Critical mass je forma přímé akce, při níž se lidé na kolech potkají na předem domluveném místě, aby se společně projeli městem. Princip je v tom, že potká-li se velký počet cyklistek a cyklistů, jsou schopni na velmi malou chvíli zablokovat průjezd aut a navzájem si zajistit ochranu a bezpečnou jízdu po silnici. Skupinové jízdy mají navíc za cíl prosazovat práva cyklistů a upozorňovat na mnohdy neuspokojivý stav cyklistické infrastruktury v daném městě. V Praze akci organizuje spolek AutoMat.
Kritická reakce na kritickou situaci
Přestože sraz byl u budovy Rudolfina, potkáváme se už v Nuslích, abychom se společně i s mým kolem dostaly do centra. U parku Folimanka půjčujeme i druhé kolo od firmy Rekola, která s pořadatelským týmem Critical Mass Praha spolupracuje a poskytuje účastnictvu pro tuto příležitost kola zdarma. Kolo půjčujeme zrovna zde také proto, že tudy vede kousek oddělené cyklostezky. To se bohužel nedá říct o zbytku cesty k Rudolfinu, ten pro nás představuje formu indiánského běhu, akorát že místo střídání běhu a chůze střídáme jízdu na kole s chůzí vedle něj.
Ve tři čtvrtě na sedm úspěšně přicházíme na náměstí Jana Palacha. Mnoho lidí zde zatím není, sedáme si proto na schody novorenesanční budovy Rudolfina a snažíme se vyhodnotit, co nás čeká. Pro mě samotnou je to teprve druhá zkušenost s podobným typem akce, svou první critical mass jsem zažila tak trochu omylem během svého studia v Brně. Čekala jsem ale, že dnešní akce bude co do počtu účastníků řádově větší.
První cyklistické jízdy podobné akci critical mass, kterých se účastnily stovky lidí, se konaly ve švédském Stockholmu počátkem sedmdesátých let a v São Paulu v osmdesátých letech. Úplně první jízda označená jako Critical Mass se uskutečnila v pátek 25. září 1992 v San Franciscu. V té době byla akce známá pod názvem Commute Clot a zúčastnilo se jí několik desítek cyklistů, kteří dostali letáky na Market Street. Hlavní motivací bylo bezpečí cyklistů, boj proti nadvládě automobilů v městském prostoru, ale i ekologické aspekty jako znečištění ovzduší a emise z motorových vozidel. Po skončení akce se někteří účastníci vydali do místního cyklistického obchodu na promítání dokumentárního filmu Teda Whitea Return of the Scorcher, jenž se zabýval cyklistickou kulturou v Nizozemsku, Číně a ve Spojených státech.
Critical Mass San Francisco, duben 2005, foto: Michael W. Parenteau.
Cítit se jako pták
Kolem sedmé už se náměstí začíná zaplňovat. Organizátorský tým se snaží dav pomocí megafonu informovat o pravidlech a průběhu akce, ale my stojíme příliš daleko na to, abychom dobře slyšely. Budeme následovat ty před námi. V davu navíc potkávám několik známých tváří, které už mají s critical mass více zkušeností. Obecně se zdá, že účastnictvo tvoří převážně mladí lidé v mém věku.
Konečně se dáváme do pohybu a vyrážíme ulicí Křížovnická směrem na Smetanovo nábřeží. Ze začátku je tempo velmi pomalé, protože ulice je úzká a nás je hodně, musíme navíc uhýbat projíždějícím autům a tramvajím. Na mostě Legií už ale zrychlujeme a zabíráme celou vozovku. Jeden z organizátorů veze na svém cargo kole mohutný reproduktor, z něhož duní rytmická elektronická hudba. Už tady mě pohlcuje neskutečná euforie, která mě neopouští až do konce jízdy. Nebe se začíná zbarvovat do červánkově růžové, Vltava je poseta desítkami barevných šlapadel a hladina odráží paprsky ještě letního slunce.
Naše trasa dále pokračuje zpátky na pravý břeh Vltavy přes Jiráskův most kolem Tančícího domu nahoru ulicí Resslovou a Ječnou a přes I. P. Pavlova na náměstí Míru. Zdánlivě nekonečný had lidí šlapajících do kopce na kolech upoutává pozornost kolemjdoucích turistů, ale i místních, kteří zvědavě vykukují z oken svých bytů a podniků. Někteří nám mávají, jiní si neobvyklou podívanou natáčejí na mobilní telefony. Obkroužíme baziliku svaté Ludmily a zamíříme k pomyslnému vrcholu této jízdy, tedy k nechvalně proslulé pražské magistrále. Na křižovatce Anglické a Legerovy ještě dochází ke slovní potyčce mezi spoluorganizátory a řidičem, který se pokouší zablokovanou křižovatkou projet.
