Vaše ohlasy

Prvních 48 hodin: Moc, kterou jsme odevzdali systému (7.G 3/2026)

Plne s Vami súhlasím. A ďakujem za Váš článok. Inšpirovali ste ma k zamysleniu.

Medzi časom a telom: keď si berieme späť rozlučku.

„Smrť nepotrebuje rýchlosť. Potrebuje čas, pravdu a prítomnosť.“

Sú chvíle, ktoré sa nedajú urýchliť.
A predsa ich urýchľujeme.

Sú momenty, ktoré si pýtajú ticho, blízkosť a čas.
A predsa do nich vnášame ruch, podpisy, formuláre, rozhodnutia pod tlakom a cudzie scenáre, ktoré sme si nevybrali.

Smrť blízkeho človeka dnes už často nie je len intímnou udalosťou rodiny.
Stala sa procesom.
Mechanizmom.
Súčasťou systému, ktorý beží rýchlo, efektívne, organizovane –
ale nie vždy ľudsky.

Viliam Gyurke, viliam.gyurke@tenenet.sk. Celý text najdete pod článkem na webu zde. 

Postupující regionální pouště – Radovan Plášek (7.G 3/2026)

Výtečná připomínka, že máme nejen dopravní chudobu, ale i zpravodajské pouště, to znamená na lokální či regionální úrovni chybějí nezávislá media. Jejich funkce jen stěží nahradí radniční listy, které slouží spíše k propagaci mocipanů, nebo mediální projekty postavené na inzerci byznysu a na přízni místních vládců. Ani krajské redakce České televize či Českého rozhlasu nestačí, neboť složité a dlouhodobé problémy malého rozsahu spíše promění na jednoduchou celostátní událost na několik minut. Řešením sice mohou být internetová média, ale pokud nechtějí sklouznout do bulvarizace, tak v době sociálních sítí mohou snadno zaniknout. Absence místní odvážné žurnalistiky může mít vliv i na nevládní organizace na ochranu nějakého lokálního veřejného zájmu, neboť jejich činnost se do hlavních medií spíše nedostane a ta místní málokdy půjdou proti svým vlastníkům. Na kritiku a na kontrolu ekonomické a politické moci na místní úrovni pak tyto spolky zůstanou často samy a bez pomoci. Miroslav Patrik, Brno

Vojtěch Pelikán: Nepřizpůsobivý „tuláci“ a „nefachčenkové“ (7.G 4/2014) 

Skvělý článek, díky, platný úplně stejně v našem roce 2026 . Jenom bych doplnila, že stejně jako Židé se ani Romové v Evropě nedostávali snadno k půdě. Tedy spíše se k ní nedostali vůbec, nebylo jim umožňováno se usazovat, respektive rozšiřovat své pozemky (v případě Židů). Obce je vyhosťovaly jedna po druhé, protože už ve středověku tady nebyla žádná půda „volná“. Tak vlastně bylo kočování (a s ním spojený životní styl) vynuceno. Anežka Hrbáčková, anezka.chval@email.cz.

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, 602 00 Brno. Děkujeme.