Založte kompost a skromnost

Potravin lze vypěstovat mnoho, naše planeta však není nekonečná, a tak před námi stojí obava z hladovějících zástupů, pro něž nebude dostatek jídla. Jenže zástupy stojí již dnes, a tak víme, že větší množství potravin lidstvo nenakrmí, pomůže mu lepší distribuce. Globální trh ovšem neúprosně ukrajuje chudým a přidává bohatým. Díky tomu, že máme to štěstí stát na straně bohatých, můžeme plýtvat o sto šest. Systém se dříve či později zhroutí, co ale můžeme dělat my, abychom mohli mít čisté svědomí — ať už vůči přírodě, nebo oněm zástupům?

Kromě toho, že můžeme alespoň omezit, když už ne zastavit spotřebu masa, lze najít i další kreativní možnosti. Předně bychom mohli zmenšit porce jídla, které konzumujeme — za posledních několik desetiletí se průměrná velikost porcí v restauracích více než ztrojnásobila. A obezita — dnes ve vědeckých kruzích považovaná za pandemii — začíná vítězit nad zdravou tělesnou hmotností. Jezme tedy do polosyta a vychutnávejme si každé sousto.

Globální ekonomický systém ovšem funguje na mechanismech, které se velmi složitě mění. Produkci potravin nevyjímaje. Dnešní cena potravin absolutně neodpovídá realitě. Jednak v ní není zahrnuto znehodnocení životního prostředí intenzivním obhospodařováním naší krajiny a často ani férová cena práce, jednak ji velkou měrou ovlivňují dotace. Leckterý zemědělec vám přizná, že minimálně z jedné třetiny. Tyto problémy samozřejmě nelze snadno řešit, existují však lidé, kteří se rozhodli hospodařit bez dotací a funguje jim to, nicméně konkurenci například z Polska nemají šanci vzdorovat. Teprve v momentě, kdy bychom přijali efektivní ekologickou daň, by se suroviny ze vzdálených míst a koutů naší planety staly luxusním zbožím, což by (vedle odstranění dotací) pomohlo ukázat reálnou cenu potravin. Můžeme tak tlačit na politické představitele a představitelky a žádat zavedení tohoto opravného mechanismu. Nebo třeba již dnes nakupovat s vědomím reálné ceny a onu jednu třetinu (až polovinu) odkládat bokem — a třeba ji věnovat lidem, kteří se potřebují najíst více než my. Možností rozvojové pomoci je nepřeberně.

Taky ale šetřeme energií, ta pochází nezřídkakdy také z našich řepkových polí. Nebo paběrkujme či nakupujme křivou zeleninu a ovoce. Té se prý vyhazuje hodně, okolo pětiny celé zemědělské produkce. Zde se ale blýská na lepší časy, vedle trendy rohlíku.cz nabízí zlevněně zkroucenou zeleninu a ovoce i Penny Market či Tesco. Zapomínat bychom ale neměli ani na plýtvání jídlem u nás doma při zpracování — to tvoří čtvrtinový podíl z celého plýtvání. A když už musíte něco vyhodit, založte (ve vámi vytvořené KPZetce) kompost, porostou vám na něm třeba dýně. I bez dotací.

Kontakt: grohmann@sedmagenerace.cz.