Víc už ale nevidím, protože se spolu s ostatními vrhám z kopce dolů po magistrále. Na obzoru právě zapadá slunce. Přestože jsem jako rodilá Pražačka touhle ulicí musela autem nebo autobusem jet už tisíckrát, dneska to bylo jiné. Cítím se jako pták. Někteří zkušenější cyklisté zvedají ruce do vzduchu, křičíme a zvoníme cyklistickými zvonky. Jedna z mých kamarádek to popsala jako scénu z amerického filmu Charlieho malá tajemství, v níž hlavní protagonistka Emma Watson za jízdy v tunelu prostrčí tělo střechou auta a do široka rozpřáhne ruce. A v pozadí hraje píseň Heroes od Davida Bowieho. Dochází mi, že critical mass není jen protest, ale také velká oslava svobody pohybu a pospolitosti.
Critical Mass Praha, 2026, foto: Ivana Míšková.
Nerozvoj bezpečné infrastruktury
Představuji si, jaké by to bylo, kdyby byla Praha skutečně vůči cyklistům a pěším přátelštější. Jak bychom se mohli na kole bezpečně dopravovat do práce, na nákup, za rodinou nebo přáteli. Právě pocit bezpečí při jízdě je jednou z hlavních myšlenek podobných jízd. Jedete-li totiž ve velké skupině, chráníte se navzájem.
Samotný název critical mass pochází z již zmiňovaného dokumentárního snímku Return of the Scorcher z roku 1992, v němž americký konstruktér kol a rikš George Bliss poznamenal, že v Číně mají jak motoristé, tak cyklisté všeobecně přijímaný způsob, jak se vypořádat s křižovatkami bez semaforů. Provoz se na těchto křižovatkách hromadil, dokud se nahromaděná kolona nedostala na „kritickou hmotnost“ (anglicky critical mass), a v tom okamžiku se celá kolona přes křižovatku přesunula. Tento termín se ujal a již při druhém ročníku nahradil původní název Commute Clot (dopravní zácpa).
Podle analýzy organizace AutoMat celkový počet nehod s jízdními koly v Praze roste od roku 2023 a loni dosáhl svého historického maxima. Při nehodách, kterých se účastnili řidiči nebo řidičky jízdních kol, koloběžek nebo jiných nemotorových vozidel, v Praze za poslední rok zemřeli čtyři lidé, šestnáct osob utrpělo těžká a 268 lidí lehká zranění. A děje se tak, protože zatímco počet uživatelů jízdních kol v Praze prokazatelně roste, tempo rozvoje bezpečné infrastruktury tomu neodpovídá.
V roce 2025 nevznikla v Praze ani jedna cyklostezka určená pouze cyklistům, stezek pro pěší a cyklisty vznikly pouze čtyři kilometry, z čehož 2,3 kilometru v krajinném parku na okraji města. Co se týká ostatních opatření, jako jsou cyklopruhy nebo legalizace jízdy po chodníku, šlo podle autorů analýzy spíše o ojedinělé a izolované zásahy než o snahu vytvořit souvislou síť.
Autorka na Critical Mass Praha, 2026, foto: archiv autorky.
300: Tohle je Praha!
Nejde však jen o poslední roky, v rozvoji cyklistické infrastruktury Praha zaostává dlouhodobě, a to i v mezinárodním srovnání. Například v žebříčku Luko Global Bicycle Cities Index z roku 2022 se Praha propadla na 73. místo, kde sousedila s Detroitem, Istanbulem nebo egyptskou Káhirou. V rámci Evropy skončila poslední. A v prestižním žebříčku Copenhagenize Index, jenž v minulém roce představil stovku měst po celém světě, která proměňují své ulice ve prospěch cyklistiky, se Praha nepříliš překvapivě ani neobjevila — na rozdíl od Brna figurujícím na 65. příčce.
Přitom ze všech dostupných dat víme, že zlepšování cyklistické infrastruktury prokazatelně zlepšuje kvalitu života ve městech. Zároveň jde o emisně nejméně náročnou formu přepravy po městě. Z odborného článku publikovaného na Our World in Data, jenž porovnává emisní zatížení různých typů dopravních prostředků, vyplývá, že cyklistická doprava je téměř vždy nejčistší formou dopravy. A že použití kola namísto auta na krátkou vzdálenost po městě sníží emise z vaší cesty o 75 procent.
Naše jízda skončila na ostrově Štvanice v prostorách podniku Bike Jesus. Podle zpráv později zveřejněných na sociálních sítích nás bylo přes 300, což je u pravidelných jízd nadprůměr. Já se rozhodně chystám i na příští, zářijovou Critical Mass Praha a vy můžete taky. Akce se koná každou poslední středu v měsíci. Pro více informací stačí sledovat webové stránky auto-mat.cz.
Kontakt: miskova.ivca@gmail.com.
Článek vznikl za finanční podpory hlavního města Prahy.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář