popsat jednu z možných cest, jak výše popsané souběžné krize řešit. Proto vznikl dokument Nová dohoda: program sociálně-ekologické transformace České republiky.

Potřebujeme se znovu dohodnout

Aby vize budoucnosti České republiky oslovila většinu lidí, musí vycházet z několika předpokladů. Za prvé musí souběžně řešit hlavní problémy, které lidi trápí nejvíce. Patří mezi ně levná a nedostatečně chráněná práce, rozbujelý exekuční byznys, nedostupné bydlení, špatný stav české krajiny a ztráta důvěry v demokratické instituce. Stejně tak musí odpovídat na výzvy, kterým budeme v budoucnu čelit a mezi kterými klimatická a obecně ekologická krize hraje nejdůležitější roli.

Nakonec by taková vize měla dát jistotu lepšího života a vycházet z předpokladu, že je možné provést nutnou transformaci, a přitom nepřivést do chudoby a existenčních problémů ještě větší množství lidí. Jen tak je totiž možné spojit širokou skupinu lidí a organizací, které je zastupují (od spolků po odbory), a společně vyvíjet tlak na to, aby transformace skutečně znamenala, že se zvýší kvalita našich životů i kvalita prostředí, v němž žijeme.

foto: Heidi de Vries

Podobné politiky už ve světě existují. Nejviditelnějším příkladem je americký Green New Deal, hojně propagovaný hnutím Sunrise Movement. Na evropské úrovni se o něco podobného snaží iniciativa Green New Deal for Europe iniciovaná hnutím DIEM25. V Kanadě tento typ politiky ještě donedávna reprezentovala iniciativa Leap Manifesto, na podobných principech funguje v Německu předvolební koalice Fridays for Future, odborové organizace Ver:di a antifašistické iniciativy #unteilbar.

Všechny tyto zahraniční inspirace jsme měli v hlavě, když jsme se loni poprvé začali scházet na online kulatých stolech se zástupci a zástupkyněmi ekologických hnutí, sociálních organizací, akademické sféry, ale i odborů, abychom společně hledali možné průniky pro sociálně-ekologickou politiku v kontextu České republiky. Celkově se do procesu vzniku Nové dohody zapojilo přes sto lidí.

Výsledkem je šedesát stran dlouhý dokument plný návrhů klíčových politik pro řešení sociálních a ekologických problémů. Dokument je rozdělený do dvanácti kapitol, které budeme blíže prezentovat v následujících číslech Sedmé generace. Obsáhlý dokument doprovází i pětistránková výzva, jež shrnuje klíčové body z celého dokumentu a snaží se postihnout hlavní étos dokumentu. Pod tuto výzvu chceme sbírat podporu veřejnosti a významných osobností.

Lepší život je možný

Co tedy chceme skrze dokument Nová dohoda říct? Že nechceme žít ve společnosti, jejímž primárním cílem je maximalizace zisku, která se prosazuje na úkor ničení životního prostředí či živobytí lidí. Ve které má čím dál víc lidí strach o svou budoucnost, žije od výplaty k výplatě a nemůže si dovolit žít důstojný, zdravý a plnohodnotný — zkrátka dobrý — život. Že naopak chceme život udržitelný, kvalitní a obklopený zdravou krajinou.

Chceme položit základy pro další diskuse, spojování sil a politické pohyby vedoucí ke vzniku společenské většiny, která bude podporovat transformaci směrem k udržitelnější a spravedlivější společnosti. I z toho důvodu od počátku dbáme na vzájemné diskuse a propojování jednotlivých aktérů, od klimatických hnutí přes sociální organizace až po odbory. V sobotu 18. září chceme společnou spolupráci prohloubit na konferenci, kterou pořádáme v Praze (pokud máte zájem se jí zúčastnit, napište nám).

Máme tedy k dispozici nástin pozitivní vize lepší budoucnosti. V následujících číslech Sedmé generace se dozvíte, jakými politikami toho konkrétně chceme dosáhnout. Říct, co chceme, však nestačí. Cesta k prosazení nutné sociálně-ekologické transformace teprve začala a budeme potřebovat každého z vás. Přidejte se!

Radek Kubala pracuje jako výzkumník a kampaněr v organizaci Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Kontakt: radek.kubala@re-set.cz. Barbora Bakošová působí v organizaci Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci a v družstvu Tři Ocásci. Kontakt: Barbora.bakosova123@gmail.com.

Článek vznikl díky spolupráci s Heinrich Böll Stiftung.

2 komentáře: “Nová dohoda ukazuje cestu z krizí”

  1. Dagmar Váňová napsal:

    Jsem moc ráda za jakoukoliv podobnou iniciativu. Jen pevně doufám, že v blízké budoucnosti přispěje k větší informovanosti a edukaci širší veřejnosti, aby se přes nižší politické subjekty dostala tato podstatná témata i do vyšších politických pater, ne jako nějaká vedlejší, ale jako hlavní.

  2. Zdeněk napsal:

    Důležité je též začít mluvit o velmi nepopulárních tématech jako je přemnožení člověka v globálním smyslu. Dále si nemyslím, že neustálé zvyšování příjmu peněz lidem zkvalitní život a zdraví jejich životního prostředí. Naopak pokud má člověk více financí než sám potřebuje, má tendenci zakrnět, zpohodlnět a tím pádem zadusit v sobě přirozenou kreativitu . Více peněz – více závislosti na konzumním systému. Snižování aut, respektive jejich zdražování by mělo být prioritou. Lidem by se nemělo vyplatit pořizovat si auta. Pouze v nutných případech, jako třeba z důvodu zdravotního stavu atd.. s tím souvisí i bezplatná hromadná doprava ve městech a klidně i mimo ně. A konečně nejzásadnější téma je vlastnictví půdy, kdy jeden vlastník vlastní x hektarů půdy, ke které nemá absolutně žádný vztah kromě ziskového. Naopak znám spoustu krásných lidí, kteří by rádi šetrně pečovali treba i o malý kousek půdy , bohužel nemají movité rodiče, ani nedědili a vlastně nemají touhu zapojovat se do tohoto nemorálního tržního kapitalismu s cílem získat prostředky na její odkup. Stavební zákon musí být daleko přísnější. Je treba začít zvýhodňovat ty, kteří budou využívat už dříve zastavěné parcely a naopak nelegální či prapodivné stavby překontrolovat a efektivně postihovat. V neposlední řadě, je důležité podporovat nebo minimálně státním aparátem a jeho zákona nezasahovat do alternativních komunit lidí, kteří chtějí být mimo systém a mimo společnost. Přirozeně je nechát se vyvíjet, třeba ony jednou budou tou správnou cestou, jak z toho utopistického myšlení ven. Nemyslím si též, že je nutné a efektivní mít povinnou devítiletou docházku, kdy jsou děti zbytečně moc zatěžovány nepotřebnými a zbytečnými informacemi. Školní zahrady by se měly obnovit. Stačí zjednodušit vnímání života a přirozeně se budou naskytovat nejrůznější šetrné cesty, kam se naše společnost může ubírat. Tož názor prostého člověka, žádného experta, vědce či studenta x škol. Přeji všem vše dobré, kteří vnímají jako já, že je čas na změnu a mají to odhodlání.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2021 vychází v 2. polovině prosince.