Sladké mámení

Film vyšel již v roce 2014, přesto je jeho téma — vliv cukru na naše zdraví — stále aktuální. Damon Gameau se ale zajímá i o jiné oblasti, včetně klimatických změn, kterým věnoval svůj dokument s názvem 2040. Jeho tvorba je i u tak důležitých témat spíše zábavná a odlehčená, za což bývá kritizován. Zastává však názor, že negativních pohledů je všude kolem dost, a on, už kvůli své malé dceři, tak svět vnímat nechce.

Cukr zabiják

Už úvodní píseň filmu I Can´t Get Enough, kombinovaná se záběry nejrůznějších cukrovinek, prozrazuje hodně nejen o stylu filmu, ale také o jeho poselství — cukru konzumujeme moc a nedokážeme si ho odepřít. Gameau si položil zdánlivě jednoduchou otázku: jaký má na člověka cukr skutečně vliv? Sám totiž v té době několik let díky své přítelkyni rafinovaný cukr nejedl, a stal se tak pokusným králíkem. Protože je v Austrálii průměrný denní příjem cukru zhruba čtyřicet lžiček, rozhodne se takto stravovat. Zároveň ale jí pouze to, co je obecně přijímáno jako zdravá strava, tedy například cereálie či nízkotučné výrobky a džusy, žádné takzvané sladkosti. Díky lékařskému dohledu přímo ukazuje, co se s jeho tělem děje, jak se z dvaceti procent nejzdravější populace posune do dolních deseti procent a jak se zhoršuje i jeho psychika.

Foto: Amazon.com.

Záběry konzumace jídla střídají výpovědi nejrůznějších odborníků či známých tváří, například herci Hugh Jackman nebo Stephen Fry diváky hlouběji zasvětí do historie cukru a jeho druhů. Film ale ukazuje i velmi vážné problémy. Gameau zavítá do vesnice Amata původních obyvatel Austrálie Aboriginálů, kteří jsou celosvětově jedni z největších konzumentů sladkých limonád. Velká část lidí zde také umírá předčasně nebo trpí vážnými nemocemi, což je spojováno právě s vysokým přísunem cukru. V době vydání filmu tak cukr doslova ohrožoval existenci komunit původních obyvatel Austrálie.

Dokument o cukru se však nemůže obejít bez návštěvy Ameriky, kde je, jak Gameau poznamenává, velmi těžké sehnat jídlo bez přidaného cukru. Ve státě Kentucky navštíví pojízdnou zubařskou kliniku, na niž přispěla společnost Pepsi. Jejich limonádu Mountain Dew tu totiž ve velkém pijí již tříleté děti, kvůli čemuž má velká část obyvatel už během dospívání shnilé zuby. Pepsi ale odmítla zastavit prodej limonády a raději poskytla finance místnímu zubaři, jenž se snaží obyvatele informovat o škodlivosti sladkého pití.

Oslazené vzdělávání

Mnoho faktů, které ve filmu zazní, už nejspíše budete znát. Přesto je ale velmi zajímavé sledovat, co s člověkem konzumace cukru provádí, a navíc jak rychle. Díky kreativnímu pojetí snímku ho myslím pochopí i mladší děti, kterých se nadměrná konzumace cukru také velmi dotýká.

Foto: PxHere.com.

Dokument určitě některé věci zjednodušuje nebo zveličuje, na druhou stranu ve společnosti, která je na cukru skutečně závislá, může sloužit jako dobrý „otvírák“ tématu. Kolik cukru se totiž nachází v takzvaných zdravých potravinách, si podle mě pořád mnoho z nás neuvědomuje. Právě to se mi na filmu zamlouvalo nejvíce — sladkosti zkrátka máme zaškatulkované jako zdraví škodlivé, přesto často nezáleží na tom, zda si dáte ovocné smoothie, nebo nějakou tu limonádu. Za zajímavý považuji rovněž pohled na život původního obyvatelstva Austrálie nebo sondu do taktik velkých potravinářských firem.

Zároveň jsem si díky That Sugar Filmu uvědomila, jak pestré a dostupné máme v České republice potraviny, zejména ty základní. Stravovat se zdravěji pro nás není z hlediska nabídky ani zdaleka tak složité. Proč toho tedy nevyužít?

That Sugar Film. Režie Damon Gameau. Austrálie, 2014, 90 minut.

Autorka studuje na Fakultě sociálních studií a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Kontakt: kajakupkova@seznam.cz.