Ukrajinští zemědělci pečují o půdu a lidi válce navzdory

28. června 2022 /
foto: archiv Nataile Prokopčuk. Natalie Prokopčuk
Natalie Prokopčuk je koordinátorkou pro ukrajinské ekologické zemědělství ve společnosti QFTP (Quality FOOD Trade Program) a v ukrajinském ekologickém sektoru pracuje už patnáct let. Po začátku bombardování Kyjeva se přestěhovala do České republiky spolu se svým onkologicky nemocným manželem a dvěma dětmi. Přátelé z českého ekologického hnutí její rodině laskavě poskytli ubytování a další potřebnou podporu. Hovořili jsme spolu nejen o současné situaci, ale také o vývoji ukrajinského (ekologického) zemědělství. Ukrajina, historicky známá jako obilnice Evropy, vždy významně přispívala k zajištění potravin pro lidi v mnoha zemích světa. Zprávy z posledních měsíců však uvádějí, že světové ceny obilí a dalších komodit rostou a dochází k výpadkům dodávek potravin, zejména do mnoha afrických zemí, které jsou největším importérem ukrajinských potravin. Vysvětlila byste prosím mezinárodní význam a kontext ukrajinského zemědělství? Také by nás zajímalo, zda ukrajinští zemědělci — válce navzdory — na svých polích stále pracují.

Ukrajina je od přírody obdařena třetinou světové plochy černozemě a příznivým klimatem, které umožňuje širokou škálu zemědělské produkce i její udržitelné tradice. Potravinářství a zemědělství se v roce 2020 umístilo na prvním místě ukrajinských exportních odvětví s podílem 45,1 procenta. V témže roce vytvářel zemědělský sektor 18 procent ukrajinského HDP (přibližně 33 miliard dolarů), přičemž agrární export dosáhl výše 22,2 miliardy dolarů. Kromě toho Ukrajina v hospodářském roce 2019/2020 překonala domácí rekord ve sklizni obilovin a olejnin a dosáhla na 75 milionů tun. Ukrajinský zemědělský sektor je však proslulý nejen obilovinami — například rajčatový protlak, drůbeží maso, pivo, cukr, med, cukrovinky a mnoho dalších potravinářských výrobků se v posledních letech staly pro Ukrajinu exportním průlomem. Tyto výrobky výrazně rozšířily exportní geografii, a ukrajinské zemědělské a potravinářské výrobky se tak vyvážejí už do 175 zemí světa. Evropská unie zároveň zůstává již několik let klíčovým výkupcem ukrajinských zemědělských produktů: Ukrajina v roce 2020 do Unie dodala téměř třicet procent veškerého vývozu domácích agrárních a potravinářských produktů, což činilo přibližně 6,5 miliardy dolarů.

Válka, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině, bude mít tragické důsledky pro celé lidstvo. Vždyť agresorská země započala válku nejen proti Ukrajině, ale zahájila proces, který ohrožuje celosvětovou potravinovou bezpečnost. Na konci roku 2021 poskytovala Ukrajina přibližně desetinu světové pšenice a téměř šestnáct procent veškeré kukuřice. A nutno dodat, že pšenice je klíčovou komoditou pro globální potravinovou bezpečnost. Podle analytiků Kyjevské ekonomické školy je na dodávkách ukrajinského obilí závislých více než 400 milionů lidí na celém světě.

Celý zemědělský sektor Ukrajiny včetně ekologického zemědělství se tak ocitl ve vysokém stupni rizika. Ukrajinská vláda však na zemědělce apeluje, aby pokračovali v polních pracích tam, kde je to možné, a bude je v tom podporovat. Podle ministra zemědělské politiky a potravinářství Ukrajiny Romana Leščenka bude osevní kampaň v roce 2022 zahájena všude, kde to bude možné v závislosti na válečných událostech. Jak Leščenko uvedl, není jiná možnost než se pustit do setí. I když se situace z hlediska válečného stavu neustále mění, zemědělci musejí pracovat, protože je to jejich důležité poslání. 

Jak se vyvíjí situace z hlediska ukrajinského exportu potravin?

Vzhledem k válce je těžké předvídat, jak se situace s dodávkami do zahraničí vyvine. Prozatím je hlavním cílem ukrajinské vlády zajistit dostatek potravin pro Ukrajince. V loňském roce provedla Ukrajina pozemkovou reformu a sklidila rekordní úrodu, díky čemuž máme potřebné zásoby základních komodit. Jak k tomu však poznamenal ministr Leščenko, tyto zásoby nesmíme vyčerpat a musíme udělat vše pro to, abychom naplnili sklady novou úrodou.

Inspekce ekozemědělského standardu v Ukrajině, foto: Tom Kawara, SECO a FiBL.

Kabinet ministrů Ukrajiny uprostřed válečného stavu stanovil nová pravidla pro vývoz řady zemědělských produktů. Konkrétně je zakázáno vyvážet oves, proso, pohanku, cukr, sůl, pšenici, hovězí maso a vedlejší produkty z dobytka nebo zmrazený solný roztok. To znamená faktický zákaz vývozu. V rámci stanovených deklarovaných licencí je však nadále povoleno vyvážet pšenici a směs pšenice a žita, kukuřici, kuřecí maso, vejce a slunečnicový olej. To znamená povolení vývozu, pokud o tom budou informovat příslušné úřady a splní podmínky pro vydání bezplatné licence na vývoz. Vše ostatní, co není v těch pravidlech výslovně uvedeno, lze volně vyvážet podle standardního postupu.

Ministerstvo zemědělské politiky a potravinářství Ukrajiny také s podporou státu a mezinárodních partnerů spustilo platformu na pomoc zemědělcům při realizaci letošní osevní kampaně. Najdete ji na webu agrostatus.org. Ministerstvo také převzalo další funkce, aby koordinovalo distribuci všeho potřebného k zajištění osevní kampaně — nafty, osiva, hnojiv nebo pesticidů. 

I přes četné překážky, jakými jsou například nedostatek pohonných hmot pro zemědělskou techniku, nedostatek hnojiv a dalších vstupů z důvodu nemožnosti zásobování, nedostatku pracovních sil a tak podobně, už některé zemědělské společnosti polní práce zahájily. Mezi nimi jsou i někteří ukrajinští ekologičtí zemědělci v lokalitách, kde je dopad války menší. Ti už začali připravovat svá pole k osetí a pokračují ve vývozních aktivitách. 

Ukrajina je velmi mírumilovná a demokratická země s evropskými hodnotami a je otevřená spolupráci. Celá Ukrajina si přeje a modlí se, aby tato válka byla co nejdříve zastavena. Všichni děkujeme světu, který nyní Ukrajinu podporuje!

Jaké jsou hlavní zemědělské komodity, které se v Ukrajině pěstují?

Podle informací z databází agropodnikání Ukrajiny se za posledních třicet let zvýšila produkce obilovin o 29 procent. Z technických plodin je třeba zmínit sedminásobný nárůst sklizně olejnin, a naopak pokles hrubé sklizně cukrové řepy o 78 procent. 

Švýcarsko-ukrajinská firma EthnoProduct v Černihivské oblasti, foto: SECO a FiBL.

Při výběru zemědělské plodiny k pěstování zvažují zemědělci různé faktory: rentabilitu, dostupnost stabilní poptávky nebo úroveň cen na trhu. Ukrajina je pátým největším vývozcem pšenice, která je klíčovou komoditou pro zajištění potravin na zemi. V současné době se ale pšenice z Ukrajiny nevyváží kvůli omezení vývozu během války.

Hlavní ukrajinskou obilninou se však stala kukuřice, jejíž produkce se za poslední tři dekády několikanásobně zvýšila, takže se Ukrajina stala jejím třetím největším světovým vývozcem. Stalo se tak díky změnám ve struktuře osevních ploch, vlivem klimatických změn a také díky zvýšení efektivity produkce, tedy používáním lepších ochranných prostředků, hnojiv, osiv a dalších. Produkce obilnin se tak za dobu existence samostatné Ukrajiny zvýšila ze 4,7 milionu na 30,3 milionu tun. 

