Jaký byl váš vztah k hudbě v dětství a jak se změnil dnes?
Pocházím z hudební rodiny, takže hudba je součástí mého života prakticky od kolébky a je krásné, že s postupem času mi přijde, že můj zápal k hudbě naopak ještě narůstá. V tom mi hudba připadá geniální. V současné době se snažím veškeré své zkušenosti s hudbou ze všech možných pohledů a odvětví realizovat právě ve výše zmíněných aktivitách, přičemž bych ještě v průběhu pandemie doplnil také inovace v hudbě a hudebním vzdělávání — také pod hlavičkou Soundsgate samozřejmě.
Dokážete říct, jak to aktuálně vypadá s hudbou v audiovizi a filmovém průmyslu v Česku obecně?
To je otázka, která by nám vystačila na několik samostatných rozhovorů. Pokusím se nabídnout pohled zvenčí a na něm to vysvětlit. Měl jsem před pár dny rozhovor s několika kolegy především z USA a Velké Británie, kteří patří ke špičce v oboru. Bavili jsme se na obdobné téma a již delší dobu zanechává česká hudba v audiovizi v zahraničí až na několik výjimek spíše neutrální dojem. Například jsme velmi obtížně vzpomínali na nějaká zahraniční festivalová ocenění české hudby v audiovizi. Český trh je navíc zasypán různou hudbou z databází — řekněme takovou „hudbou z prášku“ — a stejnou hudbu používají jak amatéři pro svá domácí videa, tak v tu samou chvíli klidně i filmy či seriály. Protože je to levné. No a to tak zhruba odpovídá i výsledku: nemá to duši a je to řadové.
V čem je tedy Soundsgate unikátní? Co děláte jinak či lépe?
Pro ty, kteří rádi vytvářejí úspěšná, zapamatovatelná a originální díla v audiovizi, jejichž zásadní složkou je hudba a zvuk, máme v současnosti nejlepší možné řešení, jak velmi rychle, přesně a spolehlivě řešit otázku hudby a zvuku. Zadání hudby, výběr hudby, hudební dramaturgie se stávají radostí a pak se lze jen soustředit na produkci, kvalitu a detaily. Ten, kdo k nám přijde, si může poslechnout do 48 hodin různá hudební pojetí svého díla od řady špičkových skladatelů, a vybrat si tak nejvhodnější hudbu. Pak také může ihned využít Soundsgate týmu, který pokrývá kompletně vše ohledně audia a řešit vše v souvislostech. Navíc aktuálně máme řadu zajímavých inovací v tomto procesu.
Váš asi 90členný tým Soundsgate se podílel i na znělkách před rokem začínající stanice CNN Prima News. Jak tuto spolupráci hodnotíte?
Jsme velmi rádi, že v původním konceptu CNN Prima News byl prostor pro skutečnou hudbu a jsme velmi rádi, že jsme ji mohli kompletně zrealizovat. Přesně takový krok je totiž závan profesionálního přístupu k hudbě na mezinárodní úrovni.
Tvorba muziky k novému kanálu je nesmírně zajímavý proces, pokud se správně provede, dokáže pozvednout celou stanici. Chtěli jsme, aby hudba měla správnou atmosféru a byla dokonale propojena s obrazem. Přišli jsme s něčím novým a experimentovali jsme v daném žánru. Velký dík patří kreativnímu vedoucímu projektu CNN Prima News Petru Závorkovi. Doufáme, že televize bude na této vlně pokračovat.
Jaký máte názor na hudební vzdělávání v Česku a co je na něm podle vás nejdůležitější?
Myslím si, že systém má prostor pro řadu změn. Chybí mi vzdělávání dospělých, větší systémová provázanost škol do praxe, do zahraničí, více systematických motivačních prvků, zavádění moderních technologií a postupů a také například výchova publika. V naší škole kupříkladu bohužel potkáváme velké množství dospělých studentů, kteří chodili v mládí do lidové školy umění, přestože prostě chtěli dělat něco jiného než hudbu, a od té doby k ní kvůli tomu měli špatný vztah. Pak se k hudbě vrátili až třeba v padesáti letech. Myslím, že dostupnost hudebního vzdělání v ČR je krásná, nicméně pokud to rozebereme do důsledků, jsme možná slepí k vedlejším efektům takového nastavení — například rozvoj vztahu k hodnotě hudby.V lidech i ve společnosti jako celku zůstává přesvědčení, že hudba by měla být skoro zadarmo a podobně.
Dokážete v Music Academy Prague právě toto nabídnout? Případně něco navíc?
U nás učíme všechny bez rozdílu věku, každý má svůj učební plán, pokud chce, tak může hrát před lidmi na koncertech školy nebo nemusí, také se ale průběžně platí školné. Nicméně dle možností je možné připravit plán tak, aby byl zcela v možnostech studenta, studenti se pak na lekce připravují mnohem více. Fungují zde také super vztahy učitelů a studentů.
Jaký je aktuální (pandemií zhroucený) stav hudební scény v Česku v porovnání se světem?
To bohužel vůbec nevíme, jelikož náš stát nemá žádné relevantní nástroje pro mapování kultury, jejího stavu, lidí, kteří v ní pracují. Maximálně se mapují příspěvkové organizace státu, ale to v 21. století vůbec nedává obrázek o celé kultuře. Dle dat, které jsem měl k dispozici z perspektivy EU, byl nicméně propad hudby v rámci kreativních odvětví v EU v roce 2020 meziročně o 70 procent a performing arts (divadelní umění — pozn red.) o 90 procent. Takže škody budou velké a bude to na řadu let, než se dostaneme do stavu z roku 2019. Specifické je, že tato krize byla svou podstatou devastační pro všechny plošně, tudíž to nebylo nějaké vyčištění trhu řekněme, ale plošná likvidace kreativního odvětví bez ohledu na jakost.
Řekl bych že okolní země zareagovaly na pomoc kultuře a hudbě lépe — hlavně nesrovnatelně rychleji, přesněji a systematičtěji, o čemž svědčí i aktuální situace, kdy česká kultura schválila plán svého rozvolnění jako jedna z posledních v EU. Navíc všechny vyspělé země mají uvolňování kultury nastaveno mnohem benevolentněji, jelikož v roce 2020 uskutečnily pilotní koncerty, na kterých odborníci prokázali, že kultura je bezpečná. U nás se první pilotní koncert konal v květnu 2021, tedy s ročním zpožděním. Opět jsme pozadu a odnáší to kultura.
Existuje plán, podle kterého bude možno kulturu znovu nastartovat, nebo je možné, že kultura zčásti zanikne?
Plán rozvolnění nyní existuje a pevně doufám, že bude dodržen. Ale již v těchto dnech rozhodující čísla neodpovídají určenému postupu vůči kultuře, tak z toho mám obavu. Kultura jistě nezanikne, ale určitě se promění. Myslím, že tuto situaci by bylo chytré využít pro upgrade systému řešení kultury jako celku, jejího právního rámce, mapování celého sektoru a ziskávání dat, zlepšení vzdělávání a řady dalších věcí. Ale v tom jsme opět pozadu.
Jak vy sám jako člen kapely Jelen vnímáte aktuální situaci?
V tuto chvíli máme venku nové album Věci a sny, máme z něj velkou radost, daří se mu i v rádiích i mezi našimi fanoušky, což je pro nás zásadní. Ale už chceme na pódia. Bohužel v létě se již zrušila velká řada festivalů a koncertů — odhadem určitě přes 60 procent —, tak věřím, že se do druhé půlky roku kultura nadechne, rozběhne a my budeme na podzim moci odjet velké turné k nové desce.
Co mohou pro oživení kultury udělat obyčejní lidé?
Pro živou hudbu rozhodně přijít na koncerty. A pro hudbu v audiovizi — nebát se být náročným posluchačem co se kvality a krásy hudby a zvuku týče.
Připravila Alena Kaňová.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář