Kdo chodí pěšky, může potkat ježky

Je fakt, že pojmy jako korupce, spravedlnost nebo dokonce pravda mají v posledních týdnech poněkud rozostřené kontury. Je fakt, že premiér Rusnok a jeho vláda odborníků na potřeby společností ING, Lukoil, Vítkovice Power Engineering nebo ČEZ může v situaci, kdy se zdáme býti na politickém dnu, dokázat, že i dno je v Česku pohyblivé (směrem dolů). Je pravda, že prezidentem je Zeman, a k tomu není co dodat.

Ale když vám jedné teplé červencové noci v Brně ujede jedničkový rozjezd (rozuměj noční autobus, který rozváží etanolem povznesené Brňany a Brňanky co hodinu od hlavního nádraží takřka do postele) a vy se rezignovaně odebíráte na téměř hodinovou pěší cestu k domovu, neexistuje snad hezčí překvapení než setkání se smělým ježkem. Pětačtyřicet minut v nohách a dalších dvě stě padesát metrů rovného chodníku před vámi. Když tuhle si to vstříc vaší noční pouti cupitá drobné stvoření. Asi deset metrů od vás se zarazí. Zpomalí, zaváhá a skoro se schová pod parkující automobil. Nakonec ale přece jen opět zamíří odvážně k vám, načež po pár vteřinách dřepíte půl metru jeden od druhého a vy šeptáte: „neboj se, neboj se, neboj se.“ A asi třikrát jej pohladíte přes bodlinky. A pak dobrou noc.

A tak si tu prožíváme své drobné radosti.

Podobně jako třeba ruští aktivisté, kteří přispěli (ač těžko říct, na jak dlouho) ke zmrazení výstavby jaderné elektrárny v Kaliningradu. Dobré zprávy z jaderné fronty hlásí také Kalifornie, kde na začátku června zavřeli dva reaktory čtyřicetileté elektrárny v San Onofre. A co na to Temelín?

No a konečně. Zatímco díky whistleblowerovi Edwardu Snowdenovi víme, že Národní bezpečnostní agentura Spojených států sleduje vše, co se šustne v uživatelských účtech produktů firem Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, Youtube, Skype, Apple a dalších (plus že se Američané pokoušeli odposlouchávat například i Evropskou radu), ropný a plynařský gigant Chevron dostal oprávnění prošacovat e-maily více než stovky aktivistů, novinářů a právníků, kteří dosud oponovali dvě desítky let trvající devastující těžbě ropy v Ekvádoru. A deník The Guardian přinesl další detaily neuvěřitelné kauzy nasazení britských agentů tajných služeb mezi tamní ekologické aktivist(k)y. Výsledkem pseudobondovského příběhu z osmdesátých let je několik hluboce pošramocených lidských osudů a dětí narozených z prapodivné lásky mezi tajnými agenty a ekoložkami. Šílené.

Co je na tom vlastně pozitivního? Odpověď hledejme v citátu zachyceném v sítích Facebooku: „Bez dobré strategie, jak zvítězit, se sice můžeme cítit intelektuálně na výši, ale to je tak všechno. Bez důkazů jsme pouhopouzí agitátoři. A bez kreativních, sebevědomých a nevypočitatelných přímých akcí se nás nebudou bát a naše moc zůstane omezená.“ Jinými slovy, nasadí-li vaši protivníci sílu, je to jednoznačný důkaz, že se vás začali bát.