Více než obilniny jsou však v současné době výnosnější olejniny, což v posledních letech vedlo k výraznému nárůstu jejich ploch. V sezóně 2016/2017 plocha seté slunečnice poprvé překročila plochu pšenice a stále zůstává na vysokých číslech. 

Objemy produkce slunečnice, řepky a sóji se od získání nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 mnohonásobně zvýšily, například u slunečnice pětkrát (z 2,6 milionu na 14,1 milionu tun), u řepky jednadvacetkrát (z 0,13 milionu na 2,8 milionu tun) a u sóji dokonce třicetkrát (z 0,1 milionu na 3 miliony tun). Pochopitelně se ve stejném období zvýšil i export těchto plodin: řepky o 87 procent a sóji o 50 procent. Většina slunečnice se pak zpracovává na výrobu slunečnicového oleje a Ukrajina je jeho největším vývozem na světě. 

Aktivní zahraniční obchod zahájila Ukrajina až deset let po vyhlášení nezávislosti, ale v současné době už patří ve vývozu obilnin mezi světovou špičku.

Natalie Prokopčuk, foto: archiv Nataile Prokopčuk.

Podle dostupných údajů však není ukrajinská půda vůbec v dobré kondici. Více než polovina její rozlohy (konkrétně 57 procent, což představuje 13 milionů hektarů zemědělské půdy) podléhá vodní a větrné erozi, 18 procent je okyseleno, 6 procent zasoleno, 20 procent znečištěno. To je dáno především agrochemií a průmyslovým modelem zemědělství postaveným na jedněch z největších monokultur v Evropě. Schopnost nasytit svět průmyslovým modelem ukrajinského zemědělství je tak dlouhodobě neudržitelná, především kvůli rychlosti, s jakou mizí kvalitní půda, a nově i kvůli vysokým cenám a částečně i nedostupnosti agrochemie a vstupů obecně. 

Ano, je to problém. Podle národní statistické služby Ukrajiny se v letech 2018 až 2019 zvýšila průměrná aplikace přípravků na ochranu rostlin na 1,3—1,4 kilogramu na hektar (tedy účinné látky pesticidů). Celkový objem z hlediska účinných látek pak činil 24 tisíc tun v roce 2017, 25 tisíc tun v roce 2018, 24 tisíc tun v roce 2019 a 23 tisíc tun v roce 2020. 

Zatížení pesticidy je patrné zejména při použití intenzivních technologií. Při pěstování ozimé pšenice se totiž využití pesticidů může někdy zvýšit na 6 až 10 kilogramů na hektar, u kukuřice a cukrové řepy na 12 až 16 kilogramů, u zeleninových plodin na 45 až 60 kilogramů a u ovocných plodin až na 165 kilogramů na hektar.

Je však třeba zmínit, že o větší výnosy prostřednictvím průmyslového modelu zemědělství neusiluje jen Ukrajina, ale celý svět. V současné době se však stále více zemědělců snaží najít ekologická řešení, jak udržet půdu úrodnou. Jedním z těchto řešení je ekologické zemědělství, které jde ruku v ruce s pestrým střídáním plodin, technologiemi šetrnými ke klimatu, zachováním biodiverzity, spotřebou místních produktů, chytrou logistikou a dopravou a snížením objemu potravinového odpadu.

Nepoškodil ekologické zemědělství nástup covidové pandemie?

Ne, naopak. Podle údajů z konce roku 2020 od Výzkumného ústavu ekologického zemědělství (FiBL) a Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství (IFOAM — Organics International) celosvětově pokračoval silný růst rozlohy ekologické zemědělské půdy i maloobchodního prodeje. V roce 2020 během pandemie vykázal celosvětový trh s biopotravinami historicky nejvyšší růst, který přesáhl 120 miliard eur, což představuje celkový nárůst o 14 miliard eur.

