Říká se, že rostliny dokážou vnímat své okolí. Dokážou také přemýšlet? Pamatují si? Podobné otázky si kladou nejen vědci, ale přijdou na mysl každému, kdo spočine pohledem na žilnatině listů. Film Inteligence rostlin režiséra Jacquese Mitsche otřásá názorem, že něco jako rostlinná mysl nemůže existovat.
Živočichové běhají, poskakují, plazí se, rostliny se nám zdají ve srovnání s nimi statické. Zdání je to pravé slovo, protože skutečnost je jiná. Klame nás lidské měřítko času. Některé rostliny se dožívají stáří tří tisíc let a mohou žít i déle. Jednoduše nemají kam spěchat. Jejich pohyb ale není jen rozvážný, klidně si zatancují. Podívaná je to skoro jako ve filmu Adéla ještě nevečeřela, kde zahradník zahraje na píšťalku a růže se kroutí v rytmu. Mitsch divákovi ukazuje, že co považoval roky za pouhou fantazii, má reálný základ a „dancing plants“ skutečně existují. Napoprvé jsou neohrabané, ale s každou další taneční lekcí zlepšují své schopnosti, podobně jako člověk v tanečních. Pro vědce to znamená zásadní zjištění: rostliny si pamatují a k ukládání vzpomínek nepotřebují mozek.
Z filmu Inteligence rostlin, foto: dafilms.cz.
Vedle vývoje poznání v oblasti rostlinné říše se dokumentu daří zachytit také vývoj vědeckého poznání. Výzkum inteligence rostlin přináší poznatky tak zásadní, že dochází k přehodnocování dříve zavržených teorií. Divák tak zavítá na Bonnskou univerzitu, která je lídrem ve výzkumu inteligence rostlin. Vědci se zde mimo jiné zabývají takzvanou Root brains theory, podle níž rostliny přijímají potravu hlavou stejně jako živočichové. O tom, že rostliny strčí hlavu do hlíny a vystaví světu své pozadí, mluvil už Charles Darwin.
Další z odložených teorií zní, že počet genů je přímo úměrný vyvinutí organismu. Poznatky z výzkumu rostlin nabízejí nový úhel pohledu při zodpovězení otázky, proč by člověk nemohl žít jen z vody a slunce. Rostliny a živočichové se vyvíjeli bok po boku a dlouho jsme žili v domnění, že jedna skupina je nadřazena druhé. Mitsch tuto hranici mezi dvěma světy boří a otevírá divákovi oči, aby spatřil tisíce živých organismů schopných sociálních interakcí, tvořících si vzpomínky a koordinovaně reagujících na okolí. Podle vědců tím splňují předpoklady, aby byly považovány za inteligentní bytosti.
Inteligence rostlin. Režie Jacques Mitsch, Francie 2009, 52 minut. Film můžete zhlédnout na DAFilms.cz.
Jeden komentář: “Rostliny na nás vystrkují svá inteligentní pozadí”
Napsat komentář
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Film jsem neviděla, ale podle článku si dovedu představit, jaké nesmysly se v něm objevují. Pokud se na přírodu díváme jen materialistickým pohledem, zůstanou nám skryty zákonitosti, podle kterých se řídí. Říše rostlinná se na začátku vývoje naší planety postupně vyčlenila z říše lidské, postupně jako předtím říše nerostná a posléze říše zvířecí. Každá rostlina se skládá z viditelné fyzické podstaty, a z těla éterného, životního, které zajišťuje její životní projevy. Naopak jí chybí tělo astrální, které je přidružené pouze lidem a zvířatům a které se projevuje city a pocity, chcete-li, duševnem. Proto je jakékoliv pociťování rostliny nesmysl. Zdánlivá moudrost, která se projevuje v přírodě je dána vesmírnými zákonitostmi dlouhodobého cíleného vývoje. Poznatky z duchovní vědy.