Librarium

Peter Wohlleben: Tajný život stromů. Nakladatelství Kazda, listopad 2016

„Pod střechou z listí se denně odehrávají dramata a dojemné milostné příběhy, tady je poslední kousek přírody před našimi dveřmi, kde se ještě dají zažívat dobrodružství a odhalovat tajemství,“ píše bývalý lesní úředník a nynější ekologický lesní hospodář v Porýní. V tomto bestselleru čtivě a sympaticky přibližuje, co se o stromech a lesích během svého života dozvěděl – například že duby spolu komunikují prostřednictvím vonných látek. „Ten, kdo ví, že stromy cítí bolest a mají paměť a že rodičovské stromy žijí se svými dětmi, je už nemůže jednoduše porážet a pustošit jejich okolí.“ Působivá kniha.

Wolf-Dieter Storl: Jsem součástí lesa. Kořeny, prosinec 2016

Známý německo-americký etnobotanik a kulturní antropolog (v češtině mu mimo jiné vyšly Magické rostliny Keltů, Zahrada jako mikrokosmos, Šamanské techniky a rituály) nás v této knize provádí svou pestrou životní anabází: od poválečného Německa přes ohijské lesy, oregonské kojoty, yellowstonské medvědy, čejenské indiány, indické sádhuy až po zahradu na Rhoně, pole v Emmentalu a samotu v alpském podhůří. Suverénní vypravěč vzpomínky špikuje všemi možnými přírodními i magickými bytostmi, botanickými tipy či šamanskými moudry, takže se při četbě stěží zaseknete. Potěší četné ilustrace a fotografie.

Lajla Rolstadová: Vlčí ostrov. Kniha Zlín, srpen 2016

Brát léky a vést bezpečný život, nebo je vysadit a odletět do kanadské divočiny a potkávat tam podivíny všeho druhu? Jak asi tušíte, hrdinka Vlčího ostrova si vybrala za bé. „Veselé historky nás zahřívají celou zimu, protože televizi a podobné rozptýlení tu moc lidí nemá,“ poznamenává autorka a díky životu na okraji se učí smiřovat se sama se sebou, důvěřovat světu a překonávat vlastní strach. „Kombinace Jacka Londona, Jacka Kerouaca a Joni Mitchellové, napsaná s velkým citem, neochvějnou průrazností, opravdovým nadšením a jazzovou melodičností,“ píše o románu kritik Fredrik Wandrup. Posuďte sami.

Jana Spilková a kol.: Alternativní potravinové sítě. Karolinum, listo 2016

První tuzemská monografie na téma, které dlouhodobě sledujeme i v 7.G, přibližuje současnou situaci farmářských trhů a prodejen, komunitou podporovaného zemědělství, bedýnkové obchody, městské zahradničení nebo hnutí Slow Food. V první kapitole se nadto dozvíme, jak alternativní potravinové sítě vymezuje zahraniční odborná literatura, v té druhé pak sledujeme osudy zdejšího maloobchodního prodeje po roce 1989. Závěrečné oddíly se věnují dotazníkovému šetření na téma regionálních produktových značek a srovnání jednotlivých alternativních přístupů vzhledem k sociální a environmentální dimenzi udržitelné spotřeby.

Karl Jaspers: Atomová bomba a budoucnost lidstva. Academia, prosinec 2016

Šedesát let po rozhlasové přednášce, která inspirovala napsání této více než pětisetstránkové úvahy, vychází toto proslulé dílo německého existenciálního filosofa (mimo jiné Otázka viny nebo Šifry transcendence) v češtině. Podmínky se od té doby změnily, podstata však zůstává: zodpovědnost za válku a mír nese každý z nás, neměli bychom proto oddalovat řešení, zavírat oči nad znepokojivým vývojem, spoléhat na to, že to „nějak“ dopadne, a naopak bychom měli být ochotni k oběti. „Jsme-li si jistí svou svobodou, a tím svou odpovědností, je změna, a tedy záchrana možná.“ Nepochybně náročná, ale podnětná četba.

Umberto Eco: Od hlouposti k šílenství. Argo, říjen 2016

Nedávný odchod Umberta Eca je jedním z mnoha důvodů, proč stál tento rok za starou belu. Krátce před smrtí stačil italský spisovatel a akademik svázat své články z posledních patnácti let, které psal do rubriky Poznámky na krabičkách od sirek deníku L’espresso. S erudicí, elegancí i staromódností sobě vlastní v nich komentuje četné projevy soudobé tekuté společnosti: bezcílná protestní hnutí, novodobý rasismus, konspirační teorie, všudypřítomné mobily a internety, generační propasti a tak podobně. Ukázka: „Nejen jednotlivci, ale celá společnost žije v nepřetržitém procesu prekarizace.“ Ecův hlas bude chybět.