Darované biomléko a biomaso, foto: Serhij Vojcechovský.

Řada skeptiků výhody a potenciál ekologického zemědělství bagatelizuje. Mohla byste je blíže vysvětlit? 

Ekologické farmy usilují o uzavření koloběhu živin upřednostněním využívání zdrojů na farmě nebo zdrojů dostupných v místě. Úrodná půda je nejdůležitějším výrobním kapitálem ekologických zemědělců. Je třeba ji budovat prostřednictvím vyváženého střídání plodin a organického hnojení, aby se zajistily dobré výnosy a ziskovost farmy.

Ekologicky obhospodařovaná půda obsahuje více biomasy a má lepší strukturu než půda hnojená minerálními hnojivy. V důsledku toho taková půda méně eroduje a také lépe absorbuje a zadržuje dešťovou vodu. Větší zásoba vody u ekologických plodin pak přispívá k lepší odolnosti vůči suchu než u konvenčních plodin. 

Vyšší zásoba biomasy v půdě a organické hnojení v ekologicky obhospodařovaných půdách také podporují aktivitu půdních organismů. Vysoká biologická aktivita je přitom důležitá pro zdravé plodiny, zásobování živinami a stabilní výnosy. Bylo také prokázáno, že ekologické zemědělství přímo i nepřímo podporuje biologickou rozmanitost, která je základem přirozené regulace škůdců.

Udržitelný potravinový systém je mimochodem jádrem unijní Zelené dohody pro Evropu. V rámci strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku) si Evropská komise stanovila cíl do roku 2030 obhospodařovat nejméně čtvrtinu zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství a také „výrazně zvýšit podíl ekologické akvakultury“. K dosažení tohoto cíle a k tomu, aby ekologickému odvětví pomohla plně rozvinout jeho potenciál, předložila Komise akční plán pro ekologickou produkci v Evropské unii. A Ukrajina se vždy ubírala cestou evropské integrace. Před rokem tak ukrajinská vláda schválila národní hospodářskou strategii do roku 2030, která oficiálně stanovuje cíl tří procent zemědělské půdy v ekologické produkci. Strategie dále požaduje zvýšit hodnotu ročního vývozu ekologických produktů na jednu miliardu amerických dolarů do roku 2030. Jedná se o velmi ambiciózní cíle, které budou vyžadovat velké úsilí ze strany vlády, výrobců i spotřebitelů. Přestože státní podpora ekologické produkce není na národní úrovni uplatnitelná, ukrajinský trh s biopotravinami se neustále rozvíjí. 

Ekologičtí zemědělci vědí, že čím více péče půdě věnujete, tím větší užitek — ekologický, sociální či zdravotní — a výnosy vám později přinese. Pokud nebudeme schopni udržet půdu zdravou, naše děti nebudou mít v budoucnu žádné potraviny. Proto vidíme budoucnost v ekologickém zemědělství. 

Kdy vlastně ekologické zemědělství v Ukrajině začalo? A jakou plochu nyní pokrývá?

Před více než čtyřmi desetiletími začal jeden kolchoz v Poltavské oblasti experiment — poltavský velkoplošný pokus o bezorebné zemědělství. Jako jeden z prvních tak zavedl půdoochranné zemědělské technologie. Vedoucí Ordžonikidzeho jednotného zemědělského družstva Semen Antonets, Hrdina socialistické práce a Hrdina Ukrajiny, si totiž všiml, že lidé, kteří pracují se syntetickými pesticidy a hnojivy, mají větší zdravotní problémy. A pochopil, že tím trpí i půda a rostliny. Proto se rozhodl, že v tomto družstvu přestane používat herbicidy, syntetické pesticidy a minerální hnojiva. Toto období je považováno za počáteční bod ekologické produkce na ukrajinské půdě. 

Ukrajinské bioprodukty, foto: SECO a FiBL.

