Vaše ohlasy

23. června 2021 /
foto: Zámek Jezeří a lom ČSA, foto: Státní zámek Jezeří.
Co jste nám v poslední době napsali?

Jája Pivcová — Vodní biotopy se samy neobnoví (7.G 2/2021)

Narodil a vyrůstal jsem v této lokalitě a změna k horšímu je smutnou skutečností. Dříve jedna z nejúrodnějších částí naší krásné země, dnes vyprahlá, otrávená krajina posetá průmyslovými vinicemi, penziony, pseudosklípky nechutných zbohatlíků v každé vsi, kam se jezdí bavit pražská smetánka, která se navíc chlubí v reklamních spotech, jak je ta jižní Morava úžasné místo pro život. To, co se ale skrývá za zločin pod touto hamižnou výrobou vína, si uvědomuje málokdo, jelikož prachy first! Nemluvě o sezónním bouchání z dělobuchů, které mají (prý) plašit špačky. Spíše mám ale pocit, že to plaší všechno ostatní, jen ne ty špačky. Ubývá polních cest, remízků, větrolamů, a přibývá betonu, monotónních pásů vinohradů, předražených luxusních apartmánů na dříve úrodných polí. Mnoho turistů netuší, kolik litrů chemie obsahuje to „super“ víno z Moravy, kolik chemie se produkcí tohoto úžasného vína dostává do půdy a následně do vody. Tohle není pěstování a produkce vína, tohle je zločin páchaný na úrodné půdě.

Karolína Kupková — Jezeří: perla na hranici dvou světů (7.G 2/2021)

K jednomu odstavci o odporu veřejnosti proti zničení zámku před rokem 1990 bych rád dodal, že na základě předběžných průzkumů zveřejnil pražský geolog Jan Marek v roce 1977 v časopise Památky a příroda článek o riziku rozšíření těžby hnědého uhlí Dolu Československé armády až k úpatí Krušných hor, neboť by mohlo dojít k obrovskému sesuvu svahu i s chátrajícím zámkem. Následně se pak za jeho záchranu postavili i památkáři, hudebníci, výtvarníci, novináři a ochránci přírody včetně Hnutí Brontosaurus Litvínov. Od roku 1987 byl odborný mediální tlak již tak silný, že komunistická moc ještě před svým pádem ustoupila a k rozšíření šachty až těsně k horám nedošlo. Mezi hlavní obránce zámku patří ještě horník Petr Pakosta a středoškolský učitel Miroslav Brožík (oba z Litvínova) nebo novinářka a básnířka Věra Bartošková a novinář a historik Pavel Koukal (oba z Duchcova). Ten pak napsal brožuru Bitva o Jezeří, která vyšla v roce 2010 a popisuje i počátky obnovy zámku. Miroslav Patrik, Brno

Neumíme chránit ani nejběžnější druhy ptáků — rozhovor se Zdeňkem Vermouzkem (7.G 1/2021)

Nejkrásnější hudba a zvuky jsou ty ráno, když mi ptáčci zpívají. To je něco tak krásného, až mi to rezonuje celou mou bytostí. Znám bohužel případy, kdy obyvatelům města, co se přestěhovali na vesnici, navíc do rekreační oblasti, vadí zpěv ptáků, zabíjejí pavouky z hysterie a hrůzy, diví se, proč pracně pěstuji zeleninu, když si ji jednoduše můžu koupit, pořád mají potřebu všude montovat světla, jelikož se ženuška bojí z odpolední trefit za tmy domů, stěžují si na nezpevněnou cestu k domu, takže podepisují petici pro asfalt, místo záhonku na zahradě staví bazény, i když mají řeku u zadku, vadí jim kopce, v zimě solí kvůli svým autíčkům, a vlastně život je tady tak hrozný, že se divím, proč nezůstali ve své betonové džungli. Aha, ono to nebylo kvůli klidu a přírodě, ale bylo to výhodné, ekonomické a chtěli ušetřit peníze, ale hlava zůstala stejná, své městské myšlení si přinesli s sebou a pak trpí zbytek místních obyvatel. A pak se mi nedivte, že mi je lépe mezi zvířaty. Zdeněk, sidioniote@gmail.com.

Přírodu neumíme uchopit — rozhovor s Michalem Bartošem (7.G 6/2017)

Ako by to aj bolo možné, keď je stvorená neuchopiteľným Bohom? Stačí sa pozrieť na ten zázrak a človek musí cítiť, že to nie je zhluk náhod  Niečo, čo presahuje ľudské chápanie. Ako povedal pán Bartoš, lepšie ju uchopí básnik ako ekológ. Malá Džanka

Roman Klecker — Pěší pouť z Řípu do Říma (7.G 1/2005)

Zdravím. Moc mne Vaše cesta do Říma z roku 2005 inspirovala a dost se divím, že jste ušel tolik kilometrů za poměrně krátkou dobu. Namotivovalo mě to na tolik, že bych se tento rok rád do srdce Itálie taky vydal. Termín jsem si zvolil mezi červencem a srpnem a zatím je to jen nápad, ale neskonale mne to láká. Chtěl bych se tedy zeptat, zda bych Vás mohl poprosit, zda byste se semnou nepodělil o mapu/ popis cesty kterou jste šel, z popisu to zní sakra dobře. 🙂 Plus jestli nemáte nějaké rady, tipy. Nejsem v cestování nováček, ale takhle dlouho jsem ještě neťapal. Díky moc předem za odpověď a budu moc rád, když zůstaneme v kontaktu. S pozdravem Roman, Romles@seznam.cz

Martin Ander — Dokonané dílo zkázy (7.G 2/2003)

V Libkovicích se v roce 1907 narodil můj děda.Tak dlouho jsem výlet odkládal, až jsem nestihl ani ten kostel. Dnes mne to hodně mrzí. Robert J., j.robo@email.cz

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 3/2024 vychází v 2. polovině června.