Lithium: hrozba i příležitost

Česko má údajně desáté největší zásoby lithia na světě a druhé největší v Evropě po Německu. Velikost zásob ale nutně neznamená, že je těžba proveditelná nebo ekonomicky výhodná. „Investice do geologického průzkumu je sázka do loterie. Investor (v tomto případě australská firma EMS) vsadí na několik projektů a doufá, že alespoň jeden vyjde a pokryje náklady na ty ostatní. V průměru se začne těžit v jednom ze čtyřiceti projektů,“ řekl už dříve Seznam Zprávám geolog firmy GEOMET Tomáš Vrbický. 

Český lithiový projekt Cínovec vlastní ze 49 % australská společnost European Metals Holding (EMS) a z 51 % skrze svou dceřinou společnost Severočeské doly Skupina ČEZ, která je majoritně vlastněna českým státem. Společně tvoří společnost GEOMET, jež projekt hlubinné těžby připravuje a která připravuje finální studie proveditelnosti. „Ačkoliv se už v médiích objevily odhady hodnoty lithia na Cínovci, zatím neexistuje věrohodný údaj,“ uvádí výzkumnice z Asociace pro mezinárodní otázky Nina Djukanović v publikaci Těžba lithia na Cínovci: Zelená transformace a společensko-ekologické otázky. 

Velké lithiové plány

Cínovec, stejně celé Krušné hory, je s těžbou hornin historicky spjatý. Už ve středověku se tu v potocích rýžovaly minerály cínu a wolframu, později se rubaly křemenné žíly při povrchu. Od 17. století se těžba v Čechách i v Sasku postupně prohlubovala. Masově se začíná těžit wolfram a cín především po druhé světové válce. Zdejší důl byl uzavřen v roce 1991, takže na Cínovci se má tedy znovu těžit po více než třiceti letech. Ložisko se rozkládá mezi českou a německou hranicí, rozděleno zhruba na dvě třetiny na české straně a jednu třetinu v německém Zinnwaldu. 

„Konkrétně plánuje GEOMET těžit pevnou lithnou slídu cinvalditu obsaženou v hornině granitu. V podzemí dolu se má také ruda drtit na velikost štěrku a dále pak převážet do zpracovatelského závodu,“ přibližuje Djukanović. Závod by měl stát v obci Újezdeček, kam by materiál musel dopravit přepravník přes Košťany. Už teď je jasné, že by byl v krajině viditelný. Buď by vyžadoval průsek v lese, nebo lanovku nad porostem. Zpracování štěrku navíc vyžaduje obrovské množství vody, jež chce firma přivést z důlních šachet. „V našem případě nebudeme využívat kyselých procesů a snažíme se, aby nevznikaly žádné odpady. Většinu zbylých materiálů chceme recyklovat nebo prodávat jako vedlejší produkt,“ ubezpečoval Vrbický pro Seznam Zprávy.

Vedle těžby a zpracování lithia plánuje ČEZ v Ústeckém kraji také výstavbu gigafactory na výrobu baterií v Prunéřově u Chomutova. Těžba i výstavba továrny má být podpořena z fondu Spravedlivé transformace. Nutně tak potřebuje kladné posouzení EIA a dokončenou studii proveditelnosti. Jen těžba vyžaduje odhadovanou investici jedenáct miliard korun, přičemž z fondu by měla přitéct miliarda a čtvrt.

Vyráběné lithium-iontové baterie budou primárně použity pro elektrická a hybridní vozidla. V areálu stále fungující uhelné elektrárny Prunéřov I. by tak vznikla podle ČEZu pracovní místa pro dělníky uhelného průmyslu, nicméně by to vyžadovalo odhadovanou investici asi padesát devět miliard. Původní projekt měl být dokončený v roce 2025, ale v současnosti není jasné, kdy jej bude možné vůbec zahájit a kolik peněz bude využito z fondu Spravedlivé transformace.

Blokáda u San Pedro de Atacama, zdroj: Ramón Morales Balcázar, OPSA.

Místní nejsou zapojení

Těžba a zpracování lithia i výroba baterií jsou klíčovými projekty transformace uhelného regionu. Místní ovšem nejsou do procesů náležitě zapojeni. Už dříve se v médiích objevovala nespokojená vyjádření starostů, na několika místech v okolí a na internetu se dokonce objevily i petice proti těžbě na Cínovci.

Jiří Kašpar, starosta města Dubí, v jehož katastru má probíhat těžba, potvrzuje, že situace se nezměnila: „Bohužel nic nového není. Stále čekáme na studii proveditelnosti a mezi obyvateli stále panuje obava z nově příchozích pracovníků, u kterých není jasné, odkud budou a kde budou bydlet, i z dopadů na životní prostředí, zejména z hluku a prašnosti, i z navýšení dopravy. Konkrétnější nabídka kompenzací neexistuje, a tak je nutné vycházet pouze ze zákonných záruk,“ komentuje. 

Až loni v létě se v médiích začaly objevovat konkrétnější informace o zpracovatelském závodu, a to když GEOMET koupil pozemky v osadě Dukla v katastru obce Újezdeček. Obec spolu s městem Košťany v srpnu sepsala deklaraci o vzájemné spolupráci, v níž vyjádřily nesouhlas s plánovanou těžbou i zpracováním lithiové rudy. Debata tak začala hlavně mezi obcemi. „Následovalo pět prezentací firmy GEOMET (Újezdeček, Dubí, Košťany, opět Dubí a nakonec Teplice), kde občané jasně a hlasitě vyjádřili svůj nesouhlas s plány společnosti. Nutno dodat že jednotlivé prezentace se pokaždé měnily co do velikosti areálů, tak i formou dopravy rudy z Cínovce do zpracovatelského závodu, a nakonec i samotným způsobem zpracování. Nepřesné a měnící se informace spolu s poklesem ceny lithia na světových trzích, s poklesem prodeje elektromobilů a nezájmem o lithium celkově vyvolaly mnoho otazníků nejen v regionu. Obec Újezdeček vyhlásila v obci anketu, kdo je pro, nebo proti výstavbě zpracovatelského závodu v obci, a až na jednoho občana byli všichni proti výstavbě,“ popisuje uplynulých deset měsíců starosta Újezdečku Stanislav Molnár. Za sebe pak dodává, že vzhledem k energetické, technické a ekologické náročnosti nedává projekt smysl. 

Výzkumnice Djukanović dodává, že GEOMETu je vytýkána netransparentnost a nedostatek informování jak místních obyvatel, tak starostů a obcí. Loni v září čekali starostové dotčených obcí na premiéra Fialu, aby vyjádřili nesouhlas s postupem projektu. Předseda vlády plánovaný důl navštívil a řekl, že Ústecký kraj se může stát lithiovou velmocí Evropy. 

O nedostatečném zapojení veřejnosti vypovídá také to, že infocentrum v Dubí otevřelo teprve začátkem listopadu loňského roku a první veřejné projednávání projektu se konalo v tomtéž měsíci.

Molnár také zdůrazňuje, že těžba silně zasáhne Krušné hory, jež po čtyřiceti letech opět zezelenaly. „Máme Ptačí oblast, Naturu 2000, rašeliniště a přímo místo těžby je hojně využíváno cyklisty, turisty i běžkaři. Na prvním setkání v červenci roku 2023 nám zástupci GEOMETu a ČEZu slíbili herní prvky na dětská hřiště nebo odklízení sněhu v obci. V té době se představitelé vlády v médiích vyjadřovali o projektu za dva biliony korun, tak samozřejmě jejich forma kompenzace vyvolala obrovskou vlnu nevole v obci,“ podotýká starosta obce s téměř devíti sty obyvateli. Připomíná také, že Újezdeček je silně zasažen průmyslovými plochami a další podobný areál by měl pro rozvíjející se obec, kde je v plánu výstavba sedmasedmdesáti rodinných domů, fatální následky.

Djukanović dodává, že těžba lithia na Cínovci odhaluje, že klimatické politiky zaměřené pouze na technologická řešení, jako je například elektromobilita, jsou nedostačující. Válka na Ukrajině a následná energetická krize odhalila hloubku surovinové závislosti Evropské unie, což zdůraznilo potřebu domácí těžby. Vzhledem k faktu, že devadesát procent vytěženého lithia nemíří do ukládání energie z obnovitelných zdrojů, ale do autobaterií, a vzhledem k další zátěži životního prostředí i komunit, Djukanović zdůrazňuje nutnost politiky odklonu od individuální automobilové dopravy a podpory hromadné dopravy, cyklistiky a pěší chůze. „Nejproblematičtější na těžbě na Cínovci je její zobrazování coby součásti řešení klimatické krize, aniž by občané měli od těžební společnosti či od státu jasné a konkrétní garance, že lithium bude použito pro ty nejvíce efektivní klimatické politiky,“ shrnuje pro Deník Referendum.

Atacama. Foto: MK CC.

Protesty proti těžbě ve světě

Prudký nárůst poptávky po vzácném prvku v posledních desetiletích podnítil těžební plány nejen na Cínovci, ale i na mnoha jiných lokalitách po celém světě. Často ale vyvolávají občanské protesty. Odbor místních zemědělců zastavil například plány na těžbu jadaritu obsahující lithium v Srbsku, ač se zdá, že představitelé státu chtějí opět projekt společnosti Rio Tinto v údolí řeky Jadar nastartovat. V Portugalsku žádají odpůrci těžby zastavení prací a prošetření všech lithiových projektů poté, co rezignoval premiér Antonio Costa kvůli vyšetřování korupce spojené s výstavbou dolu Barroso na severu země a vodíkového projektu a megadatového centra ve městě Sines. Problémy s odpůrci mají i projekty ve Španělsku nebo Rakousku. 

Odstrašující dopady těžby v jižní Americe popsal před pár měsíci vedoucí ekologického oddělení chilské rady domorodých obyvatel Atacamy Francis Mandoca pro portál Mining Technology. V infrastruktuře spojené se zpracováním lithia mizí sladká voda v pouštních oblastech, a místní lidé i příroda tak zůstávají vyprahlí. Kyselina sírová a hydroxid sodný používané při těžbě pronikají do půdy a vody, otravují ekosystémy a ohrožují živočišné druhy. Ekologickou zátěž zhoršuje i odlesňování. „Křehká rovnováha přírody je narušena, což zanechává dlouhodobé škody, které se hojí po generace. Emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které vznikají při těžbě, dobývání a celkové výrobě lithia, jsou pro klima horší než výroba vozidel na fosilní paliva,“ doložil Mandoca studii z The Wall Street Journal z roku 2019, jež také odhalila, že čtyřicet procent celkového dopadu na klima způsobeného výrobou lithium-iontových baterií pochází ze samotného procesu těžby. (Více se o této problematice dočtete v textu Oldřicha Sklenáře Environmentální přínosy a rizika elektromobility v tomto čísle 7.G.) 

Těžební giganti v regionu se původně zavázali, že budou těžbu lithia konzultovat s domorodými komunitami, aby je ujistili, že je šetrná k životnímu prostředí. Nakonec jim ale možnost vyjádřit se nedali. Představitelé komunit požadovali, aby zisky z těžby směřovaly do místního rozvoje. Komunita se podle Mandocy cítí frustrovaná a znepokojená i proto, že rybníky, které dříve využívala, byly kontaminovány škodlivými chemikáliemi a nyní jsou nepoužitelné.

Spolupráce s místními je naprosto klíčová k dodržení principů udržitelnosti, protože nikdo jiný není s přírodou a půdou tolik spjatý jako lokální obyvatelstvo, jež si znalosti předává z generace na generaci. Mandoca věří, že tyto tradiční znalosti slouží jako zásobárna udržitelných postupů, které pomáhají chránit biologickou rozmanitost a udržovat křehkou ekologickou rovnováhu. Holistický přístup obyvatelstva Atacamy zahrnuje duchovní víru, etiku a rituály, jež zajišťují zachování hodnot přírody a krajiny. Opakem jsou pak historické vzorce zeleného imperialismu, kdy je domorodé obyvatelstvo v zájmu těžby vysídlováno, zbavováno svých práv a chybí mu zdroje a případná právní podpora k ochraně svých zájmů. Těžební společnosti vlastněné nadnárodními korporacemi mají peníze i politický vliv, kterým mohou místní obyvatelé vzdorovat často jen protesty, protože jim mnohdy chybí finance na právní pomoc. Taková těžba, byť s bohulibějším účelem, pak nikdy nemůže vést k harmonické budoucnosti.

Příhraniční naučná hornická stezka na Cínovci, foto: archiv F.

Lithiem hýbe Čína

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) pochází přes devadesát procent světové produkce lithia ze tří zemí: kromě zmiňovaného Chile z Austrálie a Číny. Posledně jmenovaná dominuje světovému trhu, zpracovává dvě třetiny vytěženého lithia a vyrábí převážnou většinu lithium-iontových baterií. Západní státy se tak obávají nové závislosti na Číně: odborníci totiž odhadují, že do roku 2050 naroste poptávka až šestadvacetkrát.

„Čína dominuje trhu ve zpracování lithia s pětašedesáti procenty, odhaduje se, že nejméně do roku 2030 to tak zůstane. Do roku 2022 dominovala v těžbě lithia Austrálie s podílem asi 42 %, následovalo Chile s 30 % a poté Čína s 20 %. Je tedy jasné, že Čína surovinu kupuje a následně zpracované zásoby prodá na světovém trhu,“ vysvětluje v podcastu Switched On Ellie Gomes-Callus z BloombergNEF. Podle ní si Čína uvědomovala příležitost zelené transformace už koncem devadesátých let a díky státní podpoře investovala do vytvoření dodavatelského řetězce a vývoje technologií poměrně brzy, aby si zajistila dominantní postavení v produkci klíčových součástek pro fotovoltaiku, větrné turbíny a elektromobilitu. Čína aktuálně vlastní i majoritní podíly ve dvou největších lithiových dolech světa. 

Evropská unie na tento vývoj reaguje Evropským aktem o kritických surovinách, jehož cílem je dosáhnout do roku 2030 stavu, kdy bude alespoň čtyřicet procent instalací bezemisních zdrojů pocházet z evropských továren. „Tomuto ambicióznímu, ale dosažitelnému cíli by měl odpovídat i nárůst těžebních, zpracovatelských, výrobních a dodavatelských řetězců. I když Čína ještě následující desetiletí uchová silnou pozici v oblasti kritických surovin, EU i Česko mohou podnikat kroky pro snížení své krátkodobé zranitelnosti. Hrozba pro EU plyne z možnosti, že Čína využije závislost jako prostředek ekonomického nátlaku, ale i z dopadů potenciálního vojenského konfliktu v Indo-Pacifiku,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Čepelka. Ten zároveň doporučuje posílit spolupráci s třetími zeměmi s cílem vytvořit odolné dodavatelské řetězce kritických surovin. Česko by podle něj mělo vzhledem ke svým specifikům i konkurenční výhodě vůči okolním státům, jež mají náskok v rozvoji obnovitelných zdrojů, posílit zabezpečení nutných surovin, do čehož spadá i případná těžba na Cínovci.

Známá fakta o těžbě lithia na Cínovci

Odhadovaný začátek těžby: 2027

Hloubka dolu: 150 až 450 metrů

Odhad délky těžby: 26 let

Velikost zásob: údajně 300 let těžby

Odhadovaná investice do těžby: 11 miliard Kč

Počet nových pracovních míst při těžbě: až 2 000

Odhadovaná investice do Gigafactory: 59 miliard Kč

Počet nových pracovních míst v Gigafactory: až 3 000

Kapacita továrny: baterie pro půl milionu aut ročně

Kontakt: gregorova@sedmagenerace.cz.

Článek vznikl díky spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.