V roce 1996 Antonets založil první ekozemědělskou soukromou firmu Agroekologie, která je stále jedním z největších výhradně ekologických podniků, obhospodařuje osm tisíc hektarů ekologické zemědělské půdy. Bohužel během ruské války proti Ukrajině zemřel. Je to obrovská ztráta pro celý ekologický sektor v Ukrajině i zahraničí. 

Mnoho mezinárodních obchodníků už si mezitím všimlo, že Ukrajina skýtá v ekologickém zemědělství velký potenciál. Objevila se tudíž celá řada ekologických zemědělců orientovaných na export. Moderní ukrajinský trh s biopotravinami se začal rozvíjet na počátku roku 2000 a první údaje o něm byly shromážděny v roce 2002. V té době měla Ukrajina podle údajů Ukrajinské federace ekologického zemědělství 164 449 hektarů certifikované ekologické zemědělské půdy a 31 podnikajících certifikovaných subjektů. Podle posledních monitorovacích údajů ministerstva hospodářství z roku 2020 činila celková plocha půdy v ekologickém zemědělství a zemědělců hospodařících v přechodném období už 462 225 hektarů. V Ukrajině nyní působí 549 ekologických subjektů včetně 419 zemědělských výrobců.

Kolik procent z celkové zemědělské výroby v Ukrajině tedy biopotraviny nyní tvoří? A jaká je celková domácí spotřeba biopotravin?

Podle výsledků průzkumu trhu dosáhl v roce 2020 ukrajinský domácí trh s biopotravinami 25,1 milionu dolarů, přičemž bereme v úvahu pouze biopotraviny vlastní produkce bez dovážených bioproduktů. Jak je pro ukrajinský trh obvyklé, na prvním místě se ve spotřebě umístily mléčné výrobky, jejichž podíl na celkové spotřebě biopotravin se odhaduje na 65 procent. Druhou nejčastěji spotřebovávanou kategorií bioproduktů (18 procent) byly obilniny a zrniny, mouka a semena.

Sortiment ukrajinských bioproduktů zahrnoval více než sedm set položek v řadě kategorií: mléčné a masné výrobky, mouka, těstoviny, rostlinné oleje, nápoje (ovocné, zeleninové, bobulové šťávy, březová šťáva, bylinné čaje), černá a bílá čokoláda, konzervované potraviny (například bobulová pasta, sirupy, džemy, v roce 2020 se objevila široká škála konzervované zeleniny), některé druhy zeleniny a ovoce a tak dále. 

I přes mírný růst trhu s biopotravinami ve srovnání s rokem 2019 však měla Ukrajina nejnižší úroveň spotřeby bioproduktů na obyvatele v Evropě, konkrétně méně než jedno euro. 

Víte, jaké biopotraviny se dovážejí z Ukrajiny do Česka?

Podle studie Organic Market of Ukraine z roku 2020 je Česká republika devátým největším dovozcem ukrajinských bioproduktů, přičemž v tom roce Ukrajina vyvezla celkem 2847 tun bioproduktů. Většinu vyvážených bioproduktů tvoří mražené a sušené bobuloviny: borůvky, bezinky, ostružiny, borůvky, brusinky, jahody, jeřabiny a podobně. Ale vyváží se také březová míza a sušené byliny, které jsou považovány za produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Liga Agro v kyjevské oblasti, foto: SECO a FiBL.

Co se s ukrajinským ekologickým zemědělstvím během války podle vás pravděpodobně stane?

To je velmi těžké předvídat, když se každou chvíli může stát něco zničujícího. Rádi bychom věřili a doufali, že se ekologickým producentům podaří udržet jejich pozemky a pokračovat v pěstování biopotravin a krmiv jak během války, tak i po jejím skončení. Někteří z ekologických producentů však bohužel kvůli ničivým důsledkům války svou činnost ukončí. S největší pravděpodobností se tak stane u malých ekologických podniků. Ekologičtí producenti ale investují péči do svých pozemků již mnoho let, a pokud je ruské bomby nezničí, péče o své pozemky se nevzdají a nepřejdou na konvenční zemědělství. 

Někteří ekologičtí zemědělci už na své půdě mají ruské vojáky a tanky, někteří ve své práci pokračují nebo se přizpůsobují válečné situaci. Oslovila jsem ukrajinské ekozemědělce s anketní otázkou, a i když její výsledky nejsou reprezentativní, můžou posloužit alespoň pro lepší orientaci. 29 procent respondentů zcela zastavilo výrobu, 14 procent téměř, 32 procent pracuje jen částečně, 7 procent nezaznamenalo žádné změny, 4 procenta hledají možnosti přesídlení v rámci Ukrajiny a 14 procent respondentů poskytuje vše pro potřeby války — armádě, obráncům nebo civilistům. 

Jestliže jsme v minulosti hovořili o rozvoji ukrajinského trhu s biopotravinami, aktuálním tématem je jeho záchrana. Ukrajinští ekologičtí aktéři a politici pro ni udělají vše, spoléháme také na mezinárodní podporu. 

Ukrajina je na půli cesty do Evropské unie, která má v programu zmíněný Green Deal s podporou ekozemědělství. Podpora ukrajinského trhu s biopotravinami, který je čtvrtým největším vývozcem biopotravin do zemí EU (podle zprávy Evropské komise za rok 2020), bude správným rozhodnutím, jež může při dosahování unijních cílů hodně pomoci. 

Jakou roli sehrávají zemědělci během války?

Zemědělci jsou obránci země, kteří bojují za životy lidí a zvířat tím, že vykonávají svou hlavní práci — chodí na pole pěstovat potraviny a krmivo. Už přišlo jaro a začalo období setí. Stateční zemědělci, kde to jen trochu jde, začali své pozemky připravovat na polní práce. Bohužel situace v severních, východních a jižních částech Ukrajiny zemědělcům pracovat neumožňuje. Navzdory pozastavenému vývozu některých společensky důležitých produktů se exportéři snaží pokračovat a dostat na Ukrajinu devizové prostředky, aby přežili.

Vedle samotného profesního fungování pomáhá své zemi řada zemědělců — včetně těch ekologických — i jinak: věnují peníze ozbrojeným silám Ukrajiny a skupinám územní obrany svého regionu, dodávají místním obráncům vybavení pro ochranu života, zakládají místní obranné prapory, zdarma poskytují své produkty civilistům nebo vozidla obráncům. Někteří ekologičtí výrobci se také ujímají vedení a sdružují místní obyvatele k obraně svých regionů a své země. Nikdo nezůstává stranou — každý si našel svůj způsob, jak pomoci a přispět. 

Biopotraviny bývají spojovány na jedné straně se zdravým životním stylem, ale také s vyšší cenou, čímž získaly status luxusnějších potravin. Došlo nyní v Ukrajině k přerámování toho, jak je na biopotraviny pohlíženo a kým jsou využívány?

Současnou prioritou číslo jedna je zajistit potravinovou bezpečnost občanů. Ukrajinci se již v některých regionech setkali s prázdnými regály v supermarketech. Biopotraviny jsou především potraviny. Někteří lidé se snaží sehnat jakékoli potraviny a jsou ochotni zaplatit jakoukoli cenu. Biopotraviny tak mají, stejně jako potraviny konvenční, nesmírně důležitou úlohu — zachraňovat lidské životy. Ukrajinští výrobci biopotravin jsou zodpovědní a starostliví lidé. Někteří z nich dávají své produkty místním lidem a ukrajinské armádě zdarma, jiní dodávají své bioprodukty do supermarketů s co nejnižší přirážkou, čímž se jejich cena liší od ceny konvenčních produktů jen minimálně. Nejde o luxus, ale o přežití. Válka dělá obrovské rozdíly!

Připravil Tomáš Uhnák. Kontakt: t.uhnak@gmail.com. Autor spolupracuje s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství. Z angličtiny přeložila Kristýna Čermáková. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2022 vychází v 2. polovině prosince.