Vaše ohlasy

Přišlo mi číslo 5/2025 a jsem zmaten – na str. 2 se píše např. o „zástupcích“, „tvůrcích“, „autorech“, kdežto na str. 3 o „chovatelích*kyních“, „seniorech*kách“, „ochráních*kyních“. Jak se v tom vyznat? Zbyněk Ulčák, Brno 

Asi tak, že každý autor a každá autorka si to píše podle svého gusta. Vít Kouřil, Brno

Ester Dobiášová – Muž, který dal velrybám hlas (7.G 5/2025)
Oceňují vzpomínku na bioakustika Rogera Payneho, který jako první zachytil písně samců velryb keporkaků a kterému se v roce 1970 podařilo vydat LP Songs of the Humpback Whale. I podle mě tyto písně silně ovlivnily úsilí světové veřejnosti za záchranu velryb. To se pak úspěšně zdařilo v roce 1986, kdy Mezinárodní velrybářská komise pozastavila komerční lov velryb, takže z původních devíti států lov provádí už jen Japonsko a Norsko. Důležité je také zmínit Greenpeace, které od roku 1976 se svými čluny vedlo odvážnou a působivou kampaň proti velrybářským lodím. Japonsku se sice na svou podporu podařilo do komise nalákat řadu ostrovních států, ale naštěstí se členy staly i státy, které komerční lov odmítají. A to se od roku 2006 týká i České republiky, k čemuž pomohla i česká pobočka Greenpeace se svou peticí a s lobbingem a také české celebrity. Na druhou stranu je spíše dobře, že „řeči“ zvířat zatím nerozumíme, neboť často si nerozumějí ani jedinci našeho druhu mezi sebou. Miroslav Patrik, Brno

Kristýna Kousalíková: Jak pěstovat les budoucnosti (7.G 4/2025)

Když vidím některé zahrádkáře, nestačím se divit. Listí, trávu, větvičky – všechny tyto biopoklady pro půdu pálí, anebo vyhazují v lese, a pak z jara nakupují v igelitových pytlích substráty mnohdy s rašelinou (zločin vůči přírodě), aby dohnali svou hloupost. Nepochopili, že substrát nenahrazuje kompost, nemá nic společného s půdou a slouží pouze k vzejití semen. Potom přestává plnit svou funkci, a naopak svým složením má negativní vliv na vývoj rostlin, pokud se nepřihnojuje minerálními či organickými hnojivy. Kompost z bioodpadu je nejlepší řešení a způsob, jak nejen pěstovat zeleninu a ovoce, ale i půdu. Ten, kdo pěstuje nejen rostliny, ale i půdu, nepotřebuje žádné minerální hnojiva, substráty, pesticidy, herbicidy a já nevím, co všechno ještě.

Zvláštní na tom je, že se většinou jedná o generace vyrůstajících za bolševika, tedy 50 +. Člověk by řekl, že oni by měli být inspirací pro mladé lidi, co se týče správného zahradničení, a ono světe div se, dělají to tak špatně, až se mladý nezkušený člověk sám sebe ptá, kde udělali soudruzi chybu?! Odpověď zní: KOLEKTIVIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ v padesátých letech! Přesně v tu dobu začala degenerace společnosti a jejího vztahu k půdě. 

Dnes vztah k půdě musí napravovat mladší generace a učit své rodiče a prarodiče, jak se správně chovat k půdě, a nejen k ní, ale i k přírodě obecně. Jak vidíme, komunismus neměl negativní vliv jen na charakter a morálku společnosti, ale i na vztah k půdě. 

A co je na tom zarážející, že předchozí generace nemají ani špetku sebekritického myšlení, a místo aby se zamysleli, trefují se do mladých schopných lidí, kteří na to upozorňují. 

Jak říká můj kamarád: tento problém vyřeší jen krematoria. Ta smradlavá bolševická stoka, tady ještě minimálně jednu generaci bude zapáchat. Vagabundo, vagabundocheco@gmail.com

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, 602 00 Brno. Děkujeme.