Želva nádherná klimatickou změnu vítá

Želva nádherná (Trachemys scripta) náleží do čeledi emydovitých. Jde o sladkovodní druh pocházející z jižních oblastí Spojených států a severovýchodního Mexika. Samice, které bývají větší než samci, dorůstají délky krunýře až 35 cm. Typickým znakem jsou červené skvrny po stranách hlavy, jež však s přibývajícím věkem postupně blednou. Tento druh se může dožít až čtyřiceti let. Samice kladou snůšky o velikosti 2 až 30 vajec, přičemž inkubační doba trvá 59 až 112 dnů. Želva nádherná obývá vodní prostředí, například mokřady, tůně, rybníky či menší vodní nádrže.

Od mazlíčka k invaznímu druhu

K výraznému rozšíření mimo původní oblast došlo především v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, kdy se tento druh ve velkém prodával jako domácí mazlíček. Jen ze Spojených států bylo v té době vyvezeno přibližně 52 milionů jedinců, a to i na evropský trh.

Část chovatelů následně vypouštěla želvy do volné přírody. Nepůvodní druh se v evropských podmínkách dokázal přizpůsobit a postupně začal negativně ovlivňovat místní druhy i jejich přirozená stanoviště.

Výskyt želvy nádherné v ČR. Zdroj: nálezová databáze AOPK ČR.

Podle databáze ISOP se v České republice eviduje zhruba tisíc jedinců. Nejvyšší koncentrace výskytu je ve středních a severozápadních Čechách a na východní Moravě. V ostatních regionech se želva nádherná objevuje spíše jednotlivě a nálezy jsou zde rozptýlené.

Regulace a právní rámec

Obchod s nejrozšířenějším poddruhem Trachemys scripta elegans byl v Evropské unii omezen již v roce 1997, v České republice pak vstoupil zákaz v platnost v roce 2004 v souvislosti se vstupem země do EU. Zásadní změna však nastala až s přijetím Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, které systematicky definovalo problematiku invazních nepůvodních druhů a stanovilo rámec jejich regulace.

Na toto nařízení navázalo prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141, jež zařadilo celý druh Trachemys scripta na takzvaný unijní seznam invazních nepůvodních druhů. Tím vstoupil v platnost zákaz dovozu, obchodu, množení, přepravy i vypouštění těchto jedinců do volné přírody na úrovni celé Evropské unie.

V České republice měli chovatelé, kteří želvy vlastnili již před zavedením přísnějších pravidel, povinnost své jedince zaregistrovat do konce roku 2022, přičemž termín byl následně prodloužen do konce března 2023. Registrovaná zvířata mohou být ponechána k dožití, avšak chovatelé jsou povinni zajistit takové podmínky, jež zabrání úniku do volné přírody a zároveň zamezí jejich rozmnožování.

Dopady na ekosystémy

V evropských ekosystémech želva nádherná vystupuje jako konkurent původní želvy bahenní. Nejvíce se tento střet projevuje při využívání potravních zdrojů, míst ke slunění i vhodných lokalit pro kladení vajec, přičemž nepůvodní druh v těchto aspektech často vykazuje vyšší míru adaptability a konkurenční převahu. 

Historie výskytu želvy bahenní v české krajině je poznamenána intenzivní lidskou činností. Odvodňování mokřadů a přímý lov vedly k ústupu tohoto druhu, který je dnes v Evropě chráněn a v České republice zařazen mezi kriticky ohrožené živočichy. 

Želva nádherná, foto: Erdal Erdal, Pexels.com.

Přítomnost želvy nádherné však nepředstavuje problém pouze z hlediska konkurence. Tento invazní druh může negativně ovlivňovat vodní ekosystémy, jednak jako potenciální přenašeč patogenů, jednak svou predací obojživelníků a vodních bezobratlých. Další tlak vzniká tím, že želvy využívající hnízdní stanoviště vodních ptáků ke slunění, a mohou tedy tyto druhy z lokalit vytlačovat, a narušovat tak jejich reprodukční úspěšnost.

Rozmnožování v českých podmínkách

Želva nádherná dospívá k rozmnožování obvykle mezi třetím a pátým rokem života, přičemž k páření dochází na jaře, od března do května. V původním areálu klade vejce do písčitých, dobře prohřátých substrátů, zatímco ve střední Evropě využívá i jiná vhodná místa, například kypré půdy na březích vod nebo listový odpad. Důležitou roli přitom hrají podmínky prostředí — chladnější a vlhčí substrát vede převážně k vývoji samců, zatímco teplejší a sušší podmínky zvyšují podíl samic.

