Děti jsou jako houby. Dokážou nasáknout neuvěřitelné množství informací, a tak se již od útlého věku učí porozumět, jak se chovat ke svému okolí. V dnešním světě je jejich bezstarostné dospívání bohužel postaveno před realitu nešetrného lidského chování k životnímu prostředí. Děti tak pomalu vyrůstají do generace, která tyto dopady pocítí na vlastní kůži a bude muset nelézt řešení, jak zabránit dalšímu pustošení planety Země. Nejen proto je velmi důležité dětem ukázat hodnotu přírody. Česká školní inspekce loni provedla hodnocení kvality a efektivity environmentálního vzdělávání na základních školách. Jak dopadlo?
Celý text je přístupný za 22 korun, nebo předplatitelům a předplatitelkám. S předplatným získáte přístup nejen k tomuto článku, ale i k tisícům dalších, publikovaných v 7.G od roku 1991. Roční e-předplatné stojí od 270 korun a zahrnuje i přístup k 7.G číslům ve formátech pdf, epub a mobi. Roční předplatné tištěné verze můžete získat od 450 Kč. Podrobnosti najdete na www.sedmagenerace.cz/obchod.
Pokud si 7.G předplácíte, přihlaste se vpravo nahoře.
Kupte si jen tento článek za 22 korun.
Děkujeme za jakoukoli formu podpory.
Jednorázový nákup článku
3 komentáře: “Jak se na děti volá, tak se z dětí ozývá”
Napsat komentář
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Zásadní je přijít s novelou ve školství 21. století. Ta zatuchlá výuka, co dnes předvádí většina rádoby učitelů na školách, je jen výplach mozků u dětí, kterým ničí jejich kreativní svět. Spousta informací je absolutně nepodstatná, zbytečná až toxická vzhledem k věku a vývoji dítěte. Vychytralost, majetek, sláva a peníze se stále pokládá za životní či společenský úspěch. Myšlení minulého století. Je důležité v dětech probouzet vztah k přírodě, půdě, vodě a všemu živému. Obor jakým je ekologie by měla být prioritní už od nižšího stupně, daleko důležitější než matematika či fyzika, chemie. Mělo by se už od školky dětem vysvětlovat, jak zacházet s plasty, co všechno můžou způsobit, když se dostanou do vody, půdy.. zaplať pánbůh za pandemii. Venku a v přírodě se děti naučí mnohem více, než v místnosti kde celý den sedí s umělým osvětlením a koukají na zakomplexované učitele, jak jim cosi vysvětluje z knížek, které byly publikované snad ještě za minulého režimu. Každý noví človíček, který se narodí, každá nová generace má v sobě informace, které ta předchozí nemá. Proto bychom měli dětem naslouchat a nechat je projevit jejich potenciál.
Místní děti mi chodí pomáhat na zahradu a je jim fajn. Když se jich ptám, jestli by už chtěli zpět do školy, většina odpoví bez váhání, že ne. V médiích částo slyším opak. Pravděpodobně reprezentující to malé, zanedbatelné procento dětí. Ale já vidím děti venku, dělají bunkry, lezou po stromech, sázíme spolu na záhonku zeleninu, zajímají se o hmyz, rostliny, hrozně moc je přitahuje oheň.. člověk se tím musí stát, aby to mohl respektovat. Musí to procítit celou svou bytostí. A to jaksi v místnosti nad knihami nikdy nemůžou. Nechápu, proč se vzdělávání stalo takovou nedotknutelnou modlou. Kdysi mi jeden indián říkal, že horší zbraní už dneska není puška, kterou často proti ním kolonizátoři používali, ale vzdělání, kde se provádí indoktrinace domorodých děti. Totálně je odpojí od přirozeného prostředí.
„Sluší se, abychom se učili pokud možno nikoli z knih, nýbrž z velké knihy přírody, od nebes i země, do dubů a buků.“
Jan Amos Komenský, Velká didaktika