Příroda se lidstvu nepoddá

Pod pojmem životní prostředí si lidé mohou představit spoustu věcí a myšlenek. Některým se vybaví Zeměkoule, jiným zase úroveň prostředí, ve kterém žijeme. Lidé už od počátku se vyvíjeli velmi rychle a dneska je lidstvo v bodě, kdy dokáže z obyčejné myšlenky či nápadu vytvořit projekt. Mnoho z nás se ale ptá: „Za jakou cenu? Neohrozí naše nápady a myšlenky normální chod Země, který už funguje po miliony let?“ Příkladem je narušená ozonová vrstva, která ačkoliv se pomalu zotavuje do původního stavu, byla velmi poškozená uniklými plyny a chemickými výpary způsobenými lidskou vynalézavostí. Nebo lidskými chybami?

V roce 1989 bylo životní prostředí a ekologická situace úplně někde jinde, než je teď. Naši rodičové, i když byli mladí, nemuseli řešit podobné problémy, jaké existují nyní. Narážím na velmi bídnou ekologickou situaci a velmi špatné životní prostředí kolem nás. Začátkem 90. let bylo životní prostředí na uspokojivé úrovni. Naši rodičové jen málokdy ve zprávách slýchávali o téměř vyhubených zvířatech nebo o ohrožených druzích. Co tuhle situaci za necelých 30 let změnilo? Proč například bývá ovzduší často škodlivé a znečištěné více než v 90. letech? Odpověď je jednoduchá. Lidé během těch pár desítek let začali být na naši planetu velmi nároční. Proč? Naši rodičové si myslí, že je to systémem. Systémem takzvané demokracie, která je zavedená více než ve ¾ státech naší planety. Naše předchozí generace si myslí, že tahle situace nemusela vzniknout, kdyby u moci zůstala komunistická strana, která hlásala lepší zítřky. Zda za tuhle situaci může současná demokracie a svoboda slova, nebo nikoliv, se můžeme jen dohadovat. Když jsem se ptal jednoho mého rodiče, co bylo tehdy na životním prostředí lepší, odpověděl mi následovně: „Lidé na světě neměli potřebnou technologii nebo technologie nebyla tak silně vyvinutá, aby škodila lidem kolem nás. Ovšem tyto problémy už začaly od počátku 20. století. Problémy, jež způsobily ohrožení naší planety, například vykácení vzácných pralesů pro uvolnění zemědělské půdy a novou stavební plochu pro obytné účely.“

Důvodem může být veliké přemnožení lidstva, i když se nárůst počtu lidí na naší planetě zpomaluje. Rodiče říkávají, že na planetě žije až moc lidí. Útěchou může být začínající zpomalování porodnosti. Je zde ale k zamyšlení další věc. Byli naši rodičové natolik poučení a vzdělaní, jak se mají chovat k životnímu prostředí a ke svému okolí? V minulém století na to ještě nebyl brán až takový zřetel. Na druhou stranu, navzdory současné bídnou situaci je dnešní mladá generace ve školách poučována, jak se má správně chovat k přírodě.

Můj obecný názor na tohle téma zní, že životní prostředí je současným takzvaným moderním světem velmi poškozováno. Útěchou může být vzrůstající výroba výrobků, fungujících na bázi obnovitelných zdrojů naší planety, například velkým hitem 21. století je zavedení solárních panelů. Dle mého názoru si lidé začínají uvědomovat, jak je naše Země křehká a že tu jsme jen jako návštěvníci, kteří se o tuhle planetu musí starat řádně a pečlivě, protože jak my se chováme k přírodě, tak se příroda bude chovat k nám.

Současné životní prostředí je ve velmi bídném stavu kvůli továrnám a jejich odpadu. Pomalu ale jistě si ale lidé začínají tento problém uvědomovat, a tak díky některým moderním technologiím začíná být naše planeta Země zase tím hezkým a čistým místem. Těžko spekulovat, zda tento trend vydrží udržovat i nadále. Přál bych si, aby tomu tak zůstalo nadále a aby budoucí generace pokračovala, v čem jsme my započali, a udržovala správný chod naší planety. Příroda se nepoddá lidstvu, ale lidstvo se musí podrobit přírodě a řádu, který je tu nastolen a který tu funguje po mnoho a mnoho milionů let.

Autor studuje na Creative Hill College ve Zlíně. Hodnocení soutěžních příspěvků si můžete přečíst tady.