Přestože se tento nepůvodní druh dokázal přizpůsobit evropskému klimatu, v České republice se mu zatím nepodařilo vytvořit stabilní populaci. Hlavním důvodem je absence pravidelného rozmnožování ve volné přírodě, které je nezbytné pro dlouhodobé udržení druhu bez zásahu člověka.

V průběhu nového století sice výrazně přibylo záznamů o výskytu tohoto druhu na území České republiky, tento trend však nelze jednoznačně vysvětlit úspěšnou reprodukcí. Pravděpodobně souvisí spíše s častějším pozorováním a opakovaným vypouštěním jedinců z chovů. I když byli na některých lokalitách zaznamenáni mladí jedinci, jejich původ není jasný a nelze vyloučit, že pocházejí z umělého odchovu.

Jediný doložený případ rozmnožování pochází z lokality Šimkovy sady v Hradci Králové, kde byla nalezena snůška pěti vajec a následně i jedno vylíhlé mládě. Později zde proběhly úpravy lokality, které mohly narušit vhodné podmínky. Následně byly v blízkosti nalezeny uhynulé zbytky mláděte, pravděpodobně v důsledku predace.

Celkově tak zatím neexistují důkazy o tom, že by se želva nádherná v České republice pravidelně a úspěšně rozmnožovala ve volné přírodě. Nelze však vyloučit, že k ojedinělým případům dochází, jen nebyly zachyceny, protože systematický monitoring tohoto druhu je omezený.

Faktor klimatické změny

Lze předpokládat, že v důsledku probíhající klimatické změny se bude postupně rozšiřovat oblast, ve které je Trachemys scripta schopna úspěšného rozmnožování. Hlavním faktorem, který ovlivňuje její reprodukční úspěšnost, je totiž teplota. Nejcitlivější jsou přitom raná embryonální stádia. Oteplování klimatu a prodlužování teplých období během roku mohou zlepšovat podmínky pro vývoj vajec, a tím zvyšovat pravděpodobnost úspěšného líhnutí i přežívání mláďat na území České republiky. 

Úspěšná reprodukce je podmíněna dostatkem tepla během celého cyklu. Pro tvorbu vajec je důležitá takzvaná suma denních teplot, která umožňuje jejich vývoj ve vaječníku. Podobně i inkubace vyžaduje dosažení určitého množství tepla nad minimální hranicí vývoje embryí. Teploty vhodné pro inkubaci se pohybují mezi 17 až 32 °C a celý proces trvá asi 59 až 112 dní. Z toho vyplývá, že vhodné podmínky musí trvat minimálně dva měsíce.

Želva nádherná, foto: Emílio Sánchez Hernández, Pexels.com.

Na území České republiky existuji lokality, které mohou být pro rozmnožování potenciálně vhodné, například teplejší městské oblasti nebo vinice. Ani splnění teplotních podmínek ale samo o sobě nezaručuje úspěšné rozmnožování. Důležitá je také dostupnost vhodných míst pro kladení vajec.

Významnou roli hraje také teplotně závislé určování pohlaví. Chladnější a vlhčí podmínky vedou k vyššímu podílu samců, zatímco teplejší a sušší prostředí podporuje vznik samic. Vyšší podíl samic může následně urychlit populační růst, pokud jsou splněny podmínky pro úspěšné líhnutí.

V evropských podmínkách je tento efekt ještě zesílen tím, že v introdukovaných populacích často převažují samice. To souvisí s komerčními chovy, odkud byli jedinci dováženi a v nichž vyšší inkubační teploty vedly k nevyrovnanému poměru pohlaví. Vypuštěné populace tak mohou být již předem částečně nastaveny k rychlejšímu růstu.

Na druhou stranu existují i faktory, které mohou rozmnožování omezovat. Patří mezi ně především příliš vysoké teploty, které překračují horní hranici vhodnou pro inkubaci, dále také výrazné výkyvy počasí a silné povětrnostní jevy. Tyto podmínky mohou negativně ovlivnit nejen líhnutí vajec a vývoj embryí, ale i následné přežití mláďat.

Celkově lze říci, že klimatická změna může vytvářet příznivější podmínky pro rozmnožování želvy nádherné a umožnit její šíření do severnějších oblastí. Zároveň ale přináší i extrémy, které mohou úspěšnost rozmnožování snižovat. V současnosti v České republice stále chybí dostatek důkazů o stabilním rozmnožování ve volné přírodě, takže tyto závěry zůstávají do určité míry hypotetické.

Autorka studuje Environmentální studia na FSS MU. Text vznikl v rámci kurzu Ochrana biodiverzity. Kontakt: 572405@mail.muni.cz.