Editorial

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

sice ještě zdaleka nejsme za koronou, ale klesající počty případů společně s masivním očkováním vzbuzují naději na lepší zítřky. Můžete je strávit například výletem do Bratčic, kde příkladně zrekultivovali zapáchající požární nádrž. Nebo se vydat k jednomu z mnoha mokřadů, kde odpočívá voda. Nebo navštívit nějakou farmu, například krišňáckou Navu Gókulu či některého z komunitou podporovaných zemědělců. Nebo se můžete jen tak hrabat v hlíně na zahrádce — a právě zahrádkaření věnujeme podstatnou část tohoto vydání. Jako obvykle nabízíme více úhlů pohledu, tentokrát se na zahrádkářský fenomén díváme ze sociologického, historického, územního, přírodního i pěstitelského hlediska.

Těm, kteří zahrádky neradi, doporučuji nalistovat například text Dominika Obruči zdůrazňující potřebu dobré rozvojové novinařiny, rozhovor Jana Kliky o výrobě kultivovaného masa, ukázku z knihy kosmologa Thomase Berryho nebo esej Luďka Čertíka Živé, toužící. Píše v ní například, že „touha má tolik podob, kolik je na světě živých tvorů“.

Na závěr si vás dovoluji požádat o podporu: ke třicetinám Sedmé generace chystáme knihu třiceti vybraných rozhovorů, například s Vandanou Shivou, Satishem Kumarem, Erazimem Kohákem, Hanou Librovou, Naomi Aldort či Stanislavem Grofem. Aby však vyšla, potřebujeme vaši finanční pomoc. Více informací najdete ZDE. Za veškerou přízeň jménem redakce mockrát děkuji.

Ruce v hlíně přeje

Vít Kouřil