Podivné příhody ochránce přírody představují zoologa, ekologa a dramatika Mojmíra Vlašína jako povídkáře, který odlehčeně vypráví příběhy ze svého života. Odehrávají se především na jižní Moravě, autor nás však zavede i do Norska, Rakouska, Albánie, Anglie, USA nebo na Kanárské ostrovy, a kromě ochranářských patálií zachycují i dění v politice, obci nebo rodině.
Protagonisty či kulisami Vlašínova rozmarného vyprávění se stávají nejen zahnízděné břehule, schované užovky, čápi padající do komínů nebo kejda tekoucí z kravína, ale i rezavý rýč v kontejneru, křeslo pohozené u silnice, Horňácké slavnosti, utajovaná dokumentace ke sjezdovce na Wilsoňáku nebo Skácelovy verše na Novomlýnské nádrži. Absurdnostem, šlendriánu a formalismu státního i tržního budovatelství autor čelí svébytným humorem, díky němuž chutnají eko-výhry sladčeji a eko-prohry jsou o poznání snesitelnější.
Celkem 43 příběhů doprovázejí ilustrace Kateřiny Jelínkové a Nadi Johanisové.
Napsali o knize:
„I když mnohé z příběhů mohou čtenáři připadat až neuvěřitelné, dosvědčuju, že všechny opravdu prožil a v popisovaných událostech mnohokrát prokázal patřičnou míru ochranářské nesmlouvavosti dokonce větší, než by se z textů mohlo jevit,“ píše v předslovu ekopedagog Aleš Máchal.
„Za svého života jsem zažil mnoho podivuhodných příhod, o kterých se s vámi chci podělit. Ani za totality, ani později to ochránci přírody neměli snadné a bez humoru by se daleko nedostali. A jak sami zjistíte, často ani humor nestačil a musela pomoci náhoda či tvrdohlavost,“ poznamenává ke své povídkové prvotině Mojmír Vlašín.
Ukázka z povídky Ptákům barva nevadí:
Neuplynul ani měsíc a pan Horák dal o sobě opět vědět. Již z dálky jsem slyšel divné zvuky na schodech, a když jsem otevřel dveře od své kanceláře, stál tam pan Horák zcela zbrocený potem a v ruce držel narůžovo natřenou bednu od televizoru značky Lotos. Když jsem se ptal, co to je, odpověděl slavnostně: „Toto jest budka pro labutě.“
„Ale pane Horák, labutě v budkách nehnízdí. To jste dělal zbytečně.“
„V téhle jistě budou. Já vám ji zde nechám a jako ornitolog jistě budete vědět co s ní udělat.“
Jako ornitolog jsem samozřejmě věděl, co s ní dělat a po odchodu pana Horáka jsem ji odložil do kontejneru na velkoobjemový odpad. Od té doby se pan Horák neukázal. Tak jsem na jeho počest vyvěsil v zahradě dvě růžové budky. V jedné z nich zahnízdila sýkora. Ptákům barva nevadí.
Knihu vydává Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, společně se Sedmou generací.
Zakoupit si ji můžete na e-shopu Sedmé generace (samostatně či se slevou s předplatným 7.G) nebo na e-shopu Lipky. Děkujeme za podporu.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář