Sexuální násilí nelze nadále bagatelizovat

17. prosince 2021 /
foto: surdumihail, Wikimedia Commons
Narativ o křivých obviněních se nezakládá na realitě a vede k bagatelizaci sexuálního násilí.

Poslední půlrok zahýbalo veřejným prostorem několik kauz, které se týkaly sexuálního obtěžování. V květnu články Deníku N a A2larmu přinesly informace o nevhodném chování poslance Dominika Feriho k ženám a politik o pár dnů později odstoupil z funkce. Zástupce šéfredaktora webu Seznam Zprávy Jiří Hošek v redakci skončil, protože kolegyním z redakce rozesílal fotky svého přirození. Ozvaly se bývalé pacientky a ženy z okolí psychiatra Jana Cimického a popsaly sexuální zneužívání. Jejich výpovědi spustil i fakt, že Cimický měl obdržet státní vyznamenání, které nakonec sám za současné situace odmítl převzít.

Společenská atmosféra se mění, což reflektovala i moderátorka České televize Martina Hynková Vrbová, která popsala, že ji Cimický před lety sexuálně napadl během konzultace televizního pořadu. V rozhovoru pro DVTV řekla, že tehdejší společnost nebyla připravená na to, aby ženy o zážitcích se sexuálním obtěžováním mluvily: „Doba na to nebyla. Před dvaceti lety společnost rozhodně nebyla tak otevřená. Tehdy by se spíš očerňovaly ty oběti.“

Vnímání sexuálního obtěžování postupně proměnila i kampaň Me Too, která začala v roce 2017. V Česku se proti ní zvedla řada kritických hlasů, jež upozorňovaly, že v této kampani může jít o falešná obvinění. Například režisér Jiří Strach se vyjádřil, že pochybuje, že tato kampaň může někomu dodat odvahu, aby přišel se svým příběhem, ale povede podle něj spíše ke lživým a křivým obviněním.

Obavy z křivých obvinění se ale nepotvrdily. Podle iniciativy Bez trestu je v České republice spácháno asi dvanáct tisíc znásilnění ročně a pouze pět procent z nich je nahlášeno. Server iRozhlas.cz analýzou rozsudků okresních soudů v Česku zjistil, že křivé obvinění ze sexuálního násilí je velmi výjimečné. K nárůstu falešných obvinění po kampani Me Too tedy nedošlo, stále jsme v situaci, kdy většina případů není nahlášena. Narativ o křivých obviněních se nezakládá na realitě a vede k bagatelizaci sexuálního násilí a znevěrohodňování obětí. Naštěstí ale už zaznívá čím dál méně. Ženy se zkušeností se sexuálním násilím se nebojí případy nahlašovat a veřejně promlouvat, což je rozhodně pozitivní posun směrem ke společnosti, která bude spravedlivá pro všechny.

Autorka je doktorandka na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 3/2024 vychází v 2. polovině června.