Ropákem je Brabec, perlila Cimprichová

22. srpna 2022 /
foto: Děti Země
Jubilejním třicátým Ropákem se za rok 2021 stal exministr životního prostředí Richard Brabec a Zelenou perlu získala Pynelopi Cimprichová. Rozhodlo o tom 81 členek a členů odborné komise ankety pořádané Dětmi Země.

Do ankety Ropák o antiekologický čin bylo navrženo dvanáct osob, které také postoupily do finále. Profesně šlo o pestrou skupinu: jeden zástupce spolku, jeden podnikatel, dva zástupci samosprávy, tři vysocí státní úředníci, dva ministři a tři poslanci.

Ropákem 2021 se stal bývalý ministr životního prostředí a poslanec Richard Brabec (hnutí ANO), který dosud skončil nejvýše na druhém místě (za rok 2017). Za ním se umístil exministr zemědělství Miroslav Toman, loni a předloni rovněž druhý. Jiné pořadí ovšem zvolila hlasující veřejnost, neboť padesát procent hlasujících by za Ropáka chtělo radního pro veřejnou dopravu Středočeského kraje Petra Boreckého a jen kolem dvaceti procent Richarda Brabce. Zřejmě jde o výsledek obrovského zájmu kritiků rušení tamějších regionálních tratí.

Brabec, Toman, Kott

Richard Brabec jakožto autor Zelené perly 2020 získal titul Ropák 2021 za zodpovědnost při rozkladu České inspekce životního prostředí, jak například vyplývá z výsledků šetření ekologické havárie na řece Bečvě v září 2020, za rezignaci na lepší obranu zájmů ochrany životního prostředí při schvalování nového stavebního zákona, za rozměklost resortu při potvrzování povolených výjimek z limitů znečišťujících látek v ovzduší pro uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, za přehnanou opatrnost prosazovat rychlá a účinná opatření proti globálním změnám klimatu a za předložení schváleného návrhu vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí, jelikož neklade důraz na rychlá a účinná opatření před vodní a větrnou erozí — navrhuje totiž pokutovat až opakované nahlašování velkých vodních erozí a větrnou erozí se vůbec nezabývá.

Miroslava Tomana (ČSSD) na druhém místě komise ocenila za jeho odpor schválit novelu zákona o myslivosti, která mohla zlepšit podmínky pro pěstování lesa, neboť většinu vysazených listnatých stromů a jedlí brzy spase přemnožená spárkatá zvěř. Novela též mohla posílit práva vlastníků pozemků a zlepšit plánování odlovů. Dále Tomanovi přitížila zodpovědnost za předložení nevhodných opatření do Národního plánu obnovy s cílem pokračovat ve výsadbě stejnověkých či stejnodruhových hospodářských lesů a udržovat meliorace, což se pod tlakem Evropské komise a nezávislých odborníků a angažované veřejnosti podařilo částečně změnit.

Třetí místo si vysloužil poslanec Josef Kott (hnutí ANO), který při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny předložil tyto dva pozměňovací návrhy: zrušení ochrany zvláště chráněných druhů organismů při běžném zemědělském, lesnickém, vodním či rybářském hospodaření a dále možnost vykácet dřeviny v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací jen po ohlášení úřadu, to znamená bez správního řízení s účastí spolků a bez ukládání náhradní výsadby. Naštěstí byly obě tyto změny Poslaneckou sněmovnou zamítnuty.

Zdroj: Děti Země.

Během třicetileté existence ankety získal titul Ropák nejčastěji Jan Mládek z ČSSD (2014 a 2015) jakožto jeden z šesti oceněných ministrů průmyslu a obchodu. Ovšem daleko závažnější je skutečnost, že Richard Brabec je už čtvrtým oceněným ministrem životního prostředí, a to po Františku Bendovi z KDS/ODS (1994), Pavlu Drobilovi z ODS (2010) a Tomáši Chalupovi z ODS (2012). Dosud jedinou držitelkou Ropáka tak i nadále zůstává exministryně místního rozvoje Klára Dostálová (nestranná za hnutí ANO, 2019).

Absurdity kolem ochrany klimatu

Předchozí Zelenou perlu za antiekologický výrok vyhrál Richard Brabec, který komentoval snahu občanských aktivistů rychle prosadit účinná opatření na ochranu klimatu slovy, že „přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna“, a téma ochrany klimatu dominovalo i v roce 2021. Veřejnost na Zelenou perlu 2021 nominovala dvacet sedm výroků, přičemž do finále jich proniklo osmnáct. Komisi se nejvíce zamlouvala slova místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichové, která na předvolební diskusi loni v září k tématu uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050 bezelstně pronesla: „Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit… A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?“

Druhé místo získal pražský zastupitel a europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil. Loni v říjnu totiž na otázku, jak snížit množství automobilů v centru Prahy, jestli třeba zavedením mýtného systému, odpověděl, že „centrum bez aut bude mrtvá zóna“.

Třetí příčku obsadil starosta Hluboké nad Vltavou a senátor za ODS Tomáš Jirsa, který loni v září k diskusi o obsahu a účelu Zelené dohody pro Evropu napsal následující: „Netvrdím, že se klima nemění, ale je třeba se těmto změnám pragmaticky přizpůsobovat, ne šílet. Že stoupne hladina moří? Polovina Holandska žije „pod hladinou moře“ po staletí — a spokojeně.“

Zdroj: Děti Země.

Ohlédneme-li se za všemi dvaceti sedmi ročníky Zelené perly, je vhodné připomenout, že ji nejčastěji získal Václav Klaus z ODS (1995, 2005 a 2007) a Andrej Babiš z hnutí ANO (2013 a 2019). Zelenou perlu si ovšem odnesli i zmínění ministři životního prostředí Pavel Drobil (2010) a Richard Brabec (2020), a dokonce také ředitel šumavského národního parku Jan Stráský z ODS (2011). První vítězkou ankety je právě až letošní laureátka Pynelopi Cimprichová.

Ropák jako znamení doby

Vyhlášení výsledků obou anket proběhlo na soaré, podruhé uskutečněném jako zahradní slavnost. Mediální ohlas anket zůstal na loňské úrovni: v den vyhlášení o nich psaly na dvě desítky internetových zpravodajských serverů, v tištěné formě jen jeden deník. Zájem médií tak oproti předchozímu ročníku zachraňovaly dvě stanice veřejnoprávního rozhlasu a jedno komerční rádio, které výsledky zveřejňovaly opakovaně.

Na závěr lze ještě pro zajímavost upozornit na osoby, které se mohou pyšnit oběma oceněními: jsou to Václav Klaus z ODS (1993 + 1995, 2005 a 2007), Vladimír Dlouhý z ODA (1993 + 2015), Pavel Drobil z ODS (2010 + 2010), Jan Stráský z ODS (2011 + 2011), Miloš Zeman (2013 + 2014), Jaroslav Foldyna z ČSSD (2017 + 2018) a Richard Brabec (2021 + 2020).

Jinak řečeno, výsledky Ropáka mohou ilustrovat porevoluční vývoj ekologického hnutí a politiky, a to nejen z pohledu jejich proher, ale hlavně tím, jaká témata v daném období rezonovala. Zelené perly zase mohou ukazovat, co si zejména politická elita o životním prostředí myslela. Tento badatelský potenciál čeká na své plné využití — uvidíme, která generace se jej ujme.

Autor je předsedou Dětí Země a organizátorem ankety Ropák a Zelená perla. Kontakt: deti.zeme@ecn.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2022 vychází v 2. polovině října.