V tématu letního čísla se věnujeme trampingu. Miloslav Kolenatý přibližuje jeho historii a spatřuje v něm inspiraci i pro dobu antropocénu, Aleš Máchal následně vypráví příběh Evy Olšanské, která získala trampy pro ochranu přírody. Klára Nesitová dále připomíná, že vztah mladých lidí k přírodě a její ochraně má v českých zemích mnohem delší tradici. Adéla Novotná pak při sledování současného trampingu uzavírá, že odpovědný vztah ke krajině se rodí z blízkosti – „z návratů a času stráveného na jednom místě.“
V čísle máme tentokrát větší než malé množství seriálů. V novém, nazvaném Generace A–Z, Klára Nesitová zachycuje, jak se skautům, Lipce nebo ČSO daří učit mladé chránit přírodu, zatímco Ester Dobiášová se přesvědčila, jak Hnutí Brontosaurus pomohlo revitalizovat Mikulčice po tornádu. V Biodiverzitě Adéla Fischerová vysvětluje, proč je volný pohyb základní podmínkou druhové pestrosti, načež Karolína Kupková dokladuje, proč je stávající Národní plán na obnovu přírody příliš vágní. V prvním dílu Divných vod nás Renata Placková provede Moravským krasem, v Kurzu mediální sebeobrany si Radovan Plášek všímá klimatických stop a v Biocirkularitě Ivo Kropáček rozebírá unijní plán na zpoplatnění spaloven.
K rozhovorům jste tentokrát pozvali správce lesů obcí na Velkobítešsku Jiřího Nohela, podle něhož jsou svobodně se vyvíjející lesy hospodářsky cenné. S architektkou Annou Vinklárkovou jsme diskutovali (ne)dostupné bydlení a (ne)udržitelný rozvoj Prahy, s ekonomem Ondřejem Kolínským stav výuky ekonomie na zdejších univerzitách; průvodkyně Veronika Valterová se pak s námi dělí o zážitky ze života amerických domorodých kultur. Mimo jiné říká: „Nechci to romantizovat, jsou to lidé jako my, mají své chyby i problémy, ale přirozená pokora k celku je v nich hluboce zakořeněná. Svět se netočí jen kolem lidského individua, jsme součástí širšího obrazu.“
Dále v čísle nás Žaneta Jansa Gregorová zavede ke geotermálním vrtům v keňském národním parku Hell’s Gate, Kateřina Pavlitová kriticky reaguje na článek o prvních 48 hodinách po smrti blízké osoby, Luděk Čertík se svěřuje, že — ač člověk trav — zatoužil po společnosti stromů, Karolína Kupková oceňuje knihu Iidy Turpeinen Poslední siréna, vyprávějící příběh vyhynutí takzvané Stellerovy mořské krávy, a Žaneta Jansa Gregorová chválí knihu afrického spisovatele Binyavanga Wainainy Raz o tomto mieste napíšem. Vedle sloupku Ľuby Lacinové SOS zo Slovenska i v tomto vydání najdete feministickou La Lupu, pozitivní Terrapii, rozrůzněný Neurodiverz, televizní Nedej se! či přehledy eko-událostí, nadějných zvěstí, vašich ohlasů a budoucích akcí.
Seznam všech článků čísla naleznete ZDE. Tištěnou verzi Sedmé generace si můžete pořídit na jednom z prodejních míst, e-verze pak na Digiport.cz a Martinus.sk. Všechny informace o předplatném 7.G najdete TADY. Audioverze si můžete poslechnout TU. V příštích číslech se dočkáte dalších divných vod, hřbitova nebo rozhovoru s Vincencem Boučkem o klimatické žalobě. Děkujeme vám za veškerou podporu a připomínáme, že střední školy si mohou Sedmou generaci objednat zdarma přes tento formulář.
Na setkání 19. záři při narozeninové oslavě Sedmé generace se těší
redakce 7.G
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář