Vaše ohlasy

Obálka čísla 4/2022 Sídla k žití

To je tak krásné, dojemné, něžné, objímající, vyživující… Ach. Magdalena Všetečková, Praha

Domy na samotě u lesa představují udržitelnou budoucnost sídel jen těžko. Kdyby tak bydlel každý, nevejdeme se na Zemi. Radka Krylová

Ale pohladil ten obrázek po duši nejvíc… Michaela Baťová, Zlín

Samozřejmě. Ale i tak je to utopie. Člověk je tvor tlupy a možná že město je nad jeho „síly“. Na druhou stranu utopie žít pouze na pobřeží je taky balzám na duši planety. Šenek Bluj

Kristýna Čermáková — Trnitá cesta k alternativnímu bydlení (7.G 4/2022)

Ne. Tou cestou jsou obyčejné zahrádky, kde žijeme jako v ráji, produktivně, superekologicky a téměř zadarmo. Maringotky jsou na zahrádkách nevhodné, stačí obyčejné chatičky. Tom Pie, Praha

Ekozemědělství se nikdy nestane globálním mainstreamem — rozhovor s Ursem Nigglim (7.G 4/2022)

Se zájmem jsem si přečetl rozhovor s panem profesorem Nigglim o ekologickém zemědělství na globální úrovni. Hlavně mě zaujaly jeho vzpomínky na setkání s československými nadšenci, a to i na profesora Richarda Bartáka v roce 1990. Jako zaměstnanec státního podniku Agroprojekt Brno v letech 1988—1991 jsem totiž pana Bartáka poprvé potkal již v roce 1989 na jeho kurzu o ekologickém zemědělství, na němž se sešla řada budoucích ekozemědělců a ekoinspektorů. Richard Barták byl dokonce několik let náměstkem ministra zemědělství, takže toto téma šířil i shora. Známá je také cena Bartákův hrnec pro nejlepší ekozemědělce. Navíc se živě zajímal o ochranu životního prostředí, takže v letech 1995 až 2019 byl členem komise pro udělování Ropáka a Zelené perly. Je proto výtečné, že si na něj pan profesor Niggli vzpomněl. A ještě podotýkám, že v ekozemědělství se nemluví o živočišné výrobě, ale o chovu domácích zvířat a ani o rostlinné výrobě, ale o pěstování zemědělských plodin. Miroslav Patrik, Brno

Evropa Bělorusko naprosto zazdila — rozhovor se Sjarhejem Smatryčenkou (7.G 3/2022)

Čudovo! Hodny pradstaůnok našaj nacyi. Darahi Siarhiej! Děkuji mnohokrát! Jazep Januš, jazep59@gmail.com

Jana Bařinková, Anastasyia Halavanava — Mýval severní: roztomilý prevít (7.G 3/2022)

U nás na chatě mě nedávno překvapil mýval při posezení v noci na terase. Lokalita Humpolec — Petrovice. Tereza Taferl

U kluků se stále projevuje tlak na maskulinitu — rozhovor s Romanou Markovou Volejníčkovou (web 7.G)

Už jen to, že kluk, který odmítá tradiční chápání maskulinity (například v odívání, zálibách, volbě povolání, v odmítání násilí, bojů a podobně), je ten špatný, na rozdíl od holky, která odmítá tradiční pojetí feminity, je opravdu nelogické. Už i ten fakt, že to tak málo lidí zmiňuje, jako autorka článku, je znepokojující. O to více autorce článku děkuji! Pohlaví si nikdo nevybere. Jiří Suška, suska.jiri@seznam.cz

Špatná hra neexistuje — rozhovor s Petrem a Justinou Danišovými (7.G 4/2021)

Pomohou přežít aspoň dalším sedmi generacím? Zatím mně to přijde, že aktuálně dospívající generace moc ekologii neřeší. Kde jsou ty časy, kdy jsme na přelomu osmdesátých a devadesátých let zaplnili celá náměstí… A přitom výzvy k řešení jsou řádově naléhavější než tehdejší kyselé deště a deformované děti narozené na severu… Mojmír Macek, Černošice

Štěpán Smolen — O střetávání světů (7.G 10/2003)

Dobrý den, už několik dní zjišťuji informace o vesnicích Valea Ungurului nebo Gemelčička. Moje tchýně se zde narodila dne 18. 12. 1939 — Anna Zifcsáková (údajně prý to mělo být Zivcsáková, ale to už se nedozvím). Pokud by měl někdo předka tohoto jména, tak bych byla ráda za informaci. Po válce se rodina Zifcsákových se sedmi dětmi usídlila v Kaplici v jižních Čechách. Tchán Pavel Marek se narodil na stejném místě v roce 1935, jeho rodina po válce odešla na Slovensko. Renata Marková, markovarenat@seznam.cz

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, 602 00 Brno. Děkujeme.